Přádelna Karla Bienerta

Přádelna Karla Bienerta je bývalý průmyslový podnik v Bílém Potoce, obci na severu České republiky (ve Frýdlantském výběžku Libereckého kraje). Továrnu na výrobu příze nechal u soutoku Smědé s Hájeným potokem roku 1852 vybudovat Ignaz Lange. Zájezdní hostinec, jenž s továrnou sousedil, přestavěl na kanceláře a na byty pro nové zaměstnance. V roce 1860 koupili závod bratři Cordellovi. Od nich ji roku 1882 odkoupil liberecký podnikatel Karl Bienert junior, v té době majitel společnosti Karl Bienert & Sohn. Podle jiných zdrojů však ještě bratři Cordellovi roku 1884 v továrně vyměnili pohon z vodního kola na parní pocházející z kotle od společnosti Ringhoffer.

Následně Bienert továrnu přestavěl podle plánů stavitele Josefa Niessera, které zpracoval roku 1882. Během roku 1902 proběhla modernizace zařízení továrny, aby se v ní dala zpracovávat česaná a vigoňová příze. +more Továrnu však postihl požár, který ji srovnal se zemí. K tomuto neštěstí mělo dojít během jara roku 1903, avšak dle jiných pramenů mělo hořet o přibližně deset let později, a sice v noci z 5. na 6. února 1913. Příčinou požáru byla velká vznětlivost a výbušnost prachu ze spřádané bavlny a také nedostatečný systém protipožárního zabezpečení, který disponoval pouze kbelíky na vodu a pískem. Neštěstí si vyžádalo životy pěti dělníků a na jejich počest je před továrnou vysazeno pět tújí. Některé zdroje uvádějí, že se Bienert stal majitelem továrny až po tomto požáru. Poté měl továrnu obnovit tak, že v roce 1907 již opět pracovala. Dle ještě jiných zdrojů měl Bienert továrnu získat až v roce 1913.

Roku 1913 proběhla výstavba nových továrních objektů, a to podle návrhu Heinricha Ziegera z června toho roku. Ten navrhl čtyřpodlažní přádelnu o skeletové železobetonové konstrukci dvakrát osm polí (každé o rozměrech 4,08 na 7,15 metru). +more Při její jižní stěně naplánoval turbínovou halu, na západní straně strojovnu s kotelnou a u severní stěny přádelny schodišťovou věž s vodní nádrží. V samostatných objektech se pak ještě nachází sklady (ty jsou situovány severně od přádelny) a trhárna, jež se nachází od přádelny východním směrem. Součástí nově budované továrny se stal parní kotel firmy Breitfeld-Daněk, jenž byl roku 1926 doplněn dvojicí Francisových turbín značky Voith. Parní kotel některé prameny datují do roku 1907.

Karlu Bienertovi patřil zdejší podnik až do třicátých let 20. století. +more Tehdy muselo vlivem hospodářské krize dojít k zastavení provozu. Počínaje podzimem 1942 však v továrně pracovalo více než šedesát ruských a běloruských válečných zajatců. Když válka skončila, zdejší Němci v rámci odsunu odešli a na jejich místa přicházeli lidé z československého vnitrozemí. Na podnik byla uvalena národní správa. Po roce 1948 se přádelna stala součástí národního podniku Fryba a posléze Bytex, který zde vyráběl kobercovou přízi. Mezi roky 1990 a 2001 působila v areálu továrny chrastavská akciová společnost Mykana. Ta se ale dostala do hospodářských obtíží, vyhlásila celozávodní dovolenou, během které byl na Mykanu vyhlášen konkurz. Od roku 2002 je majitelem továrny Pavel Šercl, který v ní provozuje specializovanou dílnu, v níž provádí opravy historické techniky. V areálu též majitel ve spolupráci s pražským Vojenským historickým ústavem zřídil Jizerskohorské technické muzeum, jež vystavuje letecké motory.

Od 28. dubna 2011 je areál kulturní památkou České republiky.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.sercl.cz/]oficiální webová prezentace majitele továrny[/url]

Kategorie:Přádelny Karel Bienert Kategorie:Kulturní památky v okrese Liberec Kategorie:Bílý Potok