Rašeliník
Author
Albert FloresRašeliník (Sphagnum L., 1753) je botanický rod čítající 150-350 druhů mechů rostoucích převážně na rašeliništích, která pokrývají cca 1 % souše. V Evropě se vyskytuje přibližně 54 druhů, v ČR 32.
Ekologie a fyziologie
Zástupci tohoto rodu mohou ve svých buňkách pojmout velké množství vody; některé druhy dokonce i dvacetinásobek hmotnosti sušiny, díky čemuž se také rašeliníky a rašelina používají jako zahradnický substrát. Rašeliník může okyselovat své prostředí tím, že z vody odebírá dvoumocné kationty, jako je vápník nebo hořčík, a místo nich vydává vodíkové ionty.
Rašeliník je mech s neukončeným růstem - na vrcholku lodyžky neustále přirůstá a na spodku postupně odumírá. Proto nelze určit, jak stará může konkrétní lodyžka být. +more Z odumřelých částí lodyžek se tvoří rašelina.
Vzhled
+morelindsey. jpg|náhled'>rašeliník s tobolkami Rašeliníky na rozdíl od jiných mechů nemají rhizoidy. Lodyžka je obvykle vzpřímená. Z lodyžky vyrůstají lodyžní lístky a ve svazečcích větvičky s větevními lístky. V horní části lodyžky jsou větve nahloučeny v hlavičku (capitulum). Lístky jsou jednovrstevné, bez středního žebra, s typickou anatomickou strukturou. Buňky lístku jsou dvojího druhu - chlorocyty a hyalocyty. Chlorocy(s)ty jsou zelené buňky zajišťující fotosyntézu, zatímco mnohem větší bezbarvé hyalocy(s)ty slouží k zadržování vody. Buňky vnější hyalodermis lodyžky i hyalocyty lístků mohou obsahovat různé typy a počty pórů, přepážek a vzpěr, které jsou důležité při určování druhů. Důležitým určovacím znakem v terénu je především tvar lodyžních lístků, celkové uspořádání větviček a lístků ve větvičkách, aj.
Sporofyt je tvořen pouze tobolkou. Na rozdíl od jiných skupin mechů sporofyt postrádá štět, který je nahrazen zelenou stopkou (pseudopodiem; pseudopodium je součástí gametofytu). +more Nezralá tobolka je zelená, při dozrávání výtrusů černá, otevírá se pomocí víčka, při tom jsou výtrusy vystřelovány do okolí. Své výtrusy dokáže vymrštit rychlostí až 110 km v hodině.
Galerie obrázků
Soubor:Red Sphagnum Closeup. JPG|červené formy rašeliníku Soubor:Sphagnum Capitulum. +morejpg|jednotlivé lodyžky rašeliníku Soubor:Sphagnum rubellum pendent branch tip. jpg|Detail větvičky rašeliníku Soubor:Sphagnum austini. png|rašeliník - ilustrace Soubor:Sphagnum quinquefarium (b, 143418-473931) 1337. JPG|buněčná struktura lístku Soubor:Sphagnum centrale (a, 145655-482731) 0241. JPG|chlorocyty a hyalocyty na řezu lístkem rašeliníku Soubor:Drosera rotundifolia 130405. jpg|v rašeliníku mnohdy rostou rosnatky.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. bioone. +moreorg/doi/abs/10. 1639/0007-2745(2000)103%5B0277%3APOTSBO%5D2. CO%3B2. journalCode=bryo]SHAW, Jonathan. Phylogeny of the Sphagnopsida Based on Chloroplast and Nuclear DNA Sequences A[/url]. The Bryologist 103 (2), 2000. * [url=http://www. the-scientist. com/blog/display/57571/]Anglické video o roztrušování rašelinných výtrusů[/url].