Rhodos

Rhodos (druhý pád Rhodu, výslovnost ) je řecký ostrov v Egejském moři, největší z Dodekanéských ostrovů, když dosahuje rozlohy 1400 km². Na délku ostrov měří zhruba 78 km a na šířku 38 km. Leží v jihovýchodní části souostroví u pobřeží Malé Asie, od kterého jej na severu dělí průliv široký 17,5 km. U západního pobřeží se nacházejí ostrovy Chalki a Alimia, které tvoří samostatnou obec. Spolu s okolními neobydlenými ostrůvky tvoří stejnojmennou obec, jež je součástí regionální jednotky Rhodos spadající pod kraj Jižní Egeis. V blízkosti se nachází také ostrov Kos.

Obyvatelstvo

V roce 2011 žilo na ostrově 115 490 obyvatel. Hlavním a největším městem ostrova je stejnojmenné město Rhodos (49541) a tvoří také jednu z deseti obecních jednotek obce Rhodos. +more Obecní jednotky se dále skládají z komunit a ty z jednotlivých sídel, tj. měst a vesnic. V závorkách je uveden počet obyvatel obecních jednotek. * Obec Rhodos - Afantou (6911), Archangelos (7615), Atavyros (2433), Ialysos (11331), Kallithea (9364), Kameiros (4720), Lindos (3957), Petaloudes (14962), Rhodos (50636), Jižní Rhodos (3561).

Řecká mytologie

Podle Pindara a dalších antických spisovatelů je původ Rhodu nerozlučně spjat s bájí o Diovi a Héliovi. Podle této báje z řecké mytologie se Zeus po vítězství nad Titány rozhodl rozdělit Zemi mezi Olympské bohy. +more Jediný, na koho se nedostalo, byl Hélios - bůh slunce, neboť ve chvíli, kdy se Země dělila, putoval se svým slunečním vozem po obloze a nikdo si na něj nevzpomněl. Když se vrátil a domáhal se svého podílu, Zeus ho sice politoval, ale sdělil mu, že to už není možné, neboť ostatní bohové by byli nespokojeni. Hélios tedy požádal Dia i ostatní bohy o souhlas s tím, že mu připadne země, která se sama vynoří z moře. Jakmile souhlasili, vynořil se z modrého moře ostrov. Hélios jej ozářil svým jasem a učinil jej nejkrásnějším ostrovem v Egejském moři.

Historie

Starověk

Rhodos je obydlen od doby kamenné. Prvními doloženými obyvateli byli Kárové, národ pocházející z Malé Asie. +more Ve starověku byl Rhodos znám pod různými názvy: Ophiousa (pro množství hadů), Asteria (pro jasnou oblohu a nebe plné hvězd), Makaria (pro svou krásu) a Altavyria (podle nejvyšší hory - Atavyros). Dalším jménem pro Rhodos byla Telchina podle bájných prvních obyvatel, Telchinů, kteří byli zručnými zpracovateli kovů. Po Kárech následovali Féničané, kteří učinili z Rhodu důležité obchodní centrum. První fénickou kolonii na Rhodu založil Kadmos, který zde také zavedl první abecedu. Dalšími obyvateli byli Minójci z Kréty.

Okolo r. 1400 př. +more n. l. přišli z řecké pevniny přišli Achájové, kteří na Rhodu vybudovali silný stát. O století později dorazili na ostrov agresivní Dórové, kteří ostrov ovládli a založili mocná města Lindos, Ialysos a Kamiros.

Rhodská kolonizace Středomoří začala podle Strabóna mnoho let před založením Olympských her (8. stol. +more př. n. l). Na počátku 8. století př. n. l. již Rhoďané vybudovali silnou flotu, která jim umožnila hrát aktivní roli v procesu řecké kolonizace a etablovat se jako významná síla v obchodu mezi Egejským mořem, Kyprem a přístavy východního Středomoří. Do r. 600 př. n. l. tato města kolonizovala celé pobřeží Malé Asie, Sicílie, Francie a Španělska.

