Cesko.wiki Relativní datování
Author
Albert FloresRelativní datování je metoda archeologického vyhodnocení stáří památek a artefaktů pomocí jejich vzájemných vztahů a kontextu. Tato metoda se opírá o principy stratigrafie, která zkoumá vrstevnaté uspořádání sedimentů a objektů v archeologické lokalitě. Relativní datování předpokládá, že starší materiály jsou obvykle pohřbeny hlouběji než novější a že artefakty nalezené v jedné vrstvě jsou pravděpodobně starší než ty nalezené ve vrstvě nad ní. Tímto způsobem archeologové mohou získat různé časové úseky v archeologickém kontextu a řídit jejich vykopávky a výzkum. Relativní datování je často doplněno absolutními datovacími metodami, které poskytují přesnější stáří artefaktů a lokalit.
Forma datace artefaktu, která je používána v případě, že nejsou k dispozici vodítka k datování absolutnímu, tedy ve většině případů.
V praxi se potom jedná o určení datace ve vztahu k určité události, která je zjevná. příkladem může být při odkryvech silná vrstva popela naznačující požár v oblasti. +more Na základě této vrstvy se potom relativně datuje na "před požárem" a "po požáru".
Obecně se tyto periody označují jako "ante quem" (před kterým) a "postu quem" (po kterém).
Metoda samotná bývá dále podpořena poznatky z dvou dalších oborů:
Stratigrafie - Určuje stáří nálezů na základě stáří vrstvy, ve které byly nalezeny. Vertikální stratigrafie tedy vychází ze základního geologického principu, že ze dvou vrstev ta svrchní je vrstvou mladší. +more V případě stratigrafie horizontální, kdy se v jedné vrstvě potkají dva objekty, které ale z logického hlediska nemohly existovat ve stejné době, se postupuje podle okolností. Pokud jeden objekt narušuje druhý, tak první zmíněný je patrně mladší. Jedná se o stratigrafii přímou. Pakliže jsou ale ve stejné vrstvě nalezeny objekty, u kterých nelze odlišit dobu existence, tak se přechází ke stratigrafii nepřímé. Příkladem může být nalezený půdorys budovy, jejíž vchod je ale blokován budovou jinou. Není tedy zřejmé, která z těchto budov vznikla a zanikla dříve, je však jasné, že nemohly fungovat současně.
Typologie - Určuje stáří podle charakteru nalezeného předmětu. Vychází tedy z vývojového předpokladu, že mladší artefakt, např. +more kamenný nástroj, je v mladší době zpracováván lépe, detailněji, bude větší škála druhů nástrojů, budou více specializované a podobně. Tato metoda zohledňuje také oblast výzkumu, protože ani vývoj, ze kterého nacházíme artefakty, neprobíhal všude stejně rychle, např. nebudeme předpokládat stejně rychlý vývoj v Mezopotámii a ve střední Evropě.
Tyto metody dohromady mohou sloužit k poměrně přesné dataci, které dnes už můžeme opravdu bez větších starostí důvěřovat, neboť dnes již vychází z případů, jejichž stáří mohlo být a bylo potvrzeno absolutní metodou.