Příštpo

Příštpo je obec v Kraji Vysočina, ležící jižně od města Třebíče, 3 km jihovýchodně od Jaroměřic nad Rokytnou. Žije zde obyvatel.

Geografie

Nadmořská výška obce se pohybuje od 409 m při Rokytné po 440 m n. m. +more Obcí protéká říčka Rokytná. Větší část katastrálního území obce spadá do přírodního parku Rokytná.

Název

V roce 2023 bylo zjištěno, že původní název vesnice byl Brülba a následně dalším studiem bylo odhaleno, že vesnice se stejným názvem se v místě Příštpa objevila již v roce 1023.

V písemné podobě Preschep (snad = Přěščěp) se jméno vsi poprvé uvádí k roku 1190 v listině dokládající nadání louckého kláštera.

Ve jménu se snad skrývá staré ščěp - "strom", ščěpie - "stromoví". Tento výklad by byl v souladu s geografií blízkého okolí, s faktem blízkých lesů, i někdejší osadou Lykodery, jejíž název též odkazuje ke zpracování dřeva (vydělávání lýka). +more Jiný výklad uvádí, že název souvisí s představou ščepu, „mladého lesa, sadu, stromoví“, případně „příštěpku“ jako představě něčeho menšího přičleněného k něčemu většímu. Nebo se snad v základu místního jména skrývá sloveso ščpěti - "čpět", ale tom případě by se jednalo o ojediněle vzniklé místní jméno, takže tato teorie je jazykovědci nejméně prosazovaná. Celkově je jméno vesnice nejasné způsobem tvoření.

V letech 1869-1921 došlo k sedmi změnám názvu obce: Příštba, Přísba, Přístpo, Příštbo, Příspa, Přístbo, Příšpo (1910) a od roku 1921 nese obec současný název Příštpo. Jedná se tak o jednu z obcí s nejvíce změnami názvu (spolu s obcí Karviná-Doly).

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1190. V roce 1480 měl být majitelem vesnice Ctibor z Jackova, ale již roku 1498 byl hrad Bítov a Příštpo propuštěn z manství Jindřicha z Lichtenburka, tento akt vydal Vladislav II. +more V roce 1563 se patřila vesnice Zdeňkovi Bítovskému, ale jeho sirotci prodali vesnici spolu s Hostimí Václavu Hodickému z Hodic. V roce 1591 pak vesnice patřila Kateřině Zelené z Říčan a jejímu manželovi Ladislavovi Šlejnicovi ze Šlejnic. Následně se stala vesnice součástí jaroměřického panství.

V roce 1613 bylo panství koupeno Jiřím Rechenberkem ze Želetic. V roce 1620 bylo panství zkonfiskováno pro účast Jiřího Rechenberka ve Stavovském povstání. +more V roce 1623 získali panství Questenberkové, Jaroměřice jako konfiskát zakoupil od královské komory Gerhard z Questenberka. V roce 1661 se vlády nad panstvím ujal Jan Antonín z Questenberka, ten dokončil renesanční přestavbu zámku včetně divadla. Dalším majitelem z rodu Questenberků se stal Jan Adam z Questenberka, za jeho vlády vyvrcholila barokní přestavba Jaroměřic. V roce 1752 byly Jaroměřice převzaty pod správu Václava Antonína z Kounic-Rietbergu. V roce 1897 byl po vleklém soudním dědickém sporu jaroměřický velkostatek Nejvyšším soudem Rakouska Rudolfu Kristiánu z Vrbna a Bruntálu, jeho majetek pak v roce 1927 zdědila jeho manželka Elvíra (původně bavorská princezna).

V roce 1775 se místní poddaní zúčastnili selského povstání, v roce 1821 pak byla vesnice dokonce označena jako sídlo původců robotní vzpoury a byl zatčen místní učitel Jakub Coufal. V roce 1908 byl ve vsi založen odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, v roce 1909 pak také Omladina v roce 1920 pak byla založena Jednota československých malozemědělců a v roce 1924 byl zřízen Sokol a založen Sbor dobrovolných hasičů. +more V roce 1930 byla vesnice elektrifikována.

V roce 1827 byla ve vsi postavena první školní budova, ta však nedostačovala a tak roku 1894 byla postavena nová budova školy a tak byla v roce 1895 rozšířena škola na dvojtřídní a později i na trojtřídní. V roce 1941 pak byla škola znovu zmenšena na dvojtřídku a po skončení druhé světové války byla změněna na jednotřídku. +more Následně pak byla opět zavedena výuka ve dvou třídách, ale v sedmdesátých letech 20. století pak byla druhá třída opět zrušena a v roce 1975 byla zrušena i celá škola.

V roce 1953 bylo v obci založeno JZD, to pak bylo v roce 1973 sloučeno do Semenářského státního statku v Jaroměřicích nad Rokytnou.

V červnu roku 2018 bylo obci umožněno používat znak a vlajku.

Do roku 1849 patřilo Příštpo do jaroměřického panství, od roku 1850 patřilo do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřilo Příštpo do Příložan a mezi lety 1980 a 1992 byla obec začleněna do Jaroměřic nad Rokytnou, následně se osamostatnilo.

Doprava

Obcí prochází silnice z Jaroměřic nad Rokytnou do Rozkoše.

Politika

V letech 2006-2010 působil jako starosta Emil Spilka, od roku 2010 tuto funkci zastává Antonín Vítámvás.

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do krajského zastupitelstva

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (48 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (31 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (25 hlasů). Volební účast byla 61. +more22 %, tj. 150 ze 245 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (107 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (36 hlasů). Volební účast byla 58. 47 %, tj. 145 ze 248 oprávněných voličů.

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (79 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (26 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (9 hlasů). Volební účast byla 54. +more94 %, tj. 128 ze 233 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (104 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (46 hlasů). Volební účast byla 64. 38 %, tj. 150 ze 233 oprávněných voličů.

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (71 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (21 hlasů) a třetí místo obsadil Jaroslav Bašta (16 hlasů). Volební účast byla 61. +more01 %, tj. 133 ze 218 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (87 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (46 hlasů). Volební účast byla 61. 29 %, tj. 133 ze 217 oprávněných voličů.

Zajímavosti a pamětihodnosti

Archeologická naleziště * Místa s těžbou granitu a durbachitu v lomu na Královci * Kaplička na okraji vesnice * Kříže v okolí * Pomník padlým v druhé sv. válce * Skála Justinka * Lípa k výročí 1000 let od založení vesnice

Osobnosti

Františka Martonová-Machová (1917-?), pedagožka

Galerie

Pristpo korytko.jpg|Koryto potůčku tekoucího k Rokytné Pristpo staveni.jpg|Stará příštepská stavení Pristpo most.jpg|Most přes řeku Rokytnou

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Justýnka * Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou * Jedlový les a údolí Rokytné - přírodní rezervace

Externí odkazy

[url=http://www.pristpo.eu/]Oficiální stránky obce[/url] * [url=http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:544752]Statistické informace o obci[/url]

Kategorie:Vesnice v okrese Třebíč Kategorie:Mikroregion Rokytná Kategorie:Obce v okrese Třebíč Kategorie:Sídla v Jevišovické pahorkatině