Cesko.wiki Rapanuiština
Author
Albert FloresRapanuiština (rapanuisky: Vānanga Rapa Nui, též Rapa Nui nebo Rapanui, ve španělštině také Pascuan) je jazyk domorodých polynéských obyvatel Velikonočního ostrova, což je ostrov v Tichém oceánu, který je součástí Chile a který je známý především sochami moai.
Velikonoční ostrov má přibližně 6000 obyvatel, ale většina z nich mluví pouze španělsky. Podle chilského průzkumu se na ostrově okolo 3700 obyvatel hlásí k rapanuiské národnosti. +more V roce 2008 se počet mluvčích rapanuištiny odhadoval na 800, většinou pouze dospělých, protože děti se učí v dětství jen španělštinu a rapanuištinu se naučí až v dospělosti.
Jazyk byl ovlivněn tahitštinou a španělštinou, nejbližší je markézštině a maorštině.
.jpg)
Abeceda
Rapanuiština používá latinku doplněnou o speciální znaky. Rapanuiská abeceda: A, Ā, E, Ē, H, I, Ī, K, M, N, Ŋ, O, Ō, P, R, T, U, Ū, V, ꞌ Někdy se používají také písmena g, ġ a g̈. +more Destička popsaná písmem rongorongo Na Velikonočním ostrově se také nalezly destičky popsané písmem rongorongo. Toto písmo stále nebylo rozluštěno, ale je pravděpodobné, že se jednalo o zápis rapanuištiny.
Příklady
Číslovky
| Rapanuisky | Česky |
|---|---|
| e tahi | jeden |
| e rua | dva |
| e hā | tři |
| e rima | čtyři |
| e ono | pět |
| e hitu | šest |
| e fito | sedm |
| e va'u | osm |
| e iva | devět |
| ka tahi 'aŋahuru | deset |
.jpg){kind=link}
Užitečné fráze
| Rapanuisky | Česky |
|---|---|
| Iorana. | Ahoj. +more |
| Pe hē a koe. | Jak se máš. |
| E riva-riva no 'ā a au. | Jsem v pořádku. |
| A au ena 'ā. 'e a koe. | Jsem tak-tak a ty. |
| Rake-rake ko maui-ui 'ā a au. | Špatně, jsem nemocný. |
| Pe hē tu'u hua'ai. | Jak se má tvá rodina. |
| A rāua e ri-riva no 'ā. | Jsou v pořádku. |
| Pe hē tu'u ŋa matu'a era. | Jak se máte rodiče. |
| E riva-riva no 'ā, ko koa atu 'ā o te 'ai he paparu'au 'e he mamaru'au. | No, rádi jsme prarodiče. |
| Ko ai tu'u 'iŋoa. | Jak se jmenuješ. |
| Ko Koreto to'oku 'iŋoa. | Jmenuji se Koreto. |
| 'I hē a koe e noho ena. | Kde bydlíš. |
| 'I Rapa Nui a au e noho nei. | Žiju ve Velikonočním ostrově. |
| Ko ai, ko ai tu'u hua'ai. | Od jaké rodiny patříš. |
| O te hua'ai Haoa, Cardinali, Paoa, Pakomio, Araki. | Do rodiny Haoa, Cardinali, Paoa, Pakomio, Araki. |
| O Mata hē a koe. | K jakému kmeni patříš. |
| He Ŋaruti 'e he Marama to'oku Mata. | Patřím ke kmeni Ŋaruti a Marama. |
| Mai hē a koe. | Odkud jsi přišel. |
| Mai te Porinetia a au. | Pocházím z Polynésie. |
| Ka hia o'ou matahiti. | Kolik je ti let. |
| Ka piti 'ahuru ma pae to'oku matahiti. | Je mi 25 let. |
| Ko ai te 'iŋoa o tu'u matu'a vahine. | Jak se jmenuje tvá matka. |
| Ko Rosa te 'iŋoa o to'oku matu'a vahine. | Jméno mé matky je Rosa. |
| E hia matahiti o tu'u matu'a vahine. | Jak stará je tvoje máma. |
| E hitu 'ahuru o'ona matahiti. | Je jí 70 let. |
| Ko ai te 'iŋoa o tu'u matu'a tane. | Jak se jmenuje tvůj otec. |
| Ko Niko te 'iŋoa o to'oku matu'a tane. | Jméno mého otce je Niko. |
| E ai ro'ā tu'u taina. | Máš bratry. |
| Ē, e ai ro'ā to'oku taina. | Ano, mám bratry. |
| E hia o'ou taina poreko tane 'e e hia vahine. | Kolik bratrů a sester máte od narození. |
| E rima taina poreko vahine 'e e tahi tane. | Pět sester a jeden bratr od narození. |
| A hē a koe e oho ena ki tu'u hare. | Kam chodíš do svého domu. |
| A te ara poto. | Nejkratší cestou. |
| A hē ka tu'u mai tu'u ŋa matu'a era. | Kdy přijedou tvoji rodiče. |
| Ki oti te rāua mahana haka ora. | Jakmile vám skončí dovolená. |
| Hora aha a koe e kai ena. | Kdy máte oběd. |
| Hora ho'e. | V jednu. |
Vzorový text
Otčenáš (modlitba Páně): : E te Matu'a o mātou o te raŋi ē, : te me'e haŋa he mo'a o te taŋata : ta'ato'a i tu'u iŋoa, : e he haka rē atu mo haka tere ō'ou i a rāua, : ki haka tano ai i ta'a me'e haŋa 'i te ao nei : pa he haka tano iŋa atu o ta'a me'e haŋa 'i te raŋi. : E va'ai mai koe 'arīnā : to mātou o te kai. +more : E haka kore koe i te mātou hara, : pa he haka rehu iŋa o mātou i : te me'e 'ino aŋa mai e te rua. : 'Ē, 'i te hora o te haka 'atu mai, 'ina koe ko haka : rē i a mātou mo viri ki roto i te hara; e haka e'a : koe i a mātou mai roto i te rima o Rukifero.
Ukázka
Všeobecná deklarace lidských práv v rapanuištině:
Te hanau henua, mai te poreko hanga, he manu tere, manu rarama e manu mana’u; ko tu’u piru ana ta’ato’a. Mai ai he hanau e haka topa ro a i te mana’u, e here, e mo’a, e tapu ki a raua ‘a.
Český překlad:
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.