Klasické období

Lindos - Akropole a pevnost Johanitů Původně byla rhodská města administrativně nezávislá. +more Později se spojila s dalšími dórskými městy Kós, Knidos a Halikarnassos a vytvořila federaci šesti dórských měst, tzv. Dórské Hexapolis. Rozvoj Hexapole dále posílil postavení ostrova na jižní hranici řeckého světa a po roce 700 př. n. l. vystřídali Rhoďané Euboeany v hlavním obchodním přístavu Al Mina v Sýrii. Kolonie Phaselis v Lýkii byla založena jako zásobovací skladiště pro rhodskou flotu plující podél jižních břehů Malé Asie, a rhoská přítomnost v Kilikii byla upevněna založením další kolonie v Soloi. Ve stejné době ve spolupráci s Kréťany a Teliany vybudovali Rhoďané kolonii Gela na Sicílii. Rhodská expanze ve středním a západním Středomoří byla pokračovala vytěsněním Theranů a kolonizací Kyrény. Podle tradice byly rhodskými koloniemi také Rhode ve Španělsku (dnešní Rosas nebo Roses) Ebousos (Ebysos) na Baleárech (dnešní Ibiza). V r. 696 př. n. l. byl naopak dobytím Kilikie Asyřany ztracen Tarsus, který byl rhodskou kolonií přibližně od roku 800 př. n. l. Po roce 615 se Rhoďané se spolu s dalšími maloasijskými a egejskými řeckými obchodníky usadili v Naukratisu v Egyptě (z poč. 6. století př. n. l. jsou známa vytesaná jména dvou ialysoských žoldnéřů, Telefa a Anaxenora, na egyptských sochách v Abú-Simbelu v Núbii).

V +more_n. _l. '>5. století př. n. l. se nakrátko dostal Rhodos pod nadvládu Peršanů. Když Řekové Peršany porazili, stal se Rhodos členem Délského námořního spolku. Během peloponéské války (431 př. n. l. - 404 př. n. l. ) si Rhoďané uvědomili potřebu jednotné síly, a v r. 408 př. n. l. založili společnými silami všech tří zakladatelských měst postavit nové hlavní město, pojmenované názvem ostrova: Rhodos. To se brzy stalo centrem ostrova, na úkor především postupně upadajícího blízkého Ialyssosu.

Helénistické období

V době helénismu bylo město pod vlivem dvou řeckých mocností: Athén a Sparty. Rhoďané však neztráceli čas. +more Jakmile se karta začala obracet na stranu Makedonie, uzavřeli nové spojenectví a již při obléhání Tyru aktivně pomáhali Alexandru Velikému. Ve chvíli, kdy se rozpadala Alexandrova říše, navázali úzké obchodní i politické svazky s ptolemaiovskou dynastií v Egyptě. Vládce Malé Asie a Sýrie, Antigonos to vyhodnotil jako důvod k válce a v létě roku 305 př. n. l. poslal svého syna Démétria Poliorkéta dobývat Rhodos. Obléhání trvalo po celý rok a Demetrios proslulý svými jedinečnými obléhacími zařízeními (jeho přízvisko Poliorkétés znamená „Dobyvatel měst“) odešel poražen. Demetriova porážka znamenala pro Rhodos další rozkvět a jeho moc dosáhla vrcholu. V této době zde žili nejznámější umělci, spisovatelé a filosofové.

Římské období

Zasahování Říma do záležitostí Řecka a východního Středomoří zesílilo na konci +more_n. _l. '>3. století př. n. l. Rhoďané zaujímali k Římu přátelský postoj, leč Římané hodlali rázně omezit moc ostrova. Prohlásili Délos za svobodný přístav a tím významně přiškrtili rhodský obchod a donutili Rhodos k dohodě o spojenectví.

Tato dohoda se ukázala být pro Rhodos katastrofou. Po zavraždění Julia Caesara odmítli Rhoďané vystoupit proti nepřátelům Gaia Cassia (jednoho z Caesarových vrahů) - Egyptu, se kterým je rovněž vázaly spojenecké svazky. +more Cassius zaútočil a v roce 42 př. n. l. Rhodos dobyl, většinu ostrova zdevastoval a odvezl z něj více než 3000 uměleckých děl. Úpadek dokončil císař Dioklecián, který připojil Rhodos k římskému impériu jako provincii - Insulae.

Byzantské období

Zrekonstruovaný Palác velmistra v Rhodu Po rozdělení římského impéria (314 n. +more l. ) připadl Rhodos východořímské říši. Do této doby spadá „Mezinárodní námořní zákon rhodský“ (Nomos Rhodion Nautikos), který je jedním z nejdůležitějších raných právních dokumentů světa. Město Rhodos bylo roku 514 zničeno zemětřesením a znovuvybudováno císařem Anastasiem I. V průběhu římsko-perských válek byl Rhodos roku 620 obsazen Peršany. Arabští nájezdníci přepadli město v roce 653 a zničili jeho památky. Nájezdy Saracénů trvaly až do roku 718, kdy byzantská flota zničila saracénské lodě „řeckým ohněm“. V 9. století pustošili ostrov Arabové Hárúna ar-Rašída. Teprve v 11. století nastala renesance obchodního významu ostrova díky křižákům, kteří byli odtud zásobováni zbožím, loděmi i žoldnéři.

