Rebutia torquata

Technology

12 hours ago

Author

Mapa rozšíření R. torquata R. torquata FR1117

Rebutia torquata je velmi pěkný a nápadný druh, který byl nalezen F. Ritterem roku 1962 a později nebyl dlouhá léta znovu v přírodě objeven, až byl opět nově nalezen a sbírán R. +more Hillmannem a L. Fischerem. Pojmenován byl podle tvaru svých žeber, torquatus znamená zkroucený, stočený.

Rebutia torquata Ritter & Buining

Ritter, Friedrich; Buining, Albert F.H.; Succulenta, 56: 63, 1977

Sekce Digitorebutia, řada Torquata

Popis

Stonek odnožující až trsovitý, 20 - 30 mm tlustý, sloupkovitý, později i několikanásobně dlouhý, s řepovitým kořenem; pokožka zelená. Žeber 8 - 10, asi 3 mm vysoká, zvýrazněná širokými plochými oddělujícími brázdami, hustě hrbolatá, rozčleněná úzkými příčnými vruby do poloviny výšky na malé, velmi hustě stojící, často až vzájemně se dotýkající hrbolky; areoly 1 mm dlouhé, bíle plstnaté, velmi málo vzdálené, často až navzájem se dotýkající a tvořící souvislý pás. +more Trny jen okrajové, 6 - 10, stranou směřující, jen asi 1 mm dlouhé, někdy 2 mm, vůči délce relativně silné, bílé s červenohnědou zesílenou bází.

Květy hluboce postranní, asi 30 mm dlouhé a 40 - 50 mm široké, ohnivě červené se žlutým jícnem; květní lůžko tmavě zelené s malými černými šupinami, vločkami bílé vlny a vzácně i jednotlivými vlasovými štětinami; květní trubka asi 15 mm dlouhá, z toho 3 - 4 mm srostlá s čnělkou, uvnitř bledě žlutá, vně pokrytá jako květní lůžko, černé šupiny větší; okvětní lístky asi 12 mm dlouhé, 5 mm široké, kopisťovité, tupé, řeřichově červené ve vysoké sytosti, dole přecházející do bledě žluté, vnější s krátkou špičkou, stejně zbarvené, jen na konci téměř černé; nitky 6 - 7 mm dlouhé, nahoře nažloutlé, dole nazelenalé, nasazené po celé trubce, prašníky žluté; čnělka světle zelená, s 8 zelenými, asi 4 mm dlouhými rameny blizny nad úrovní nejvyšších prašníků. Plod kulovitý, načervenalý, asi 4 mm široký, pokrytý 1 - 2 mm dlouhými, úzce trojúhelníkovitými, tmavými šupinami a bílými vlnatými vlasy. +more Semena 1,2 mm dlouhá, 0,7 mm široká, černohnědá, s matnou, sotva znatelně jemně hrbolatou testou.

Variety a formy

Variety ani formy nebyly popsány, jako R. torquata byl dlouho označen jen typový sběr FR1117, jinak tento druh dlouho nebyl znovu sbírán, až teprve nedávno byly jako R. +more torquata označeny sběry LF295, LF305, RH315 a RH324. Rostliny jsou všeobecně velmi jednotné a charakteristické vybarvením svých květů a zejména tvarem žeber, na kterých vytvářejí hustě stojící areoly souvislé pásky z areolové vlny a trnů.

Výskyt a rozšíření

Jako místo typového sběru R. torquata bylo F. +more Ritterem uvedeno Mal Paso (Bolívie, departament Potosí, provincie Sud Chicas), s doplňujícím údajem vysoké horské polohy. Druh byl nalezena roku 1962 F. Ritterem jako velká vzácnost. Rovněž u sběrů R. Hillmanna a L. Fischera bylo jako místo původu uvedeno Mal Paso, u sběrů LF295 a LF305 navíc nadmořská výška 3970 a 3670 m.

Poznámky

Ze stejné oblasti jako R. torquata, z okolí Mal Paso F. +more Ritter uvedl i několik dalších sběrů rodu Rebutia, jmenovitě R. rutiliflora, R. tropaeolipicta, R. rosalbiflora, R. lanosiflora, R. gracilispina, R. mixta a R. iridescens. Většina z těchto taxonů zůstala v podstatě neznámá nebo alespoň problematická, např. v práci J. Pilbeama je mezi známé druhy zařazena kromě R. torquata ještě R. tropaeolipicta, a R. rutiliflora je vedena jako synonymum Rauschovy R. diersiana, i když uváděná místa nálezů těchto posledních dvou rostlin tomu příliš neodpovídají. Všechny ostatní Ritterovy druhy s původem z oblasti Mal Paso, z vysokého horského pásma v hraničním území provincií Sud Chichas (dep. Potosí) a Sud Cinti (dep. Chuquisaca), zde nalezneme v závěrečné části mezi pochybnými a nejasnými jmény a kromě původních Ritterových popisů o nich v současnosti mnoho dalšího nevíme. Ve sbírkách se občas vyskytuje R. rosalbiflora, jejíž ztotožnění s Rauschovou R. eos je také problematické. V CITES Cact. Checklist (1992) i v nejnovějším shrnutí čeledi Cactaceae (D. Hunt, The New Cactus Lexicon, 2006) je R. torquata připojena mezi synonyma k R. pygmaea.

Pěstování

R. torquata je pěstitelsky zajímavý a nápadný druh. +more Charakteristické jsou dvoubarevné květy a zejména neobvyklý vzhled žeber, na kterých hustě stojící areoly vytvářejí souvislé pásky areolové vlny a trnů. Požadavky na kulturu se nijak neliší od většiny miniaturních rebucií s řepovitými kořeny, R. torquata navíc patří mezi druhy, jejichž růst na vlastních kořenech patří k nejpomalejším. Vegetativní rozmnožování z vytvářených odnoží je jednodušší než množení ze semen, která jsou nabízena jen velmi vzácně. Druh je s největší pravděpodobností cizosprašný.

Literatura

Mosti, Stefano; Digitorebutia Buining & Donald (2), Cactus & Co. , 4: 95, 2000 * Pilbeam, John; Rebutia , p. +more 106, 1997 * Ritter, Friedrich; Kakteen in Südamerika, 2: 597, 1980 * Šída, Otakar; Rod Rebutia , p. 88, 1997.