Cesko.wiki Rezavý pás
Author
Albert FloresRezavý pás je technologický proces, který se využívá k povrchové úpravě oceli. V podstatě se jedná o vytvoření rezavého povrchu na ocelovém předmětu. Tento proces se často využívá v umělecké kovovýrobě, kde se rezavý pás vytváří buď přímo na povrchu oceli nebo se následně nanáší na již hotový kovový předmět. Rezavý pás se vytváří tak, že se na povrch oceli nanese speciální směs, která obsahuje kyselinu na rozpouštění železa. Tato směs se následně nechá působit na oceli po určitou dobu, aby docházelo k procesu korozního rezání oceli. V tomto procesu dochází k odstranění vrchní vrstvy oceli a vytvoření rezavého patina, kterému se říká rezavý pás. Rezavý pás se v umělecké kovovýrobě často používá k vytváření různých vzorů a dekorací na ocelových předmětech. Díky tomuto procesu lze dosáhnout unikátních a zajímavých povrchových efektů, které jsou charakteristické pro rezavý pás. Rezavý pás je v současnosti velmi oblíbeným technologickým procesem v umělecké kovovýrobě. Jeho použití umožňuje vytvoření originálních a atraktivních ocelových předmětů, které mají jedinečný vzhled. Rezavý pás tak představuje zajímavou možnost, jak oživit ocelové předměty a dát jim novou estetickou hodnotu.
Rezavý pás v USA Megalopole ChiPitts zabírá značnou část Rezavého pásu Rezavý pás (v originále Rust Belt) je označení pro oblast na severovýchodě USA, od pobřeží Atlantského oceánu až k Velkým jezerům. Název symbolizuje ekonomický úpadek a snižování počtu obyvatel v důsledku útlumu sektoru těžkého průmyslu, který byl v této oblasti velice významný. Termín získal popularitu v USA v roce 1980. Rezavý pás zahrnuje státy New York, Pensylvánie, Západní Virginie, Ohio, Indiana, Michigan, Illinois, Iowa a Wisconsin. Někdy bývá k tomuto pásu přiřazována i Nová Anglie. Tato oblast byla považována za průmyslové srdce USA, od poloviny 20. století se však význam těžkého průmyslu snižuje v důsledku různých ekonomických faktorů, jako je například převod výroby do Asie, zvýšená automatizace, snížení těžby železa a uhlí v USA. Zatímco některým městům a obcím se podařilo přizpůsobit rozvojem služeb a high-tech odvětví, jiným se to nepodařilo a dochází v nich k růstu chudoby a poklesu počtu obyvatel.
V této oblasti došlo především v 1. polovině 20. +more století k velkému rozvoji zpracování surovin, těžkého i spotřebního průmyslu, jakož i dopravy. V té době byla tato oblast nazývána Výrobní či Tovární pás (Manufacturing Belt, Factory Belt) případně také Ocelový pás (Steel Belt) a byla tak protiváhou k převážně zemědělským oblastem amerického Středozápadu, kde se rozprostírají Corn Belt a Wheat Belt tvořící obilnici Ameriky. Rozkvět průmyslové výroby v regionu byl způsoben vynikající dopravní dostupností celé oblasti - od množství zpevněných cest, přes železniční síť až po vodní kanály a Velká jezera umožňující lodní přepravu. Klíčovou roli hrála také ložiska železné rudy objevená v severní Minnesotě, Wisconsinu a horním Michiganu a těžba uhlí v Apalačském pohoří. K výrobě oceli se brzy přidal veškerý průmysl a vznikla velká průmyslová centra: Chicago, Buffalo, Detroit, Milwaukee, Gary, Cincinnati, Toledo, Cleveland, Akron, Youngstown, St. Louis, Cedar Rapids, Pittsburgh a další. Tato průmyslová centra se společně zformovala do jedné z největších světových megalopolí - ChiPitts (též Great Lakes Megalopolis).
