Radegast (socha)

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

right Socha Radegasta v Zoo Praha

Socha pohanského boha Slovanů Radegasta - boha slunce, hojnosti a úrody - je socha stojící na hřebenu Radhoště. Autorem sochy je frenštátský rodák, profesor Akademie krásného umění v Chicagu, akademický sochař Albín Polášek. +more Současná socha je vyrobena z vápenické žuly, je vysoká 320 cm a váží 3,38 tuny. Původní socha vážila 1,4 tuny a měla 320 centimetrů, rozdíl je daný v rozdílných materiálech a dutosti původní sochy.

...

Popis sochy

Pohanský bůh má mužské tělo, hlava má podobu lva s úšklebkem šelmy, na hlavě přilbici v podobě býčí hlavy s rohy, oblečen je do suknice zdobené ornamenty se širokým zdobeným pasem se sponou ve tvaru slunce, z pod suknice vyčnívají lidské nohy obuté do krpců. V pravé ruce drží roh hojnosti, na kterém sedí kachna, levou rukou se opírá o sekeru na dlouhém topůrku, snad valašku. +more Umístěna je na katastru obce Dolní Bečva, přibližně 1 kilometr jihozápadně od Pusteven, s tváří otočenou k vrcholu Radhoště.

Vznik sochy

Na svém díle začal Albín Polášek pracovat již v roce 1924 a je známo, že již v Americe vzniklo několik variant tohoto díla. Původním Poláškovým záměrem bylo vytvořit soubor pohanských bohů ze slovanské mytologie, pro jejichž umístění si vybral právě bájnou horu Radhošť. +more Nakonec však zrealizoval pouze boha plodnosti a úrody, kterého vytvořil jako prvního. V roce 1930 si autor v Praze najal Novákův ateliér a vytvořil konečnou podobu Radegasta. Do rodného Frenštátu pod Radhoštěm Albín Polášek před druhou světovou válkou často jezdíval na dovolenou. Pod osobním dohledem a jeho vedením byly kolem roku 1930 (podle třetinového modelu) ve slévárně firmy Maška v Praze zhotoveny dvě identické sochy Radegasta.

Obě sochy byly vyrobeny ze směsi betonu a žulové drti vyztužené železnou kostrou, lišily se však barevným odstínem. První sochu Radegasta, z bíločerné žulové drti, Polášek věnoval svým rodákům z Frenštátu pod Radhoštěm a byla umístěna na hřebeni Radhoště. +more Druhou sochu Radegasta, ze žulové drti červeného odstínu, hodlal Albín Polášek umístit na své zahradě, protože se na stáří chtěl vrátit do rodných Beskyd a Radegastem si doplnit na své zahradě budovaný háj původních slovanských bohů. Druhá světová válka a později Vítězný únor 1948 překazily Poláškovy plány na stáří. Změna politických poměru v Československu navíc spojená s jeho závažnými zdravotními problémy (mozková mrtvice v roce 1950) jej od návratu do vlasti navždy odradila.

Slavnostní odhalení sochy Radegasta a sousoší Cyrila a Metoděje, které bylo vytvořeno souběžně, se uskutečnilo 5. +more července 1931, v den svátku obou věrozvěstů v rámci Slovanské pouti, kterou uspořádala Matice Radhošťská a Pohorská jednota Radhošť pod záštitou československé vlády s podporou prezidenta T. G. Masaryka. Vytvoření sochy tenkrát hradili čeští rodáci v Americe, kteří ji pak darovali své vlasti. 4. července byla bouřka a během stráže byl u sochy zabit bleskem dvaadvacetiletý vojín Karel Than 8. pěšího pluku.

Na přelomu 50. a 60. +more let 20. století byla dělníky na zahradě bývalé Maškovy slévárny v Praze pod nánosem zeminy a listí objevena ona druhá Poláškova socha Radegasta. Nejspíše ji sem kdosi ukryl před německými okupanty hned na počátku či během druhé světové války a po roce 1945 se na dobře zamaskovanou sochu zapomnělo. Protože socha měla zvířecí rysy, místně příslušný úřad usoudil, že se tematicky hodí do pražské Zoo, kam také byla v roce 1961 přesunuta. Mezi roky 2014 až 2015 byla tato socha zrestaurována a doplněna o kachnu na rohu hojnosti, která se v průběhu let ztratila.

Rekonstrukce sochy na Radhošti

Socha Radegasta se stala neodmyslitelnou součástí radhošťského masívu. Od roku 1958 byla navíc na seznamu státem chráněných kulturních památek. +more Během desetiletí však umělý kámen trpěl vlivem drsných povětrnostních vlivů a železná armatura, kterou byla socha vyztužena, navíc přitahovala blesky, které ji poškodily již v roce 1938. Nejvíce sochu poškozovalo zamrzání vody v prasklinách, což mělo za následek odlupování betonu a korozi železné kostry. V blíže neznámé době byla ze sochy sejmuta poškozená terakotová kachna, která se později našla v depozitáři muzea ve Frenštátě.

Poprvé byla socha restaurována v roce 1980. Tohoto úkolu se ujal olomoucký sochař Karel Hořínek se svým synem, který trhliny vyspravil, vnitřek vylil a vyztužil betonem a podle fotografií vyrobil repliku chybějící kachny. +more Na své původní místo byl Radegast vrácen 11. června 1982.

V roce 1994 bylo konstatováno, že eroze sochy rychle pokračuje a proto bylo pracovníky památkového ústavu rozhodnuto o jejím přemístění na chráněné místo a vytvoření repliky sochy z odolnějšího přírodního materiálu. Originál Radegasta byl v květnu 1996 z Radhoště odvezen do Leskovce do ateliéru Jana Sobka a Miroslava Zubíčka, kteří pod vedením akademického sochaře Miroslava Machaly zhotovili repliku ze žuly z lomu ve Vápenici u Vysokého Chlumce na Sedlčansku, která se barevností nejvíc podobala originálu. +more Finanční náklady spojené s vytvořením kopie, která stála téměř 1 milión korun, uhradil Nošovický pivovar, který má sochu Radegasta v logu. Během několika měsíců vytesali kameníci z 18 tun vážícího žulového kvádru kopii, která byla 4. července 1998 umístěna na původním místo na hřebeni Radhoště - asi 2,5 km východně od vrcholu.

Zrestaurovaný originál sochy byl po složitých jednáních z rozhodnutí ministerstva kultury umístěn do vestibulu frenštátské radnice a slavnostně odhalen 6. +more listopadu 1998.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top