Retence (hydrologie)
Author
Albert FloresRetence vody v hydrologii a pedologii znamená přirozené nebo umělé dočasné zadržení vody v krajině. Tato voda může být dočasně zadržena na povrchu lesního stromoví, travního porostu, křovin, na povrchu půdy, v půdním krytu (tvořeném nadložním humusem a přízemní vegetací), v půdním profilu, v korytě toku, ve vodní nádrži, v suché nádrži, záchytném průlehu, záchytném příkopu, ap.
Retence vody je důležitým faktorem pro zachycení srážek a transformaci průtokových, jinak též povodňových vln. Větší retencí vody lze dosáhnout zmenšení okamžitých povodňových průtoků při současném prodloužení doby trvání zvýšených průtoků a v důsledku toho i delší a pravidelnější zásobování odběratelů vodou.
Faktory ovlivňující retenci vody
Faktorem zlepšujícím retenci vody půdou je zejména kvalitní porost (hustá, souvislá vegetace): * povrch lesního stromoví (v tropickém pralese, kde se např. díky vyšší vzdušné vlhkosti na povrchu stromů nachází další vegetace, poutá povrch stromů více vody. +more Odvětráním lesa cestami, likvidací nižších pater vegetace aj. klesá vlhkost lesního klimatu. Vlhkost pak z území odchází i odparem více než z uzavřeného, celistvého pralesa) * povrch křovin a vyšších bylin * povrch travního a jiného půdně pokryvného prostu (mechy, plazivé a nízké rostliny) * omezení holé půdy (cest, mýtin, polí).
Dalšími faktory jsou: # Členitý terén - terasy, meandry, jezírka, studně, příkopy (v suchých oblastech obyvatelé mohou kopat speciální, z obou stran uzavřené, retenční, záchytné příkopy). Specifický význam má členění terénu (včetně výsadby) po vrstevnici # Nasákavá svrchní vrstva - kyprá a nasákavá svrchní vrstva půdy (obsah nadložního humusu, písku, štěrku, vlhkosti) # Celkové zachycování vody v půdním profilu (vliv má např. +more hloubka nasákavé vrstvy) # Prostupnost nenasákavých vrstev (lze uměle zvýšit např. pomocí vrtů zaplněných štěrkem, výsadbou rostlin s hlubokými kořeny - např. révy) # Omezení betonových, asfaltových, zastavěných (nenasákavých) ploch # Zadržování vody v korytě toku (přirozené, betonem nevylepšované toky, zátopové louky, meandry, lužní lesy) # Zadržování vody ve vodní nádrži (jezera, přehradní jezera, rybníky aj. ), # Zadržování vody v suché nádrži, záchytném průlehu, záchytném příkopu # Zpětná doprava vody ze studní a nádrží do terénu - např. při umělém zavlažování. Důležité je zejména zmenšení povodňových toků, tedy prodloužení odtoku povodňové vody # Vlhčení vrchní vrstvy (zvyšuje nasákavost; má tedy význam polévání před deštěm) # Nestavět souvislé potrubí a betonové příkopy (kde tekoucí dešťová voda nemůže vsakovat mezerami do okolní zeminy) # Špatné je i nadměrné meliorování # Studny je třeba stavět v štěrkovém či pískovém loži, které zvýší přívod vody do studně # Recyklovat použitou vodu # Přítomnost půdních částic schopných vázat vodu # Přítomnost nerostů a hornin schopných vázat vodu (nasákavost, poréznost).