Rechovot

Rechovot ( v oficiálním přepisu do angličtiny Rehovot) je město v Centrálním distriktu Státu Izrael. Starostou města je Rachamim Malul.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 25 metrů, cca 20 km jižně od Tel Avivu v rovinaté pobřežní planině. Na jihozápadní straně města protéká potok Sorek.

Město je na dopravní síť napojeno soustavou četných dálničních tahů. Jde zejména o dálnici číslo 40 a dálnici číslo 42. +more Ve městě stojí železniční stanice Rechovot. Prochází tudy železniční trať Tel Aviv - Aškelon.

Dějiny

Rechovot počátkem 20. +more století Zástavba ve vědeckém parku v Rechovotu Weizmannova institutu věd Rechovot byl vybudován na místě, kde stával Doron, židovská komunita, která existovala již v dobách Mišny. Na stejném místě také v římském, byzantském a raně arabském období stával Khirbet Duran. Město je pojmenováno po biblickém městě, které se ale nacházelo jinde, konkrétně v Negevské poušti na jihu dnešního Izraele.

Rechovot byl založen roku 1890 polskými Židy, kteří se rozhodli být nezávislí na pomoci filantropa barona Edmonda de Rothschilda. V té době šlo o jednu z mála židovských osad v turecké Palestině, která nebyla sponzorovaná Rothschildem. +more Název města vybral jeden z jeho zakladatelů Izrael Belkind podle verše z Genesis: „Pojmenoval ji Rechobót a řekl: „Teď už nám Hospodin poskytl prostor, abychom se mohli na zemi rozplodit. ““.

V roce 1906 přišli do města židovští imigranti z Jemenu. Šlo o jednu z prvních vln jemenitské imigrace do dnešního Izraele. +more Pro ně tu vznikla čtvrť Ša'arajim, od roku 1920 fakticky sloučená s Rechovotem (oficiálně došlo ke sloučení roku 1944). Během 20. století Rechovot pohltil i dosud samostatnou vesnici Zarnuga (založena 1951, připojena 1954, později přejmenována na čtvrť Kirjat Moše), Kfar Gvirol (založena 1952, připojena 1954) a Kfar Marmurek (založena 1929, připojena 1956).

První osadníci tvrdě pracovali, přičemž původně se obec orientovala na zemědělství. Vysázeli vinice, mandloňové sady a citrusové háje. +more Rechovot se stal jedním z hlavních izraelských citrusových center a jeho pozice se ještě více upevnila poté, co byl v roce 1965 otevřen přístav v Ašdodu. Roku 1950 byl povýšen na město.

Mezi lety 1914 a 1991 se populace Rechovotu rozrostla z 995 obyvatel na 81 000 a rozloha města se více než zdvojnásobila. V roce 1995 se odhadovalo, že v Rechovotu a jeho zázemí žije na 337 800 obyvatel. +more V roce 1932 sem byla přesunuta z Tel Avivu zemědělská výzkumná stanice, která se o 30 let později stala Zemědělskou fakultou Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. V roce 1934 založil Chajim Weizmann v Rechovotu Daniel Sieff Research Institute, který byl v roce 1949 přejmenován, na jeho počest, na Weizmannův institut věd. Ten se stal světově významným vědeckým střediskem. Symbol vědy (mikroskop) se dostal i do oficiálního znaku Rechovotu. Na jižním okraji města se rozkládá areál Kaplanovy nemocnice.

Demografie

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - přibližně 106600 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 112300 osob).

Jde o velkou obec městského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. +more prosinci 2014 zde žilo 128900 lidí. K roku 2007 ve městě žilo 49600 mužů a 52300 žen. Věková skladba obyvatelstva byla: 31,6 % ve věku do 19 let, 16,1 % ve věku 20-29 let, 18,2 % ve věku 30-44 let, 18,2 % ve věku 45-59 let, 3,5 % ve věku 60-64 let a 12,3 % starších 65 let.

Významní rodáci

Ari Šavit, izraelský novinář a spisovatel

Partnerská města

Manchester, Spojené království * Paraná, Argentina * Grenoble, Francie * Filadelfie, Spojené státy americké * Rochester, Spojené státy americké * Heidelberg, Německo

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.rehovot.muni.il/]Oficiální internetové stránky[/url]

Kategorie:Centrální distrikt (Izrael) Kategorie:Města v Izraeli Kategorie:Izraelská univerzitní města