Cesko.wiki Regimen sanitatis Salernitanum
Author
Albert FloresRegimen sanitatis Salernitatum (text známý také jako De conservanda valetudine, nebo Flos medicinae) je středověká didaktická báseň sepsaná původně latinsky v hexametru. Tato báseň je nejasného původu a patří do žánru lékařské literatury tzv. regimen sanitatis. Jedná se o poučení pro každý den, o návod pro prostý lid, jak pečovat o své zdraví prostřednictvím dietetických a hygienických rad. Nabyla takové oblíbenosti, že po vydání jejího první tisku byla přeložena do mnoha národních jazyků. Na 100 rukopisů bylo napsáno a 300 různých tisků bylo vydáno před rokem 1501. Někteří badatelé jsou však přesvědčeni, že původní báseň měla až okolo tisíce veršů. Báseň pak byla v průběhu pozdního středověku a raného novověku upravována přidáváním nebo odstraňováním veršů, vznikly různé edice a verze s komentáři.
Původ básně a její rozšíření
Lékařská literatura ve středověku je "málo prozkoumaná, nikým nečtená, nestudovaná, nevydávaná ba ani dostatečně katalogizačně nezpracovaná". Ani báseň Regimen sanitatis Salernitatum není výjimkou, báseň není dostatečně prozkoumaná, a tak u ní vzniká řada otazníků. +more Co se týče původu, traduje se, že báseň vznikla ve 12. nebo 13. století. První verš Anglorum regi scribit tota schola Salerni, nebo v jiných verzích básně Francorum regi scripsit tota scola Salerni, odkazuje na nejmenovaného anglického, nebo francouzského krále, jemuž měla být báseň adresována. Některými badateli je tento král ztotožněn buď s Richardem Lví srdce, který se v Salernu léčil ze zranění po křižácké válce, nebo s Robertem II. Normandským.
Je možné, že rukopis pravděpodobně vznikl jako překlad z arabského díla, původně nazvaného Sirr al-asrar (který byl podle tradice spojen s Aristotelem jako dílo, které napsal pro Alexandra Velikého). Lékařské části arabského textu pak byly přeloženy do latiny ve dvanáctém století Janem Španělem. +more Překlad se stal na západě známý pod názvem Secretum secretorum. Tento překlad byl zveršován a do úvodu byla přidána zmínka o proslulé salernské škole, aby bylo textu dodáno na vážnosti. Za jednoho z možných autorů přebásnění je považován Jan Milánský (z Milána), který žil ve dvanáctém století a jehož jméno se objevuje v několika rukopisech. Ačkoliv se má za to, že "Regimen sanitatis Salernitatum nevznikla v Salernu ve 12. století, charakterizuje se tímto způsobem ve většině popularizačních publikací, a někdy i v současné odborné literatuře. " I nadále jsou tedy někteří badatelé přesvědčeni, že báseň vznikla kompilací všeho lékařského vědění (kompilátorství bývá připisováno právě Janu Milánskému), které nabízela salernská škola. To by měl prý potvrzovat i první verš (scribit/scripsit schola tota Salerni).
Důležitou osobou v rozšiřování básně byl horlivý komentátor básně Arnald z Villanovy, který vytvořil verzi o 364 verších. Jeho edice s komentářem byly často a hojně vydávané. +more První edice s jeho komentářem vyšla roku 1480 v Montpelier. Další edice s jeho komentářem pak hned v roce 1487 v Besançonu.
Obsah
Báseň Regimen sanitatis Salernitatum patří do žánru tzv. regimen sanitatis. +more Ten dosáhl oblíbenosti především v pozdním středověku a raném novověku. Avšak původ regimin lze vysledovat až ke Galénovi. Již od Galénových dob se jedná o texty, které vedou čtenáře ke zdravému životnímu stylu.
