RDS-1

Maketa pumy RDS-1 v moskevském Polytechnickém muzeu RDS-1 («изделие 501» - produkt "501"; атомный заряд «1-200» - atomový náboj "1-200", první záblesk - Первая молния, pervaja molnija, na západě jako Joe-1 v odkazu na Stalina) byla první sovětská atomová puma. Byla odpálena 29. srpna 1949 7:00 hodin v Semipalatinském jaderném polygonu na území dnešního Kazachstánu.

Historie

Sovětský svaz začal zkoumat oblast jaderné fyziky již před druhou světovou válkou, ale výzkum se v první řadě zaměřoval na výrobu elektrické energie z jádra. Výzkum se ale po německé invazi zastavil. +more Po válce byl obnoven, ale už i s cílem vyrobit atomovou zbraň. Sověti využili hodně poznatků z německého projektu atomové pumy, které získaly po pádu Berlína a díky špionáži v americkém projektu Manhattan.

Při výrobě vlastní pumy se rozhodli jít cestou napodobení amerických prototypů, které již byly ověřeny v praxi. Vědci se kvůli tomuto rozhodnutí pravděpodobně v mnohém opírali o konstrukci bomby Fat Man, i když některé části pumy jako balistické pouzdro a elektronika byly sovětského designu.

Do léta 1949 byly vyřešeny všechny problémy týkající se konstrukce pumy. Program jejího testování byl formulován ve speciálním dekretu vydaném politbyrem. +more Tam byla puma uvedena pod krycím názvem RDS-1, což je zkratka ze speciálního reaktivního motoru.

Test se uskutečnil 29. srpna 1949 v 7:00 na polygonu UP-2 MO, 170 km od Semipalatinsku v Kazašské SSR, v suché neobydlené stepi. +more Pro zkoušku bylo na místě výbuchu v okruhu 10 kilometrů postaveno několik domů ze dřeva a cihel, most a simulované metro. Také na místo přivezli různé bojové a nebojové stroje, 50 letadel a 1 538 zvířat.

Pumu umístili na 37,5 m vysokou věž s příhradovou konstrukcí. Po výbuchu se puma ukázala o polovinu silnější, než se předpokládalo. +more Věž, na které byla puma umístěna, se vypařila a pod ní se vytvořil kráter o průměru 3 metry a hluboký 1,5 metru, pokrytý sklovitým materiálem. Budovy v okruhu 50 metrů od epicentra byly zcela zničeny. Z 1 538 zvířat bylo při výbuchu zabito 345. Tanky T-34 a polní dělostřelectvo ve vzdálenosti 550 metrů byly poškozeny a do vzdálenosti 1500 metrů všechna letadla utržila podstatné poškození. Ve vzdálenosti jednoho kilometru a pak dále každých 500 metrů byly umístěny automobily Poběda, všech 10 shořelo. Z obytných domů, které postavili ve zkušebním poli nezůstal stát ani jeden.

Většinu škod ale nenapáchala rázová vlna, ale silný vítr. Železobetonový most ve vzdálenosti 1500 metrů byl odhozen o 30 metrů a tanky a stroje byly otočené a převrácené. +more Zvířata silný vítr odvál.

Parametry pumy

Pumu navrhli v Kurčatovově institutu, tehdy označovaném jako "Laboratoř číslo 2" a štěpný materiál (plutonium) do ní vyrobili v závodě Majak v Čeljabinské oblasti.

Síla pumy byla ekvivalentní síle 22 kilotun TNT, její délka byla 3,7 m, průměr 1,5 m, a hmotnost 4,6 tuny, čímž byla velmi podobná americké pumě Fat Man, shozené na japonské město Nagasaki.

Reakce Západu

Když byly radioaktivní produkty jaderného štěpení z testu zjištěné americkým letectvem, USA začaly sledovat jejich stopu. 23. +more září 1949 americký prezident Harry S. Truman prohlásil: „Máme důkazy, že se v posledních týdnech v SSSR vyskytl jaderný výbuch. “ Tento výrok byl zlomem v studené válce, která právě začala.

Poté, když se potvrdilo, že SSSR vlastní jadernou bombu, začal růst tlak na vyvinutí první vodíkové pumy.

Poznámky

Reference

Související články

Projekt Manhattan * Majak * Car-bomba

Externí odkazy

[url=http://nuclearweaponarchive.org/Russia/Sovwpnprog.html]Sovětský jaderný program[/url]

Kategorie:Jaderné testy Kategorie:Události roku 1949 Kategorie:Vzniklo 1949 Kategorie:Josif Stalin Kategorie:Sovětské jaderné zbraně