Rembrandtovo svícení

Typické nastavení Rembrandtova svícení

Rembrandtovo svícení (nebo Rembrandtovské nasvícení) je technika osvětlení, která se používá ve studiové portrétní fotografii a kinematografii. Lze jej dosáhnout pomocí jednoho světla a odrazné desky, nebo dvou světel. +more Je to populární způsob svícení, protože je schopno vytvářet obrazy, které vypadají přirozeně a působivě s minimem vybavení. Rembrandtovo osvětlení je charakterizováno osvětleným trojúhelníkem pod okem subjektu na méně osvětlené straně obličeje. Je pojmenováno podle nizozemského malíře Rembrandta, který tento typ osvětlení často používal.

Popis

Hlavní světlo je umístěno vysoko pod úhlem asi 45 stupňů na jedné straně vpředu a doplňkové světlo (nebo odrazná deska) s přibližně polovičním výkonem světla hlavního je umístěno do poloviny výšky a na druhé straně vpředu, pokud je subjekt natočen v úhlu k fotoaparátu, přičemž hlavní světlo osvětluje vzdálenější stranu obličeje.

Klíčem v Rembrandtově osvětlení je vytvoření trojúhelníku nebo kosočtvercového tvaru světla pod okem. Jedna strana obličeje je dobře osvětlena hlavním zdrojem světla, zatímco druhá strana obličeje využívá interakce stínů a světla, známého také jako šerosvit (chiaroscuro), k vytvoření tohoto geometrického tvaru na obličeji.

Trojúhelník by neměl být delší než nos a širší než oko. Výsledku lze dosáhnout jemně, nebo velmi dramaticky změnou vzdálenosti mezi subjektem a světly a relativními výkony hlavního a doplňkového světla.

Příklady

Soubor:Rembrandt Harmensz. van Rijn 130. +morejpg|Rembrandt: Autoportrét, 1658 Soubor:Rembrandt Harmensz. van Rijn 003. jpg|Rembrandt: Starý muž v červeném, 1654 Soubor:Ilja Iljitsch Metschnikow Nadar. jpg|Nadar: Ilja Iljič Mečnikov Soubor:Claude Debussy ca 1908, foto av Félix Nadar. jpg|Nadar: Claude Debussy, asi 1908 Soubor:BRÉSIL, Marguerite Neurdein. Photo Nadar. jpg|Nadar: Marguerite Brésil Soubor:Peter schelp675. jpg|Michiel Hendryckx: Herr Seele, asi 2010 Soubor:ALESI Jean-24x30-1999. jpg|Studio Harcourt: Jean Alesi, 1999 Soubor:ANCONINA Richard-24x30-NC. jpg|Studio Harcourt: Richard Anconina Soubor:ARDITI Pierre-24x30-2009. jpg|Studio Harcourt: Pierre Arditi, 2009 Soubor:Crolla Harcourt 1940. jpg|Studio Harcourt: Henri Crolla, 1940.

Původ fotografického termínu

Jako první použil tento termín filmový režisér Cecil B. +more DeMille. Během natáčení filmu z roku 1915 The Warrens of Virginia si DeMille vypůjčil několik přenosných reflektorů z Masonovy opery v centru Los Angeles a „začal vytvářet stíny, kde by se stíny objevovaly podobně jako v přírodě“. Když jeho obchodní partner Sam Goldwyn viděl ve filmu herecké tváře osvětlené pouze z poloviny, bál se, že zákazníci za snímek zaplatí jen poloviční cenu. Když mu DeMille řekl, že toto svícení používal také Rembrandt, Goldwyn se zaradoval a s úlevou řekl: „Za Rembrandtovo osvětlení by zákazníci zaplatili dvojnásobek. “.

Odkazy

Reference

Související články

Světlo ve fotografii

Externí odkazy

Kategorie:Technika fotografie Kategorie:Rembrandt Kategorie:Světlo ve fotografii