Radoma

Technology

12 hours ago

Author

Radoma je obec na Slovensku v okrese Svidník. Nachází se v Nízkých Beskydech, v Ondavské vrchovině, ve střední části údolí Radomky, severovýchodního přítoku řeky Topľa. V extravilánu obce, za hranicemi vlastní zástavby se nachází mokřad Radomská slatina o ploše 9 980 m².

Historie

Král Ladislav IV. +more daroval v roce 1274 radomský majetek bratrům Itemerovi Uzovi a Štefanovi z rodu Tekule. Při té příležitosti vznikla listina, ve které je darovaný majetek charakterizován jako rolnicky obráběný, ale také jako místo častých lovů. Z toho je zřejmé, že na darovaném majetku existovalo radomské sídliště před rokem 1274. V listině z roku 1277 je Radoma již uvedena jako vesnice.

V písemnostech ze 13. -16. +more století se vyskytuje jen pod názvem Radoma a v jeho pravopisných obměnách. Pozoruhodné je, že nemá maďarskou variantu. Pravděpodobně pro snadnou výslovnost v maďarštině, ale i pro nejasný obsah už i tehdejším Slovákům. Třeba upozornit, že ve 14. století se název Radoma vztahoval i na panství, k němuž patřily majetky a vesnice ve střední a horní části doliny Radomky.

Starobylý název a rozvinutost vesnice ve 13. století vedou k názoru, že Radoma je nejstarší vesnicí v údolí Radomky a patří k nejstarším v okolí a severním Šariši vůbec. +more Nepochybně existovala před 11. stoletím. Východně od Radomy bylo hradiště, po kterém zůstal název, dnes již patřící k osadě Hradisko. Tamní hradiště nepochybně vybudovali obyvatelé Radomy, kterým sloužilo v 11. -12. století.

Radoma od roku 1274 patřila Tekulovým. Synové Itemera v roce 1298 prodali svou část radomského majetku šlechtici Sinkovi, synovi Tomáše, vlastníkovi panství Šebeš, ale radomské panství iv první polovině 14. +more století patřilo Tekulovým. Ve 40. letech část radomských majetků patřila šlechtici Zonkovi, tu pak král Ludvík v roce 1352 daroval Petru Cudarovi.

Cudarovci později získali nebo zabrali tekulovskou část a připojili ji k panství Makovica. Ve 20. +more letech 15. století část Radomy patřila šlechticovi z Drienova. Ve druhé polovině 15. a v 16. století celá Radoma byla majetkovou součástí panství Makovica. Patřila ke slovenským vesnicím panství.

Radoma byla v 15. století největší vesnicí v okolí. +more Později se část sedláků odstěhovala, ale nejvíce jich uteklo, případně zahynulo během vpádů polského vojska v letech 1471-1472 a 1491-1492. Ve vesnici byl i mlýn. Cudarovci, aby podpořili obnovení vesnice, poskytli pravděpodobně usedlíkům zákupní práva. V 16. století zde už žila domácnost šoltyse.

V 16. století v Radomi postupně přibývalo selských domácností a domů, takže koncem 16. století byla středně velkou vesnicí. Měla téměř výlučně poddanské obyvatelstvo.

V 17. století patřila Rákociovcům, v 19. +more století Sirmaiovcům a jiným. Roku 1787 měla 45 domů a 413 obyvatel, 1828 56 domů a 429 obyvatel. Obyvatelé Radomy se zabývali zemědělstvím, chovem dobytka a pracovali v lesích. V letech 1850-1880 se mnozí vystěhovali.

Obec si zachovala zemědělský ráz i po 1918. JZD bylo v obci založeno v roce 1959. +more Část obyvatelstva pracuje v průmyslových závodech v Giraltovcích, Svidníku a Košicích.

Pamětihodnosti

Soubor pěti pravěkých mohyl, archeologická lokalita z období eneolitu. Mohyly se nacházejí na jižním svahu vrchu Stavenec. +more * Římskokatolický kostel Panny Marie Růžencové, jednolodní klasicistní stavba z let 1792-1797 se segmentovým ukončením presbytáře a věží tvořící součást její hmoty. Úpravami prošel v roce 1874, kdy byly vybudovány opěrné pilíře u stěn lodi. Interiér je zaklenut pruskými klenbami. Nachází se zde hodnotný ambitový oltář z období přechodu rokoka do klasicismu s obrazem Růžencovy Panny Marie. Boční oltář sv. Anny z konce 18. století vykazuje stejné stylové znaky. Fasády kostela jsou hladké se segmentově ukončenými okny a opěrnými pilíři. Věž vyrůstá ze štítového průčelí ve formě rizalitu, je členěna pilastry a ukončena korunní římsou s terčíkem a barokní helmicí s laternou. * Lidový srubový dům, jednopodlažní pětiprostorová stavba na půdorysu obdélníku z roku 1931.