Raron
Author
Albert FloresRaron je obec ve švýcarském kantonu Valais, v okrese Westlich Raron, jehož je hlavním sídlem. Žije zde obyvatel.
Geografie
V Raronu se nachází výrazný hradní vrch s pozdně středověkým kostelem, který nechal kolem roku 1500 postavit Ulrich Ruffiner. Krajina v okolí Raronu se vyznačuje horami, údolími a řekami. +more Nejbližšími městy jsou Brig-Glis a Sierre.
V Raronu se nacházejí jižní portály úpatního tunelu Lötschberg. Přes řeku Bietschbach vede most Bietschtal, který se nachází na území obce Raron. +more Kromě místních částí (obcí) Raron a St. German patří k obci ještě vesnice Turtig a Rarnerchumma.
Historie
Letecký pohled (1955) Ve středověku se hradním vrchem a dominantou Raronu stal kopec západně od lokality Heidnischbiel, na níž byla ve 12. +more století postavena románská obytná věž jako sídlo raronského vládce. Rody Raron, Asperlin a de Chevron-Villette obdržely právo na Raron od biskupa ze Sionu jako léno. Obytná věž byla částečně zničena během raronského obchodu v roce 1417, v roce 1538 ji získala obec, poté sloužila jako sídlo rady a vězení v místním okrsku a na počátku 21. století byla v soukromém vlastnictví. Vedle ní byla ve 13. století postavena věž Meierturm. Z Raronu pocházel biskup a několik hejtmanů, díky jejichž moudrosti získal Raron čestný titul .
Původním církevním centrem byl pravděpodobně St. German, kde je kostel doložen již v 8. +more nebo 9. století. Kostel v Raronu byl povýšen na farní pravděpodobně až v roce 1299. Velká farnost zahrnovala čtyři farnosti střední třetiny okrsku (Zenden) Raron. V roce 1554 se od farnosti oddělil Unterbäch spolu s Bürchenem a v roce 1867 Ausserberg. Kostel svatého Romana v Raronu byl v roce 1494 až na věž (zbořena v roce 1938) zničen potokem Bietschbach a na počátku 16. století nahrazen zámeckým kostelem se stejným patrociem. Ten byl postaven z neobývané věže Meierturm, kterou v letech 1508-1514 přestavěl Ulrich Ruffiner na gotický kostel. Hradní kostel, obnovený v 70. letech 20. století, se již nepoužívá, neboť na úpatí hradního vrchu byl v roce 1974 postaven moderní skalní kostel.
O prosperitě raronských měšťanů v 17. a 18. +more století svědčí velké kamenné domy, jako jsou Maxenhaus či Zentriegenhaus. K rozkvětu obce přispívala především frekventovaná průjezdní doprava na staré údolní silnici přes Raron a St. German do Vispu. S výstavbou údolní silnice na levém břehu údolí Raron o tento zdroj příjmů v 19. století přišel. Přehrazení řek Rhôny a Bietschbachu a odvodnění nížiny v letech 1865-1885 a výstavba odvodňovacího kanálu podniku Lonza v roce 1920 otevřely dno údolí pro zemědělství. Ve druhé polovině 20. století se Raron vyvinul v moderní průmyslové a obchodní městečko s obytnými a obchodními budovami zasahujícími daleko do roviny. Vojenské letiště, které bylo zřízeno na konci 40. let 20. století, bylo v roce 1994 v rámci reformy armády zrušeno. Od roku 1980 je zde vrtulníková základna Air Zermatt. Východně od obce byl v roce 2007 v rámci projektu NEAT otevřen jižní portál úpatního tunelu Lötschberg.
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
left | Rok | 1800 | 1850 | 1900 | 1950 | 2000 | 2010 | 2012 | 2014 | 2016 |
left | Počet obyvatel | 360 | 411 | 553 | 969 | 1672 | 1809 | 1865 | 1914 | 1936 |
Doprava
Jižní portál Lötschberského úpatního tunelu u Raronu Regionální vlaky na trati Brig - Sion (Simplonská dráha) zastavují v Raronu; vlaky dálkové dopravy jej však projíždějí. +more V blízkosti letiště Raron, které bylo do roku 1995 také vojenským letištěm s leteckou kavernou, se nachází základna vrtulníkové záchranné služby Air Zermatt.
Lanovky v blízkosti nádraží Raron spojují obec s Eischollem (lanová dráha Raron-Eischoll) a Unterbächem.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www.raron.ch/]Oficiální stránky[/url]