Ve středověku pak existovaly obecně tři druhy regimen sanitatis:
# regimina teoretická, výuková - univerzitní lekce určená studentům k nácviku sestavování životospráv podle pevného schématu # regimina všeobecná - určená širší čtenářské obci # regimina osobní - sepsaná pro konkrétní osobu
Dle tohoto rozdělení zařazujeme báseň Regimen sanitatis Salernitatum pod regimina všeobecná. Báseň také obsahuje poučení ke všem sex res non naturales, to znamená, poučení o šesti základních složkách, které tvořily námět regimin a kterým lékaři věnovali při tvorbě životosprávy největší péči. +more Tyto složky jsou:.
# vzduch (aer) # jídlo a pití (cibus et potus) # cvičení (exercitium) # spánek a bdění (somnus et vigilia) # vylučování a vyměšování (repletio et evacuatio) # stav mysli (accidentia animae)
První polovina básně je věnována poučení o zdravém jídle a pití, pohybu a hygieně. Druhá polovina je věnována tělesným tekutinám (v návaznosti na učení o mísení tělesných šťáv v antickém lékařství) a pouštění krve. +more Báseň je rozdělená na krátké "nesystematicky seřazené veršované úseky či několikaveršové skladby", které jsou opatřeny nadpisem.
Pro vytvoření představy o obsahu je zde předložen seznam nadpisů jednotlivých "kapitolek" z českého Veleslavínova překladu Regimen sanitatis Salernitatum. Avšak je třeba připomenout, že není jasné, jakou předlohu latinského textu, z mnoha dochovaných, které se lišily délkou i obsahem, Veleslavín k překladu použil. +more Proto se Veleslavínova varianta překladu může odlišovat od latinského textu v jednotlivých edicích latinského textu.
. 1) O náruživostech duše a některých obecných lékařstvích
2) O posilnění mozku a zraku
3) O poledním spaní
4) O zadržalém větru v životě
5) O večeři
6) O způsobu před jídlem
7) O lékařství proti jedu
8) O povětří
9) O pivě
10) Obecně koření ku pokrmům
11) O mytí rukou po jídle
12) O chlebu
13) O masu telecím
14) O ptácích k jídlu hodnýmch
15) O rybách dobrých
16) O proměšování pokrmu a nápoje
17) O hráchu
18) O mléku lidem suchým
19) O máslu
20) O jídle a pití
21) O pokrmích, kteříž dobrou živnost dávají
22) O povahách dobrého vína
23) O víně červeném
24) O lékařstvích proti jedu
25) O povětří
26) O nemírném pití vína
27) O lepším víně
28) O stravě každé čtvrti roku
29) O napravení zlého nápoje 30) O mořské nemoci
31) Obecně o koření ku pokrmům
32) O masu svinském
33) O mstu
34) O pití vody
35) O ouhoři
36) O syrovátce
37) O sejru
38) Sejr sám o sobě
39) O jídle a pití
40) O cibuli
41) O hořčici
42) O věcech škodných zraku
43) O čtverém počasí celého roku
44) O lidech melancholických
45) Znamení hojnosti krve
46) Znamení zbytečné cholery
47) Znamení zbytečné flegmy
48) Znamení zbytečné melancholie
49) O pouštění krve žilou a nejprve o věku, v kterémž se pouštěti může
50) Kterých měsícův dobře aneb zle z žíly pouštěti
51) O překážení pouštění krev
52) Čeho šetřiti při pouštění krve
53) O některých užitcích pouštění krve
54) Velikosti rány
55) Co po zatětí žíly činiti náleží
56) Čeho se hned po krvi varovati sluší
57) V kterých nemocech a věku a jak mnoho krve kterého času upustiti se má
58) Z kterých oudů krve upustiti se má
České země a Regimen sanitatis Salernitatum
Pokud se jedná o ohlas básně na českém území, zůstávají nevyřešeny některé otázky:
# Není přesně známo, jak se báseň Regimen sanitatis Salernitatum dostala na české území. Nicméně latinské úryvky básně se vyskytují již ve všech rukopisných opisech medicínských textů lékařů z 15. +more století a dokonce i u lékaře 14. století Albíka z Uničova. # Neexistuje soupis rukopisů, který by zaznamenal, kolik latinských rukopisů v českém prostředí existuje, ani kolik edic bylo u nás vydáno prvotiskem v latině nebo češtině, a tak nevíme, jak moc báseň byla na našem území čtena. # Rovněž není známo, jakého latinského textu básně a jakých rukopisů vydavatelé k prvním vydáním v českých zemích použili.
