Rallye Monte Carlo 1968

Technology

12 hours ago

Author

Rallye Monte Carlo 1968 byla 36. řízená "Rallye Monte Carlo", která se konala od 19. do 26. ledna 1968 na území Monaka, Francie a jižního Německa. Tato soutěž byla jednou z nejprestižnějších automobilových soutěží této doby. Rallye se zúčastnilo 237 soutěžních posádek, přičemž na start se postavilo 136 vozidel. Trať zahrnovala obtížné horské pasy a okruhy, které s vozem ode měřily maximální výkony. Vítězem Rallye Monte Carlo 1968 se stal finský jezdec Pauli Toivonen, který závodil s vozem Citroen DS21. Toivonen předvedl skvělou jízdu a překonal své soupeře. Druhé místo obsadil Hippolyte Revjuz s vozem Lada 1600 a třetí místo patřilo Bo Ljungfeldtovi s vozem Volvo 122. Rallye Monte Carlo 1968 byla poznamenána také mnoha nehodami a poruchami vozidel, které soutěžícím zadělaly na problémy. I přes náročné podmínky a technické potíže však posádky předvedly skvělé výkony a jezdcům se podařilo závod úspěšně dokončit. Tato Rallye Monte Carlo je dodnes považována za jedno z nejvýznamnějších motoristických utkání a stále přitahuje nespočet fanoušků a závodníků z celého světa.

Rallye Monte Carlo 1968 byl zahajovací závod sezóny 1968 v rallye. Vítězem byl britský závodní Vic Elford na voze Porsche 911. Tovární tým Porsche byl na startu nováčkem.

Popis závodu

Za největší favority byli považováni Gerard Larousse a Jean-Francois Piot na vozech Alpine A110, Bjorn Waldegaard s vozem Scania Vabis 911T. Úspěch se očekával i u vozů Lancia Fulvia. +more Celkový počet startujících byl více než 250. Monte tehdy tradičně začínalo hvězdicovými jízdami. To znamenalo že se závodníci do Monte Carla sjížděli z osmi různých měst po celé Evropě. Již tyto jízdy zpravidla vyřadily značné procento závodníků. Například ze třiceti posádek, které startovaly z Doveru jich do Monte Carla dojelo jen šest bez penalizací. Na vině bylo především špatné počasí. Například v Řecku zastihly závodníky přívaly deště a na jugoslávských hranicích tehdy byla obrovská mlha. Po střetu s osobním vozem zemřel spolujezdec Sandra Munariho Luciano Lombardini. Absolutně jiné počasí panovalo v Monte Carlu. Bylo teplé slunečně počasí. To zvyšovalo výhody vozů Alpine, které byly na prvních třech místech, a Porsche, když Elford byl hned za nimi. Kvůli poruše musel odstoupit Piot a Andruet havaroval. Díky tomu se Elford dostal na druhé místo za Laroussea. Na pořadí byly nejtěžší zkoušky Col de Turini, která se jela třikrát a Col de Couillole, která se jela dvakrát. Na té první Larousse navýšil svůj náskok ale na druhé Elford zabral a náskok stáhl o 51 sekund. Při druhé průjezdu na Col de Turini ale diváci naházeli do zatáčky sníh. Larousse havaroval a okolo nehody se strhla bitka. Tu ukončil až příjezd policie, která dva diváky zatkla. Elford tak zvítězil a Pauli Toivonnen vybojoval pro Porsche double. Po závodě se vyrojila řada spekulací, jak by závod dopadl, kdyby bylo klasické zimní počasí a kdyby Larousse neměl nehodu.