Račín (Nečtiny)

Název

Název vesnice byl odvozen přivlastňovací příponou z osobních jmen Radka, Radiša nebo Ratša. V historických pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: Raczyn (1379), de Raczyna (1437), Raczinow (1545), Ratcžino (1626), Račín (1632), Rarschin nebo Racžin (1788) a Ratschin, Radschin nebo Račjn (1847).

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1379. Vesnice bývala ve dvacátém století rozdělena na dva díly, z nichž jeden patřil do okresu Bezdružice a druhý do okresu Manětín.

Přírodní poměry

Samota leží v nadmořské výšce 630 metrů, přibližně jedenáct kilometrů jihozápadně od Manětína v terénu svažujícím se k východu. Račín je přístupný po lesní cestě od silnice II/201. +more Račín sousedí na severu s Chudečí a Čestětínem, na východě s Březínem, na jihovýchodě s Jedvaninami a Skelnou Hutí a na jihozápadě s Trhomným.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 v bezdružické části žilo dvacet obyvatel (z toho patnáct mužů), z nichž bylo devatenáct Němců a jeden cizinec. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 měla osada devatenáct obyvatel německé národnosti a římskokatolického vyznání. Manětínská část měla v roce 1921 při sčítání lidu 103 obyvatel (z toho 49 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 se počet obyvatel snížil na 97 a národnostní a náboženská struktura zůstala stejná.

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1869-1950 Račín byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Kralovice, ale v roce 1950 v okrese Plasy. Od roku 1960 je částí obce Nečtiny v okrese Plzeň-sever.

Galerie

File:Račín (Nečtiny), zeď I.jpg|Zeď File:Račín (Nečtiny), cesta.jpg|Cesta File:Račín (Nečtiny), kaplička.jpg|Obnovená kaplička

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=3543]Fotogalerie na www.zanikleobce.cz[/url]

Kategorie:Nečtiny Kategorie:Samoty v okrese Plzeň-sever Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Plzeň-sever Kategorie:Zaniklá sídla v Tepelské vrchovině