Cesko.wiki Resilience (sociologie)
Author
Albert FloresResilience (sociologie) je článek na české Wikipedii, který se zabývá konceptem resilience v sociologii. Resilience je schopnost jednotlivce, skupiny nebo společnosti překonat, adaptovat se a vzkvétat i přes obtíže, stresem a vnější tlaky. Tento koncept se v sociologii zabývá zejména otázkou, jak se jednotlivci nebo skupiny vyrovnávají s rizikovými situacemi a jak se jim daří získat a udržet dobré psychické, fyzické a sociální zdraví i přes nepříznivé podmínky. V článku jsou popsány různé teoretické přístupy a definice resilience, stejně jako faktory, které ji ovlivňují, a způsoby, jak ji lze měřit. Dále se článek zabývá výzkumem resilience v různých oblastech, jako je například trauma, stres, sociální vyloučení nebo globální krize. Zmiňovány jsou také strategie a intervence, které mohou podpořit rozvoj resilience u jednotlivců a skupin. Celkově je článek významným zdrojem informací o této důležité sociologické koncepci.
Resilience v sociologii označuje schopnost sociálního systému vstřebat rušivé podněty nebo jim čelit, popřípadě odolávat stresům tak, aby systém zůstal ve stejném stavu, zachoval si svojí strukturu a funkce. Popisuje míru, do které je systém schopný sebeorganizace, učení a přizpůsobení.
Zvýšení míry resilience se projevuje tak, že je systém schopný lépe snášet náročné situace s menší újmou. Resilience je tedy v sociálně ekologických systémech schopnost lidí přecházet změny a vlivy v budoucnosti na kvalitativně vyšší úrovni.
V sociologickém kontextu představuje slovo opačné k resilienci pojem zranitelnost.
Resilience v sociologii má tři základní rysy: * množství změn, které systém může podstoupit, a při tom si zachovat kontrolu nad svými funkcemi a strukturou, * míra, do které je systém schopný sebeorganizace, * schopnost vybudovat a zlepšit vhodné podmínky pro učení a adaptaci.
Formování pojmu resilience
Sociální vědy zdůrazňují význam pojmu resilience a jeho politické a ideologické role, kterou hraje ve společenském kontextu. Původně se termín objevil v oboru dětské psychologie při zkoumání neočekávaného vývoje dětí vyrůstajících ve špatných podmínkách. +more Neočekávané množství dětí zůstalo i přes znevýhodňující a diskriminující prostředí ve stabilním a příčetném stavu oproti očekávanému rozvoji deviantních, delikventních nebo pasivních osobností. Resilience tedy představuje zvláštní schopnost, která pomáhá odolat těžkým situacím a překonat je.
Sociální resilience
V případě zvyšování sociální resilience se často jedná o “program na rozvoj resilience” určený pro jednotlivce, skupiny a komunity.
Maguire a Hagan poukazují na fakt, že se například vlády často snaží zvýšit resilienci skupin a komunit kvůli stále většímu nedostatku veřejných systémů krizového managementu. Autoři definují sociální resilienci jako “předpoklad sociálních subjektů (např. +more skupin nebo komunit) překonat náročné situace nebo se s nimi úspěšně vypořádat. K dosažení tohoto cíle jsou, dle Maguire a Hagan, potřeba tři dílčí části: odolnost, zotavení a kreativita. Odolnost, dle autorů, souvisí se snahami komunit ustát zátěžové situace a jejich důsledky. Zotavení se váže ke schopnosti komunit překonat zátěžové situace. Kreativita je nutná ke zrychlení a optimalizaci zotavení na všech úrovních komunity a k navrácení jejího stavu před zátěžovou situací.
Rodinná resilience
Rodinná resilience nemá v sociologii ustálenou definici. Podle interpretace sociologů McCubbina a McCubbinové tento pojem zahrnuje „charakteristické vlastnosti, které pomáhají rodinám odolávat narušení tváří v tvář změnám, a adaptovat se v krizových situacích. +more“ National Network for Family Resilience ji definuje jako „dovednost rodiny upevňovat svou schopnost úspěšně čelit výzvám života. “ .
Tuto dovednost je v rodině, jakožto funkční sociální jednotce, možné rozvíjet. K dosažení tohoto cíle využíváme čtyř strategií: * zaměření na riziko - principem je ovlivnění pravděpodobnosti, že bude rodina vystavena riziku a krizovým situacím, * zaměření na zdroje - čerpá ze silných stránek rodiny a její schopnosti snížit dopad negativních faktorů, * zaměření na proces - zabezpečuje plnění funkcí rodiny i přes působení stresu, * zaměření na kritický bod - překonání rizika směřuje k posílení resilience rodiny.
Projevy resilience ve městech
Příkladem využití konceptu sociální resilience jsou "resilientní" města. Tato města se vyznačují sedmi vlastnostmi, které umožňují snadněji překonat stresy a šoky, reagovat na ně a přizpůsobit se jim: * sebereflexe - využití zkušeností z minulosti k lepšímu vyhodnocení budoucích rozhodnutí, * vynalézavost - využívání alternativních způsobů k práci se zdroji, * odolnost - dobře koncipované, konstruované a spravované systémy, * připravenost - rezervní kapacita cíleně vytvořená k přizpůsobení se vnějším vlivům, * flexibilita - vůle a schopnost přijímat alternativní strategie v případě měnících se podmínek, * inkluze (zahrnutí) - dávání přednosti široké diskuzi pro zvýšení pocitu zapojení při rozhodování, * integrace - shromáždění velké škály odlišných systémů a institucí.
Odkazy
Reference
Související články
Lidská migrace * Resilience (psychologie) * Risk management * Sociální skupina * Sociologie konfliktu * Sociologie města * Stres * Ulrich Beck * Urbanizace