Rebutia senilis lilacino-rosea

Technology

12 hours ago

Author

Mezi různými formami druhu Rebutia senilis tvoří varieta lilacino-rosea zajímavou odchylku barvou květů, podle které dostala své jméno, lilacino-roseus znamená fialově růžový.

Rebutia senilis Backeb. var. lilacino-rosea Backeb.

asi ref: Backeberg, Curt; in Backeberg C. et Knuth F. +moreM. , Kaktus-ABC, p. 278, 516, 1936 Mapa rozšíření R. senilis var. lilacino-rosea.

Sekce Rebutia, řada Senilis

'Synonyma: ' * Rebutia senilis Backeb. f. lilacino-rosea (Backeb.) Buin. et Don.; Sukkulentenkunde, 7/8: 99, 1963

Popis

Stonek zpočátku ploše kulovitý, jednotlivý, později kulovitý až slabě protáhlý, odnožující, až 70 mm široký a 80 mm vysoký, s vláknitými kořeny; pokožka sytě zelená. Žebra zcela rozložená v nízké okrouhlé hrbolky; areoly okrouhlé, asi 1 mm široké, bíle plstnaté. +more Trny početné, přilehlé až odstávající, těžko rozlišitelné na okrajové a středové, v počtu asi 25, 5-10 mm dlouhé, čistě bílé.

Květy asi 30 mm dlouhé a 35 mm široké, fialově růžové; květní trubka štíhle nálevkovitá, rovnoměrně se rozšiřující, vně stejně jako květní lůžko pokrytá nahnědle červenými, holými šupinami; okvětní lístky kopinaté, s krátkou tmavší špičkou, dosti jednotně fialově růžové; nitky bělavé, prašníky nažloutlé; čnělka narůžověle bílé, po celé délce volná, blizna se 4-5 roztaženými, bělavými rameny blizny přesahující nejvyšší prašníky. Plod ploše kulovitý, nažloutle červený. +more Semena podlouhlá, asi 1 mm dlouhá, testa leskle černá, hilum bílé.

Variety a formy

R. senilis var. +more lilacino-rosea je málo proměnlivý taxon. Drobné rozdíly ve tvaru těla a částečně i v otrnění jsou jen důsledkem kultury. Wessnerem byla tato varieta kdysi nabízena pod číslem Wessn. 9429b. V novější době byl jako R. senilis var. lilacino-rosea označen sběr L 560.

Výskyt a rozšíření

R. senilis var. +more lilacino-rosea pochází z Argentiny, ze stejné oblasti jako R. senilis var. senilis, z horní části Quebrada de Escoipe. U sběru L 560 bylo jako místo nálezu uvedeno Argentina, provincie Salta, 10 km sz. od Antilla, v nadmořské výšce 1300-1500 m.

Poznámky

Mezi samosprašnými rostlinami sekce Rebutia rodu Rebutia můžeme pozorovat tři jasně vymezené skupiny, které jsou charakterizované svými vedoucími druhy R. minuscula, R. +more senilis a R. xanthocarpa. Je jistě zajímavé, že ve všech těchto třech skupinách jsou zastoupeny ve vybarvení květů v podstatě stejné odstíny v širokém spektru. To se týká rovněž fialově růžové až fialově červené barvy květů, kterou ve skupině R. minuscula nalezneme u okruhu R. violaciflora. Obdobné zbarvení květů nalezneme i u dalších dvou skupin, u R. xanthocarpa je to u R. xanthocarpa var. violaciflora a ve skupině R. senilis u R. senilis var. lilacino-rosea. Rostliny s podobně zbarvenými květy, ale cizosprašnými, se vyskytují dokonce i ve skupině R. wessneriana. Toto zbarvení květů je charakteristickým znakem, který odlišuje R. senilis var. lilacino-rosea od ostatních variet R. senilis.

Pěstování

R. senilis var. +more lilacino-rosea roste dobře na vlastních kořenech a při dodržení základních požadavků, které jsou stejné jako u většiny rostlin rodu Rebutia, pravidelně a hojně kvete. Semena se ze samosprašných květů tvoří v dostatečném množství, dobře klíčí a semenáčky dorůstají do květuschopnosti během dvou až tří let.

Literatura

Backeberg, Curt; Die Cactaceae, 3: 1545, 1959 * Backeberg, Curt; Das Kakteenlexikon, p. 385, 1966 * Donald, John Donald; The Classification of the Rebutias; Ashingtonia, 2: 50, 1975 * Hlinecký, Antonín; Rod Rebutia K. +more Schumann; Fričiana, 5/36: 11, 1965 * Pilbeam, John; Rebutia , p. 90, 1997 * Šída, Otakar; Atlas kaktusů, tab. 37, 1993 * Šída, Otakar; Rod Rebutia , p. 36, 1997.