Rámcování

Rámcování je koncept, který se nachází na poli sociálních věd, ekonomie a psychologie. Zabývá se odlišným vnímáním reality a tvorbou subjektivních rámců, které tuto realitu popisují. Problematikou se ve své knize Frame Analysis zabýval Erving Goffman. Tento koncept experimentálně potvrdil Daniel Kahneman a Amos Tversky.

=== Rétorické rámcování === Rámcování a rámce v rétorice jsou mentální struktury, které mohou být do vědomí vyvolané pomocí konkrétních slov, které tyto struktury aktivují a tím aktivují i pojmový rámec, který se k danému slovu váže. Fenoménem rámcování v lingvistice se zabýval profesor Jim A. +more Kuypers, který publikoval roku 1997 knihu zabývající se analýzou rámování z rétorické perspektivy. Kuypers předpokládá, že rétorické rámce jsou mocná jádra, která jsou schopna nás přimět vidět skutečnost (události, lidi, situace…) v subjektivním světle daných informací, které jsou s rámcem spojeny. Slova, která jsou podpořena konkrétním rámcem jsou pro naše vědomí výraznější a častěji se na ně zaměříme.

Rétorickému rámování se věnuje také americký lingvista George Lakoff, který je známý pro svůj úkol: „Nemyslete na slona“, který spočívá ve faktu, že ačkoliv dostaneme zadáno, abychom na slona nemysleli, je prakticky nemožné si jej ve vědomí ihned nevybavit. Lakoff stejně jako Kuypers pracuje s myšlenkou pojmového rámcování, které je vázáno na daná slova. +more K rétorickému rámcování dochází prostřednictvím selekce, zdůrazňování, zamlčování a komentování.

=== Rámcování v ekonomii === Tversky a Kahneman (1981) demonstrovali systém preferencí lidí zakládající se na rámcování. K předvedení tohoto systému použili fenomén Asijské nemoci, ve kterém je stejný problém prezentován jinými způsoby. +more Účastníci byli požádáni, aby si představili, že do Spojených států míří vzácná Asijská nemoc a očekává se 600 mrtvých. Byly jim předloženy dva plány pro vypořádání se s nemocí.

První skupina 600 účastníků dostala na vybranou mezi:

* Program A: "200 lidí bude zachráněno" * Program B: "je šance 1/3, že bude 600 lidí zachráněno a 2/3 šance, že nikdo zachráněn nebude"

72 % účastníků zvolilo plán A (zbylých 28 % zvolilo B).

Druhá skupina se 600 účastníky měla zvolit mezi:

* Program C: "400 lidí zemře" * Program D: "je šance 1/3, že nikdo nezemře a 2/3 šance, že zemře 600 lidí"

V tomto rámci volilo 78 % účastníků program D a 22 % program C.

Programy A a C jsou shodné, stejně jako program B a D. Rozdíl v rozhodování byl způsobem udáním počtu zachráněných životů, možnosti A a C, které účastníci preferovali, na rozdíl od možností B a D, které primárně hovořily o smrti. +more "Rámec života" v člověku vyvolává příjemnější pocity a proto se k němu automaticky upíná na rozdíl od možnosti pojednávající o smrti. V tomto úkolu nedochází k racionálnímu zhodnocení situace a jedinec se upíná na subjektivní rámec.

=== Rámcování a sociální hnutí === Sociální hnutí, jakožto interakce individuí, skupin, nebo organizací sdílející ideologie a přesvědčení s procesem rámcování úzce souvisí. Rámcování je založeno na specifickém vnímaní reality daným pozorovatelem, proto se dá použít právě při vysvětlení vzniku sociálních hnutí. +more Sociální hnutí jsou úspěšná, když jednotlivá rámcování účastníků korespondují a tím hnutí posilují.

=== Přerámcování === Přerámcování neboli kognitivní restrukturalizace je jev, který mění vnímání člověka za účelem přehodnocení většinou irelevantního obrazu o světě. Často se používá v kognitivně behaviorální terapii při léčbě deprese a maladaptivního chování, ovšem u člověka může dojít k "negativnímu" přerámcování, tedy člověka poškozujícímu .

K přerámcování může dojít za účelem změny vnímání, ale také v případě, kdy rámec pro danou věc není ještě pevně vytvořen.

Reference

Kategorie:Kognitivní zkreslení