Přípeř

Technology

12 hours ago

Author

Přípeř je obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Leží asi čtyři kilometry jihovýchodně od města Litoměřice. Obec se nachází v údolí řeky Pšovky a je obklopena kopci a lesy. Na území obce se nacházejí přírodní památky Přípeřské stráně a Přípeřské rybníky. Přípeř je také významným turistickým cílem díky svému malebnému prostředí a možnostem pro pěší turistiku a cykloturistiku. V obci se nachází kostelík Narození Panny Marie, který je chráněnou kulturní památkou. Přípeř má bohatou historii, první písemná zmínka o obci pochází z roku 1358. V minulosti byla obec centrem textilního průmyslu. Dnes má Přípeř přibližně 500 obyvatel a je převážně zemědělskou obcí.

Přípeř (německy Peiperz) je XVI. část statutárního města Děčín. Nachází se na severovýchodě Děčína. V roce 2009 zde bylo evidováno 43 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 143 obyvatel. Přípeř má jedinou ulici, a tou je Drážďanská ulice, kterou je napojena na Děčín IV - Podmokly a na Děčín XVII - Jalůvčí. Drážďanská ulice zde přesně kopíruje jednu z vedlejších větví středověké solné stezky. Přípeř je obsluhována městskou autobusovou dopravou - linkou č. 10 (Děčín - Jalůvčí - Maxičky) a také linkou 512433 (Děčín - Jílové,Sněžník). Má také železniční spojení tratí č. 083 (Děčín - Dolní Žleb - Bad Schandau - Sebnitz - Dolní Poustevna - Rumburk) ze zastávky Děčín-Přípeř.

Přípeř leží v katastrálním území Prostřední Žleb o výměře 11,15 km2. Vlastní katastr sídla včetně komunikací má výměru cca 0,07 km2.

Historie

Hasičská zbrojnice s věží z roku 1890 Přestože dochované místní pojmenování slovanského původu znamenající „místo při peřeji“ a také výhodná poloha při labské peřeji v místě přítoku bystřiny Ostružníku a dále fakt, že tudy vedla jedna z větví středověké solné stezky, svědčí o možnosti raně středověkého osídlení tohoto místa v podobě rybářské osady, jsou písemné doklady existence obce až novověké. +more Je to způsobeno tím, že v úzkém přípeřském údolí prakticky neexistuje zemědělská půda, která by dovolovala vznik alespoň nejmenších hospodářství tzv. zahradníků, proto není v urbářích ani v berní rule ze 17. století Přípeř zmiňována. Údaj o založení „dvora v Přípeři“ roku 1407 nutno považovat za mylný. Evidentně se jedná o dvůr Papert založený na kopci severovýchodně od Přípeře. V zemských deskách z roku 1543 je uvedeno místo „Potok v Priperici“ bez toho, zda se jedná o název sídla. Také tereziánský katastr z roku 1713 Přípeř nezná, ale v rozběleské matrice je v témže roce zapsáno v „seznamu duší“ 42 osob v pravděpodobně šesti domech. Za první zmínku o osídlení lze považovat zápis v téže matrice z roku 1618. První písemná zmínka o obci Přípeř pochází z roku 1720. Další vývoj osídlení: roku 1787 - 26 domů, roku 1885 - 40 domů s 363 obyvateli, roku 1921 - 410 obyvatel, roku 1930 - 54 domů se 401 obyvatelem. Po druhé světové válce do roku 2000 zde nebyl postaven žádný obytný dům.

V různých dokumentech se objevují varianty názvu: Peupertz, Beipertz, Peybertz, Peipertz.

Obyvatelstvo

	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	304	363	421	397	442	410	401	225	248	(653)	182	136	173	143
Domy	26	40	42	43	45	46	54	54	.	(73)	39	38	39	39

Important

Soubor:Přípeř - hájovna.jpg

1720

Průmysl a řemesla

Existence solné stezky a zároveň potoka Ostružník s tehdy stabilním průtokem ve velkém spádu vytvořily podmínky pro rozvoj řady řemesel. Některé prameny uvádějí existenci až pěti vodních kol. +more Nejvýznamnější z nich byla vrchnostenská pila doložená již roku 1580 a mlýn na mouku zřízený v roce 1768. Jako zázemí solné stezky zde fungovali kameníci - cestáři, povozníci, kovárna, truhlárna a 2 hostince. Kameníci zde zpracovávali jednak zřícené skalní bloky a suť, ale také zde byl v povozu již v roce 1557 lom zvaný Schnell Berg. Hostinec „Zu rotem Kreuz“ se nacházel v čp. 17.

Největším průmyslovým podnikem, který vznikl v Přípeři, byla tažírna drátů a výrobna hřebíků Krätschmer, Banse a Griese. Od r. +more 1904 knoflíkárna Kraus a později i výrobna umělé rohoviny Kraus a Bach. Za války zde byla pobočka AEG. V této továrně jsou nyní chráněné dílny družstva Karko. K Přípeři také patřil sklad dřeva s loděnicí na břehu Labe. Dále zde byl mlýn na hořčici, rybí konzervárna a korkovna.

Geologické poměry

Pohled ze Špičáku na bývalou hájovnu (původně pilu) Přípeřské údolí se nachází v ose výrazného geologického zlomu. +more Po obou stranách údolí na mnoha místech je možno nalézt různě metamorfovaný pískovec s hojným výskytem železivce a s krystaly barytu různého zabarvení v puklinách.

Zajímavosti a osobnosti

V Přípeři se zachovalo několik hrázděných domků. Zajímavá je také hrázděná cvičná hasičská věž z roku 1890.

* 25. 7. 1906 se v Přípeři narodil pianista a dirigent dr. Rudolf Michl († 1990 Saarbrücken).

* 27. 10. +more 1901 se v Přípeři narodil doktor filosofie Franz Lorenz, germanista, sociolog, spisovatel, dramatik a novinář († 1983 Bonn).

Odkazy

Reference

Externí odkazy

https://web.archive.org/web/20141012060354/http://www.heimatverband-tetschen.de/gebiet-elbe-links

Kategorie:Části Děčína Kategorie:Sídla v Děčínské vrchovině Kategorie:Sídla na Labi Kategorie:Sídla v CHKO Labské pískovce