RBMK

262x262pixelů Reaktor typu RBMK ( reaktor bolšoj moščnosti kanalnyj, česky kanálový reaktor velkého výkonu), ekvivalent americké koncepce LWGR ( vodou chlazený reaktor s grafitovým moderátorem), je sovětský jaderný reaktor, který se stavěl jen na území bývalého SSSR.

Jedná se o grafitem moderovaný a vodou chlazený varný reaktor, ve kterém jsou palivové tyče se slabě obohaceným uranem uloženy v kanálech. Jimi proudí voda, která slouží kromě chlazení po přeměně na páru k pohonu turbíny. +more Jeho podstatnou nevýhodou je nestabilita v případě přehřátí. Existovaly dokonce návrhy používat čistě přírodní uran, ale nikdy k tomu nedošlo.

Předchůdcem tohoto typu byl například reaktor první jaderné elektrárny v Obninsku nebo reaktory v Černobylu. Další reaktory tohoto typu se již nestaví.

Ke květnu 2021 je stále v provozu 9 reaktorů RBMK a 3 malé EGP-6.

Dělení RBMK

Výkon	740 - 950 MWe	930 MWe	1300 - 1500 MWe	2260 MW	950 MW
Přítomnost kontejnmentu	Ne	Ne	Ne	Ne	Ano
Příklad	Černobyl 1-4, Kursk 1-4.	Smolensk 3, Černobyl 5. +more	Ignalina.	-	-

Nedokončený pátý blok v Kursku je jedinečný tím, že obsahuje osmihranné grafitové bloky, což byl jeden z prvků reaktoru MKER, avšak nejedná se o plnohodnotný MKER z důvodu, že ten už měl mít kontejnment, což Kursk 5 neobsahuje. MKER reaktor měl být nástupce RBMK reaktorů po jejich odstavení, například v Leningradě, ale po rozpadu SSSR byla upřednostněna další evoluce reaktorů VVER-1000 - AES 91 a později VVER-1200 - AES-2006. RBMKP-2400 bylo plánováno postavit v Kostromské, známé též jako Centrální jaderné elektrárně.

Charakteristika

Reaktor RBMK je charakteristický tím, že palivové kazety jsou uloženy ve vzájemně nezávislých kanálech. Do těchto kanálů je čerpána voda, která se teplem z jaderné reakce ohřívá a její výsledná směs s párou proudí do separátorů, odkud je samotná pára vedena do turbín. +more Po vykonání práce a ochlazení se opět v kapalné formě čerpá zpět do reaktoru.

Voda primárně působí jako chladivo a médium pro přenos energie, ne jako moderátor jaderné reakce. K tomu slouží grafitová vyzdívka - grafitové nitro reaktoru. +more K regulaci výkonu jsou použity řídicí tyče (obsahující bor a v některých implementacích s konci z grafitu), které se zasouvají do aktivní zóny a regulují tok neutronů. Grafitové konce byly zamýšlené pro umožnění pozitivní regulace (lehké zvýšení výkonu) a až poté se případně uplatnila bórová část pohlcující neutrony - tím se naopak snižuje reaktivita. Tento typ reaktoru má však v některých specifických podmínkách kladnou hodnotu reaktivity, což znamená, že reaktor může zvyšovat svůj výkon bez zásahu z vnějšku. To je způsobeno tím, že jak se voda mění v páru, přestává pohlcovat neutrony, štěpná reakce se díky moderujícímu grafitu zrychluje, teplota dále stoupá a stále více vody se mění na páru.

Počet palivových kanálů tohoto typu reaktoru je variabilní a závisí na konstrukci a zamýšleném celkovém výkonu. Dále jsou v jádře umístěny přídavné chladicí kanály a kanály regulačních tyčí. +more Všechny tyto kanály jsou vlastně dutiny v masivní grafitové vyzdívce reaktoru. Z toho vyplývá, že celé řešení má velké nároky na prostor - v případě Černobylské elektrárny průměr cca 12 m a výška cca 7 m.