Český překlad
Nejasnosti se týkají také překladu básně do češtiny. První vydání bylo vydané tiskem v Olomouci v roce 1584 nakladatelem Fridrichem Milichthalerem a není jasné, kdo připravil první překlad do češtiny k tomuto prvnímu vydání. +more Významné druhé vydání připravil a vydal „arcitiskař pražský“ Daniel Adam z Veleslavína. Ten salernské verše editoval, přeložil do češtiny, a v českém překladu i s originálním editovaným latinským textem připojil ke spisu Regiment zdraví Henrycha Rankova, které Veleslavín vydal společně v jednom svazku. Profesor I. J. Hanuš, který řešil otázku překladu do češtiny již na konci 19. století, se pozastavuje nad neobratností překladu a veršové formy, čímž dokazuje, že překladatel nemohl být tak znamenitý stylista jako Veleslavín. Soudí se, že úplný český překlad byl u nás znám a přepisován již velmi brzy, nejpozději v 16. století. Překladatel do češtiny užil do překladu rýmů a ve středověku oblíbených leoninských hexametrů, patrně pro lepší zapamatování. Původní latinský text je však napsaný v hexametrech nerýmovaných.
Edice
Báseň se dochovala v původním latinském jazyce v mnoha odlišných zněních, v mnoha rukopisech, prvotiscích a edicích. Zde jsou uvedené některé novější kritické edice básně:
* BALZAC, J. B. +more Marie Baudry de; RENZI, Salvatore de. ed. Flos medicinae scholae Salerni. Naples. 1859. * ORDONAUX, John. Regimen sanitatis Salernitanum. Code of health of the school of Salernum. Philadelphia. 1871. * TESTDORPH, Paul. Das medizinische Lehrgedicht der hohen Schule zu Salerno. Stuttgart. 1915. * DE FRUTOS GONZÁLEZ, Virginia. Flos medicinae (Regimen sanitatis Salernitatum). Valladolid. 2010.
Ukázka
Ukázka prvních dvou veršů básně z latinské edice a v české verzi překladu podle Daniela Adama z roku 1587.
| latinsky | český překlad |
|---|---|
| Ex magna cena stomacho fit maxima poena. +more ut sis nocte levis, sit tibi cena brevis. | Hojná večeře, pozdní kvas činí těžkost každému z nás. Protož zvečera málo jez, budeš míti noc lehkou věz. |
Reference
Externí odkazy
[url=https://archive. org/stream/b28998832#page/n3]Latinský text edice z roku 1859[/url] * [url=https://archive. +moreorg/stream/codehealthschoo00salegoog#page/n8]Bilingvní edice latinského textu s anglickým překladem z roku 1871[/url] * [url=https://www. hs-augsburg. de/~harsch/Chronologia/Lspost11/Regimen/reg_sana. html]Latinský text edice z roku 1915[/url] * [url=https://books. google. cz/books. id=kdhgAAAAcAAJ&lpg=PR33&ots=V_6rze63XF&dq=veleslav%C3%ADn%20regimen%20sanitatis%20salernitanum&hl=cs&pg=PA302#v=onepage&q=veleslav%C3%ADn%20regimen%20sanitatis%20salernitanum&f=false]Český text v tištěné knize z roku 1587[/url].
Kategorie:Dějiny lékařství Kategorie:Knihy z 12. +more století Kategorie:Latinská literatura.