Cesko.wiki Ramenonožci
Author
Albert FloresRamenonožci jsou skupina měkkýšů z řádu ramenonožci (Gastropoda) z podmnožiny Heterobranchia. Jsou to drobní mořští živočichové, kteří se vyznačují plžovitým tvarem těla a spirálovitým ulitovým krunýřem. Ramenonožci jsou rozšíření po celém světě, především ve sladkovodních a mořských prostředích. Někteří zástupci těchto měkkýšů se však vyskytují i na souši ve vlhkých prostředích. Ramenonožci mají několik unikátních anatomických adaptací. Jejich ulita je spirálovitá a skrývá celé tělo, které se do ní může zcela zasunout. Ulita slouží k ochraně vnitřních orgánů, ale také je zásobárnou vápníku pro jejich růst. Ramenonožci mají také stěrky, které jsou podobné štětinám a slouží jim k pohybu. Tyto měkkýše dále chrání sliz, který vytvoří na svém těle. Sliz jim pomáhá při pohybu, hydrataci a při obraně proti predátorům. Ramenonožci jsou převážně býložraví, přičemž se živí řasami a detritem. Žijí ve sladkovodních i mořských prostředích, v různých teplotách a hloubkách. Někteří zástupci těchto měkkýšů jsou využíváni i v akvaristice. Z hlediska druhového bohatství jsou ramenonožci velmi rozmanitou skupinou živočichů. Na světě je popsáno přes 90 000 druhů, které patří do různých čeledí a rodů. Mezi známé čeledi patří například ostnoplíškatkovití, střevoši nebo škebleovití. Ramenonožci mají význam v ekosystémech, kde plní různé role jako například čistitelé, rozkladače organického materiálu nebo potravní zdroj pro jiné živočichy. Pro mnoho lidí jsou také zajímavým objektem pro sběr a zkoumání.
Ramenonožci (Brachiopoda, z řec. brachion - rameno a pous - noha, též v širším smyslu Brachiozoa) jsou kmenem mořských lophotrochozoí . Jsou bilaterálně souměrní, tělo mají uzavřené ve dvoumiskové schránce a svalnatým stvolem přirůstají k podkladu. Recentních je asi 350 druhů, popsáno je však více než 30 tisíc druhů fosilních.
_slab_3.jpg)
Charakteristika
Stavba těla ramenonožců Ramenonožci se vzdáleně podobají mlžům, se kterými ale nejsou příbuzní. +more Stejně jako oni mají tělo kryté dvoumiskovitou schránkou fosforečnanu nebo uhličitanu vápenatého, která je vylučována pláštěm. Břišní miska je větší než miska hřbetní, misky jsou spojené kloubem, který je tvořený párem zubů vybíhajících z břišní misky a zapadajících do jamek misky hřbetní. Na povrchu misek bývají přítomna žebra, lišty, trny, valy či lamely, patrné jsou přírůstkové linie a u některých ramenonožců jsou na miskách velmi jemné kruhovité či kosočtverečné jamky. Ze zadní části břišní misky vybíhá silný stvol, kterým je jedinec připevněn k podkladu. Stvol však u některých ramenonožců může chybět.
Vlastní měkké tělo je malé a umístěné v zadní vrcholové části schránky. Větší část prostoru mezi schránkami totiž zaujímá plášťová dutina, ve které je umístěn spirálně stočený párový lofofór, vířivý orgán opatřený brvami či tykadélky, které kmitáním přivádějí proud vody a filtrují z ní potravu, drobný plankton a organické zbytky. +more Současně je lofofór také dýchacím orgánem.
Trávicí soustava začíná ústy pod lofofórem, skládá se z jícnu a střeva a končí řitním otvorem v plášťové dutině nebo končí slepě. Krevní oběh je jednoduchý, srdce leží nad střední částí trávicí trubice. +more Nervová soustava je gangliová, jediným smyslovým orgánem jsou hmatové štětinky, které vybíhají z okrajů misek. Vylučovací soustava je tvořena metanefridiemi.
Uvnitř misek se dále nacházejí svaly, které zavírají misky (adduktory), svaly, které misky otevírají (diduktory) a konečně svaly, které připevňují stvol (adjustory).
Ramenonožci jsou gonochoristé, oplození je vnější a vývoj probíhá přes volně plovoucí larvu nazývanou aktinotrocha.
Systém
Aktuální klasifikace (2013):
(české názvy podle BioLib)
Lingula anatina, řád Lingulida Kmen: Brachiopoda - ramenonožci * Podkmen: Linguliformea ** Třída: Lingulata *** Řád: Lingulida * Podkmen: Craniiformea - kranie ** Třída: Craniata *** Řád: Craniida * Podkmen: Rhynchonelliformea ** Třída: Rhynchonellata *** Řád: Rhynchonellida *** Řád: Thecideida *** Řád: Terebratulida **** Podřád: Terebratulidina **** Podřád: Terebratellidina
Galerie
Image:Liospiriferina_rostrata_Noir. jpg| Spiriferina rostrata s Lofofor Image:Mucrospirifer tedfordensis. +more1 - Devonico. JPG|Mucrospirifer tedfordensis z devonu Image:Rhynchotremadentatum. jpg|Rhynchotrema dentatum z ordoviku Image:HederellaOH3. jpg|Spiriferida z devonu Image:Cincinnetina meeki (Miller, 1875) slab 3. jpg|Cincinnetina sp. z ordoviku Image:Leptaena sp. 1 - Devonico. JPG|Leptaena sp. z devonu Image:Goniorhynchia_boueti. jpg|Goniurhynchia boueti z jury Image:PlatystrophiaOrdovician. jpg|Platystrophia ponderosa z ordoviku Image:HercosestriaSmallCluster040111. jpg|Hercosestria cribrosa Image:Terebratella sanguinea. jpg|Terebratella sanguinea.
Reference
Související články
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20071016132705/http://kbi. zcu. cz/veda/paleontologie/zoopaleontologie/ramenonozci/index. php]Katedra biologie FPE ZČU v Plzni - Kmen Brachiopoda - ramenonožci[/url] * [url=http://geologie. vsb. cz/paleontologie/paleontologie/zoopaleontologie/Ramenono%C5%BEci%20a%20mechovky/Brachiopoda. htm]INSTITUT GEOLOGICKÉHO INŽENÝRSTVÍ, VŠB - Technická univerzita Ostrava - Kmen Brachiopoda - ramenonožci[/url].