Konstrukční vlastností je možnost výrazné kolísavosti rozložení neutronového toku v reaktoru - za určitých podmínek mohou současně existovat oblasti, kde probíhá bouřlivá štěpná reakce a oblasti s prakticky nulovou aktivitou. To může být výhodou, kdy při výměně paliva není nutná kompletní odstávka. +more Vyhořelé palivové kazety se „jednoduše“ vytáhnou a nahradí novými. Na druhou stranu tato vlastnost zvyšuje reakční nestabilitu reaktoru a zvyšuje nároky na obsluhu. Další výhodou je, že reaktor je tzv. plodivého typu, čili při reakci vzniká, krom jiných produktů, plutonium, které je možné z vyhořelého paliva extrahovat a použít pro výrobu jaderných zbraní. Dále reaktor nemá zásadní požadavky na stupeň obohacení paliva izotopem U-235 a existovaly i plány pro použití čistě přírodního uranu.

Další důležitou vlastností je připojení turbíny na primární chladicí okruh. To sice umožňuje levnější stavbu a efektivnější využití vzniklého tepla, ale v případě poruchy na turbínové sekci může dojít daleko snáze k úniku radioaktivních látek do objektu elektrárny, případně do okolí, než je tomu u elektrárny (reaktoru) typu VVER.

Typické parametry reaktoru RBMK s výkonem 1000 MW: * obohacení uranu izotopem U-235 na 1,8 % * rozměry aktivní zóny - 11,8 m v průměru a 7 m na výšku * počet kanálů 1693, z toho 211 kanálů s bórovými (dříve s grafitovou špičkou) tyčemi * tlak nasycené páry 6,9 MPa * teplota parovodní směsi na výstupu z reaktoru 284 °C

Seznam reaktorů

Následující seznam zahrnuje lehkou vodou chlazené reaktory s grafitovým moderátorem - reaktory typu RBMK, jeho menší verzi EGP-6 a předchůdce AM a AMB. S výjimkou nedokončených reaktorů lze detailnější údaje včetně statistik využití a množství dodané elektrické energie najít v [url=https://pris. +moreiaea. org/PRIS/CountryStatistics/CountryStatisticsLandingPage. aspx]informačním systému PRIS[/url] spravovaném Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (ze kterého údaje v tabulce pocházejí).

Legenda:

v provozu	uzavřen	zničen	výstavba zrušena

Název	Typ reaktoru	Zahájení stavby	Připojení k síti	Stav	Čistý výkon (MWe)	Hrubý výkon (MWe)	Tepelný výkon (MWt)
-	APS-1 Obninsk	AM-1	1. ledna 1951	27. +more června 1954	uzavřen 29. dubna 2002	5	6
-	Bělojarsk-1	AMB-100	1. července 1958	26. dubna 1964	uzavřen 1. ledna 1983	102	108
-	Bělojarsk-2	AMB-200	1. ledna 1962	29. prosince 1967	uzavřen 1. ledna 1990	146	160
-	Bilibino-1	EGP-6	1. ledna 1970	12. ledna 1974	uzavřen 14. ledna 2019	11	12
-	Bilibino-2	EGP-6	1. ledna 1970	30. prosince 1974	uzavřen 2019, znovu spuštěn 2020 a licence prodloužena do 2025	11	12
-	Bilibino-3	EGP-6	1. ledna 1970	22. prosince 1975	v provozu (plánované uzavření v roce 2020)	11	12
-	Bilibino-4	EGP-6	1. ledna 1970	27. prosince 1976	v provozu (plánované uzavření v roce 2021)	11	12
Černobyl-1	RBMK-1000	1. března 1970	26. září 1977	uzavřen 30. listopadu 1996	740	800	3200
Černobyl-2	RBMK-1000	1. února 1973	21. prosince 1978	uzavřen 11. listopadu 1991 (požár v turbínové hale)	925	1000	3200
Černobyl-3	RBMK-1000	1. března 1976	3. prosince 1981	uzavřen 15. prosince 2000	925	1000	3200
Černobyl-4	RBMK-1000	1. dubna 1979	22. prosince 1983	zničen při havárii 26. dubna 1986	925	1000	3200
Černobyl-5	RBMK-1000	1981	-	výstavba zastavena v roce 1988; definitivní ukončení projektu v roce 1991	950	1000	.
Černobyl-6	RBMK-1000	1983	-	výstavba zastavena v roce 1988; definitivní ukončení projektu v roce 1991	950	1000	.
Ignalina-1	RBMK-1500	1. května 1977	31. prosince 1983	uzavřen 31. prosince 2004	1185	1300	4800
Ignalina-2	RBMK-1500	1. ledna 1978	20. srpna 1987	uzavřen 31. prosince 2009	1185	1300	4800
Ignalina-3	RBMK-1500	1985	-	výstavba zrušena v roce 1988 (rozebrán)	1380	1500	.
Ignalina-4	RBMK-1500	-	-	plán zrušen v roce 1988	1380	1500	.
Kostroma-1	RBMK-1500	1980	-	výstavba zrušena v roce 1986 (v 90. letech neúspěšné pokusy o restart)	1380	1500	.
Kostroma-2	RBMK-1500	1980	-	výstavba zrušena v roce 1986 (v 90. letech neúspěšné pokusy o restart)	1380	1500	.
Kursk-1	RBMK-1000	1972	19. prosince 1976	uzavřen 19. prosince 2021	925	1000	3200
Kursk-2	RBMK-1000	1973	28. ledna 1979	v provozu (plánované uzavření v roce 2024)	925	1000	3200
Kursk-3	RBMK-1000	1978	17. října 1983	v provozu (plánované uzavření v roce 2029)	925	1000	3200
Kursk-4	RBMK-1000	1981	2. prosince 1985	v provozu (plánované uzavření v roce 2031)	925	1000	3200
Kursk-5	RBMK-1000	1. prosince 1985	-	prototyp RBMK s několika vylepšeními; výstavba zrušena v roce 2012	925	1000	3200
Kursk-6	RBMK-1000	1. srpna 1986	-	výstavba zrušena v roce 1993; okolo roku 2000 uvažováno o dostavbě	925	1000	3200
Leningrad-1	RBMK-1000	1. března 1970	21. prosince 1973	uzavřen 21. prosince 2018	925	1000	3200
Leningrad-2	RBMK-1000	1. června 1970	11. července 1975	uzavřen 10. listopadu 2020	925	1000	3200
Leningrad-3	RBMK-1000	1. prosince 1973	7. prosince 1979	v provozu (plánované uzavření v roce 2025)	925	1000	3200
Leningrad-4	RBMK-1000	1. února 1975	9. února 1981	v provozu (plánované uzavření v roce 2026)	925	1000	3200
Smolensk-1	RBMK-1000	1. října 1975	9. prosince 1982	v provozu (plánované uzavření v roce 2028)	925	1000	3200
Smolensk-2	RBMK-1000	1. června 1976	31. května 1985	v provozu (plánované uzavření v roce 2030)	925	1000	3200
Smolensk-3	RBMK-1000	1. května 1984	17. ledna 1990	v provozu (plánované uzavření v roce 2050)	925	1000	3200
Smolensk-4	RBMK-1000	10. ledna 1984	-	výstavba zrušena v roce 1993; okolo roku 2000 uvažováno o dostavbě	925	1000	3200

.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. pavrda. +morecz/cernobyl/rbmk/51. html]Charakteristika reaktoru RBMK-1000[/url] * [url=https://pris. iaea. org/PRIS/CountryStatistics/CountryStatisticsLandingPage. aspx]Seznam jaderných reaktorů v informačním systému PRIS[/url] spravovaném Mezinárodní agenturou pro atomovou energii.

Kategorie:Jaderné reaktory