Přízvuk ve starořečtině

Přízvuk ve starořečtině se u různých slov lišil, ale byl dán pravidly. Jedním z pravidel bylo, že přízvuk může být pouze na jedné ze tří posledních slabik.

Byly možné následující přízvuky:

* ostrý - acutus - ά ** 1. slabika od konce - oxytonon (γίψ) ** 2. +more slabika od konce - paroxytonon (λόγος) ** 3. slabika od konce - proparoxytonon ( ̉άνθρωπος) * průtažný - circumflex - α̃ ** 1. slabika od konce - perispomenon (μυ̃ς, ευ̃̉) ** 2. slabika od konce - properispomenon (μου̃σα) * těžký - gravis - ὰ - pouze nad původním oxytononem v proudu řeči = barytonon: Γὶψ καὶ καμηλος.

Kategorie:Starořečtina