Regionalistika

Regionalistika je multioborová sociálněvědní disciplína zabývající se studiem prostorových jevů, procesů a vztahů. Jde o zastřešující pojem pro regionální vědy. Ustavila se v 50. letech 20. století (Walter Isard). V této době se rozlišovaly dva druhy regionů: přirozený a umělý. Isard v roce 1956 založil Regional science association - inspirovalo to další evropská hnutí.

Regionalistika je rámcová disciplína a má mezioborový charakter. Jejím posláním je řešit regionální disparity, hledat potenciál růstu. +more Regionalistika jako vědní obor je zdrojem pro další aplikované aktivity: tzv. regionalizaci, což je označení činnosti k vymezení regionů, označuje veškeré ekonomické, společenské a politické formy v rámci nějakého ohraničeného území a regionalismus, ten je výsledkem regionalizace, označuje nějaký stav (ne činnost) či stupeň spolupráce, ten je subjektivně vnímaný.

Regionalismus

Tradiční definice regionalismu: druh společenské praxe : regionální identifikace zdůrazňování zvláštností území, sociálních a kulturních charakteristik

* Dvě vlny regionalismu

: 1. vlna - tradiční pojetí a přístup, v Česku už od 18. +more stol. společně s kulturní a společenskou emancipací. Snaha o uchování kulturních a etnických tradic určitého území. 1. vlna v době národního obrození za Josefa II. , 1918 vznik ČSR, snaha zamezit inflaci měny. : 2. vlna - též neoregionalismus, převládá ekonomická a politická dimenze, proti integračním procesům. Je vyjádřen v politickém a funkčním regionalismu. 1993, neoregionalismus - území státu překračuje, funguje nadnárodně, založený na ekonomických a politických dohodách, protiintegrační (snaží se zamezit vlivům ze vnějšku).

Př. EU region vzniklý z neoregionalismu = neoregion. Funkční - WTO - preferuje vznik obchodních domů (320 regionů = 320 obch. domů, NAFTA, ASEN)

* Přístupy:

: Rozlišujeme dva základní přístupy: Zdola (endogenní), iniciativa obyvatel, zvyky, výrobky, svátky, (neoregionalismus) Př. Region tour - veletrh CR, propagují a představují zvyky, tradice atd. +more, Shora (exogenní), RP, podpora regionálního rozvoje (SF EU) - státní regionální politika.

Koncepce regionu (rajónu)

„komplexy vznikající regionální diferenciací krajinné sféry“

* tzv. přírodní geografický region (Herbertson, 1905) * Fyzickogeografický přístup zpočátku převládá (první třetina 20. +more stol. ) - tento přístup přestává stačit, velká hospodářská krize (1929 - 1933) * Rozvoj ostatních disciplín a oboru (ekonomie, územní plánování) působí na tzv. speciální pojetí regionu (speciální koncepce regionu).

* Specializované koncepce však mají i své nevýhody (chápou regiony omezeně = nevýhoda jenz nějakého hlediska)

Region

Dle Oxford Concise Dict. slouží pojem region k vymezení území na základě jednoho nebo více kritérií. +more Region je vždycky hmotný a především administrativní jednotka - ne geografická. Užití k administrativním účelům na subnárodní úrovni.

* Identita regionů - dána dvěma základními druhy charakteristik: fyzické charakteristiky a kulturní, společenské charakteristiky

Faktory vymezující region: charakter faktoru 1) exogenní - druh faktory přírodní (výměry lesních ploch, zemědělské půdy, vodních ploch, zastavěné plochy), demografický (věková struktura obyvatel - index stáří) 2) endogenní - ekonomický (příjmy obyvatel, HDP, vývoz regionu, nezaměstnanost) a správní (počet obcí v rámci správního obvodu, bytová výstavba dle správního obvodu)

Hranice regionu

Hranice fyzicko-geografická

liniová (řeka) - hranice mezi Čechami a Moravou - řeka Sázava * zonální (pohoří) - hranice ČR (Jeseníky,…)

Hranice „společenská - vzniklá na základě lidské činnosti:

* politická hranice - může být vymezena libovolně z politického hlediska (USA,…) * správní hranice - libovolně dle správních obvodů * hranice urbanizované oblasti (města) - urbanizace - posilování měst

* Průběh hranic: liniový (lineární) vs. zonální

Evoluce regionálních hranic

# Přirozené hranice (nejdříve byly přirozené hranice („za řekou nemám co dělat“). Řeky, hory, moře - přirozené hranice v minulosti sloužily jako uznávané územní rozdělení dvou i více soupeřících kmenů nebo národů. +more # Historické hranice - Přetrvávající z dob předchozích mocenských a společenských uspořádání světa. Dnes se ještě používá Švýcarsko, Portugalsko nezměnilo své hranice od 13. století, používá se i uvnitř regionů, ve Španělsku je dělení také dle historických hranic. # Administrativní hranice - správní funkce vlády vyžadují fungování správy i na nižších územních jednotkách než je národní stát (devoluce vs. decentralizace). Př. NUTS - vytvořil je Eurostat, nebo př. okresy, kraje, katastrální území obcí (bývají ještě někdy vymezeny přírodními hranicemi).

Struktura regionu

Homogenní regiony

Mají stejnorodé vlastnosti. (bramborářská oblast) * 1) identita, 2) hranice, 3) struktura, 4) řády * Vymezení je založeno na hledání shodného prvku, nikoliv na zkoumání vazeb uvnitř regionu. +more Běžné ve fyzické geografii, možné vymezení i z hlediska socioekonomického (-regiony s příměstským hospodářstvím →určité centrum města, u kterého je nějaké pole a následná výroba (ze zdrojů pole) je určena tomu městu. ).

