Radechov

Radechov ( je malá vesnice, část obce Radonice v okrese Chomutov. Nachází se asi 1,5 km na jihozápad od Radonic. Leží v katastrálním území Radonice u Kadaně o výměře 13,17 km².

Název

Původní název vesnice byl odvozen z osobního jména Radoch nebo Radech ve významu Radochův dvůr. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: de Radechowa (1360), in Radochow (1395), in villa Radechow (1416), in Radechowie (1447), w Radochowie (1545), Radigau (1619), Radikow (1654) a Ratigau nebo Radigau (1787 a 1846).

Historie

Místo, kde Radechov stojí, bylo osídleno už neolitu a také v pozdní době hradištní od jedenáctého do první poloviny třináctého století.

Dům čp. 38 Dům čp. 5

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1360 a uvádí rytíře Sobotku z Radechova obviněného z krádeže obilí. V následujících letech se jako majitelé vystřídali rody Žďárských ze Žďáru, Milhostů z Mašťova, vladyků z Deštnice a Ojířů z Očedělic. +more Vesnice tehdy byla rozdělena nejméně na dvě části, protože v roce 1447 došlo k jejímu připojení k Vintířovu, ale část zůstala součástí Vojnína. Na počátku šestnáctého století patřil Radechov k hasištejnskému panství. Tvořil součást pětipeského statku, který při dělení majetku získal v roce 1518 Zikmund Hasištejnský z Lobkovic. Ten však celý statek hned další rok prodal Oplovi z Fictumu. Opl byl roku 1530 odsouzen za provozování penězokazecké dílny ke ztrátě veškerého majetku, který získali do zástavy Šlikové. V roce 1547 se za Albrechta Šlika stal Radechov trvalou součástí vintířovského panství.

Třicetiletá válka vesnici zřejmě příliš nepostihla, protože berní rula z roku 1654 uvádí patnáct domů. Sedm z nich patřilo obci a v dalších žilo pět sedláků a dva chalupníci. +more Dohromady měli dvanáct potahů, devět krav, osmnáct jalovic, třináct ovcí a 51 prasat. Řemeslo zde provozoval švec a krejčí. K vesnici patřil také mlýn se dvěma náhony a velký rybník. Do konce osmnáctého století se počet domů přibližně zdvojnásobil a později rostl již jen málo.

Na počátku třicátých let dvacátého století byly ve vesnici kovárna, trafika, hostinec a prodejna lahvového piva. Z řemeslníků tu dále pracovali bednář a dva ševci. +more Za ostatními službami (škola, lékař, kostel) docházeli radechovští do Radonic. Během druhé světové války byl v domě čp. 1 zřízen zajatecký tábor, ve kterém bydlelo šestnáct francouzských zajatců, kteří pracovali na polích nebo v hnědouhelném dole Františka nedaleko Radonic. Po vystěhování Němců zůstala ve vesnici asi třetina původního počtu obyvatel a mnoho budov bylo zbořeno.

Dub u Radechova

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 182 obyvatel (z toho 86 mužů), z nichž byli čtyři Čechoslováci, 166 Němců a dvanáct cizinců. Kromě jednoho evangelíka a jednoho člověka bez vyznání patřili k římskokatolické církvi. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 203 obyvatel: čtyři Čechoslováky a 199 Němců. Všichni byli římskými katolíky.

Obecní správa

Při sčítání lidu v roce 1869 Radechov patřil jako osada k obci Vintířov. V letech 1880-1950 byl obcí v okrese Kadaň a od roku 1961 patří do okresu Chomutov jako část obce Radonice.

Pamětihodnosti

Na návsi u rybníka stávala kaple Nejsvětější Trojice z roku 1773. Měla obdélný půdorys a sedlovou střechu, v jejímž středu se tyčil velký sanktusník. +more Vstupní průčelí zdůrazňoval zdobný štít. Zanikla po roce 1945. * Asi 800 metrů jihozápadně od vesnice (na okraji katastrálního území Mašťov) roste na pravém břehu Liboce dub letní chráněný jako památný strom.

Osobnosti

V letech 1930-1945 v Radechově na rodinném statku (čp. 10) žila a tvořila sochařka Gabriela Waldert, dcera podnikatele a podnikatele Franze Walderta.

Odkazy

Reference

Související články

Římskokatolická farnost - děkanství Radonice * Římskokatolická farnost - děkanství Mašťov

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov Kategorie:Sídla v Doupovských horách Kategorie:Radonice (okres Chomutov)