Nehomogenní regiony

též heterogenní, nodální, spádové, uzlové či funkční regiony * spádové regiony - jaké obce jezdí z okolí do centra * charakteristické funkční jednotností * sestávají z nodálního centra (uzlu) a zázemí (periferie), se vzájemnými vazbami * Nodální centrum - lidé z Modřic dojíždí za prací do Brna * Hlavní prvek NR: přesuny obyvatelstva, zboží, surovin, dopravní sítě a jejich soustředění. Příklady: Modřice - Brno, každý mikroregion je nodální!

Řád a hierarchie regionu

Prakticky se používá klasifikace těchto řádů regionů:

a) Makroregion - obvykle vymezen celým územím státu b) Mezoregion - obvykle kraje (u nás) c) Mikroregion - na základě obecní iniciativy (mohou to být 2, 3 obce či jiný počet), dobrovolný svazek obcí.

* Pro účely vyjádření hierarchické podřízenosti je používán termín subregion. (Mezoregion je subregionem makroregionu)

* Řády lze dále dělit na jednotlivé stupně (mikroregion I. a II. stupně, apod.).

Regionalizace

rozděluje oblasti na mikro, makro či mezoregiony * „činnost směřující k vymezování regionů“ * Regionalizace je dvojího druhu:

a) Fyzickogeografická b) Socioekonomická

* Metodologický aparát je tvořen čtyřmi základními metodami vymezování regionů

Metody regionalizace

# Metoda generalizace textu - směřuje k vymezení homogenních regionů, lit. Rešerše, tam kde se to láme je hranice # Kartografická metoda - také vymezuje homogenní regiony, # Metoda analýzy vzdáleností v n-rozměrném prostoru - vymezení co nejmenších regionů stejnými znaky - statistika # Metoda vymezování nodálních regionů - hledám centrum a charakterizuji vztahy mezi centrem a okolními oblastmi, dojíždění do nodálních regionů za prací, do nemocnic, i oblasti VS, kde gravitační síla obou území slábne, tam je hranice!

Regionální struktura Česka (aplikace pojmů)

Makroregiony

# Přirozené geografické členění - polabský (Čechy), podunajský (Morava), pooderský (České Slezsko) # Členění dle socioekonomických a historických vlivů: Česká republika = makroregion vyššího stupně, Čechy a Morava s českým Slezskem = dva makroregiony nižšího stupně # Nodalita: Čechy jsou mononodální (Praha), Moravsko-slezský makroregion je polynodální. Uzly - Praha, Brno, Ostrava

Mezoregiony

Nejsou tak silně integrovány jak mikroregiony. Jsou to rozsáhlé územní oblasti, charakteristické např. +more migrací obyvatelstva, dojížďka do hierarchicky vyšších center služeb (přes týden jsem v Brně, protože by se mi dojíždění nevyplatilo). Mezoregionální centra jsou významným prvkem socioekonomických aktivit.

* Příklady: 12 mezoregionů v Česku, mezoregion. centra = krajská města

Mikroregiony

Vždy účelové, akční svazky, účelem je prosazení společných zájmů obcí. Typické problémy mikroregionů - společná propagace, pozemní komunikace, turistické stezky Nejvíce integrovány v rámci celé regionální struktury Česka. +more V Česku mikroregiony 1. a 2. stupně. Zásadní vztahy mezi bydlištěm, pracovištěm a koncentrací služeb. Tyto vztahy předurčují vytváření mikroregionů.

* Z pohledu nodality: Mikroregion má vždy nodální formu. Např. +more: obec III. typu. Do mikroregionů je integrováno až 95 % území Česka. Př. MAS Pošumaví (mikroregion, ze kterého se stala MAS) - zemědělské zájmy, kooperuje bavorskou stranu, úspěšný v získávání dotací.

Kraje

# Hlavní město Praha # Středočeský kraj # Jihočeský kraj # Plzeňský kraj # Karlovarský kraj # Ústecký kraj # Liberecký kraj # Královéhradecký kraj # Pardubický kraj # Kraj Vysočina # Jihomoravský kraj # Olomoucký kraj # Moravskoslezský kraj # Zlínský kraj

Regiony NUTS II v Česku

# Praha # Střední Čechy (Středočeský kraj) # Jihozápad (Jihočeský + Plzeňský kraj) # Severozápad (Ústecký + Karlovarský kraj) # Severovýchod (Liberecký + Královéhradecký + Pardubický kraj) # Jihovýchod (JM kraj + Vysočina) # Střední Morava (Olomoucký + Zlínský kraj) # Moravskoslezsko (Moravskoslezský kraj)

Teorie regionálního rozvoje

K čemu jsou dobré. K porovnávání vlastní regionální politiky * Základní dělení dle pohledu na „rovnováhu“ ve vývoji regionů: 'Teorie regionální rovnováhy' (konvergenční teorie) a 'Teorie regionální nerovnováhy' (divergenční teorie) * Skupina konvergenčních teorií - regiony konvergují - blíží se ke společné úrovni, konvergence ke společnému tempu růstu. +more Premisa: přirozenou tendencí RR je vyrovnávání rozdílů mezi regiony * Skupina divergenčních teorií - kritizují konvergenční, dle nich není možné vytvořit takové regiony, rozdíly se budou zvyšovat. Premisa: přirozenou tendencí RR je spíše zvětšování rozdílů mezi regiony.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Region * Regionální geografie * Regionální studia * Teorie učících se regionů * Teritoriální studia

Externí odkazy

Kategorie:Geografie