Když křižáci v roce 1204 dobyli během čtvrté křížové výpravy Konstantinopol, jejich velitel Leon Gavalas, který pocházel z Konstantinopole, se prohlásil dědičným despotou Rhodu a vládl zde do roku 1246, kdy byl ostrov dobyt Janovany. Byzantská říše získala ostrov formálně zpět v roce 1261, ale ve skutečnosti zde stále vládli Janované a jejich admirálové. +more V roce 1306 Vignolo Vignoli, jeden z těchto admirálů, prodal ostrovy Rhodos, Kós a Leros rytířům Řádu sv. Jana Jeruzalémského. Formálně se tedy Rhodos stal majetkem Řádu, ale ten musel až do roku 1309 o ostrov bojovat s místním obyvatelstvem. Johanité ho obsadili mj. i proto, že Byzanc na něm usazovala muslimské maloasijské Turky.

Křižáci vtiskli ostrovu nezaměnitelný ráz, který se dochoval až do dnešních časů: nedobytné pevnosti, hrady, brány, kostely, nemocnice, ubytovací zařízení a paláce. Pod jejich vládou se Rhodos opět vynořil ze zapomnění a stal se nejvýznamnější silou ve východním Středomoří. +more Největší florentské obchodní a bankovní domy otevřely na ostrově své pobočky. Rhodos se tak stal východní baštou západoevropského vlivu a jeho přístav nejdůležitějším centrem obchodu mezi východem a západem. Roku 1480 se Řádu podařilo ostrov uhájit před tureckou invazí.

Vláda johanitů trvala 213 let až do 29. +more prosince 1522, kdy poslední velmistr Řádu, Villiers de l`Isle Adam, byl po šestiměsíčním obléhání donucen předat ostrov Sulejmanovi Nádhernému. Stalo se tak po šestiměsíčním obléhání a zradou. Po pádu Rhodu zprostředkoval římský císař a španělský král Karel V. pro Řád nový domov na Maltě a Řád získal jméno pod kterým je znám dodnes - Řád maltézských rytířů. Je zde od té doby katolická minorita. Arcidiecéze Rhodos (vznikla 28. března 1928) měla v roce 2014 ve 3 farnostech 2 řeholní kněze, 2 řeholníky a 3 010 věřících. Tvořili tak 2 % ze 151 500 obyvatel.

Osmanská nadvláda a italská okupace

Během osmanské okupace ostrovu vládl Kapudan Paša a město se stalo hlavním městem Egejské provincie Osmanské říše. Sídlil zde hlavní správce této provincie. +more Rhodští Řekové museli opustit město a usídlit se mimo jeho hradby. Turkům se však nikdy nepodařilo ovládnout celý ostrov a Turci vždy tvořili na Rhodu pouze menšinu. Proto si některá města (zejména Lindos) podržela jistou dávku samostatnosti včetně hospodářské prosperity.

Turci okupovali ostrov až do roku 1912. V tomto roce Italové během italsko-turecké války s pomocí místních Řeků obsadili Rhodos. +more Zpočátku zacházeli s místním obyvatelstvem dobře, neboť očekávali brzké vytvoření italsko-řecké unie. Nástup fašismu vedl však k politice expanze a Italové odmítli poskytnout obyvatelstvu Rhodu právo na sebeurčení. To se stalo podnětem k ozbrojenému odporu. V době italské nadvlády byly věnovány značné prostředky na ochranu a rekonstrukci historických památek s jednostranným zaměřením na dobu vlády Johanitů. Z této doby pochází např. obnova Paláce velmistra, kostela sv. Jana a historického přístavu.

Po porážce Osy spravovala všechny Dodekanéské ostrovy britská administrativa až do 7. +more března 1948, kdy se Rhodos stal součástí Řecka.

Ekonomika

Ekonomika je zaměřena na turisty. Malé podniky zpracovávají suroviny z dovozu pro místní prodej. Zemědělství se zaměřuje na rostlinnou výrobu, chov skotu, rybolov a vinařství.

Citát

Věta znamená „Zde je Rhodos, zde skákej“. Citát byl údajně pronesen v situaci, kdy se kterýsi atlet chlubil, jak daleko doskočil na Rhodu. +more Je ho tedy možné přeložit jako „teď a tady ukaž co umíš“.

Turistické cíle

Údolí Motýlů +more09. 2008_r. JPG|náhled'>Lindos * Údolí Motýlů (Petaloudes) * město Rhodos * aquapark ve Faliraki * Asklipio * Ialysos * Kritinia * Mesanagros * Prasonissi * Moni Tsambika * Sedm pramenů * Lindos * Kamiros.

Na východním pobřeží lze navštívit zříceniny johanitských hradů Feraklos a Lindos, na západním pak Monolithos a Kritinia.

Odkazy

Reference

Související články

Rhodský kolos

Externí odkazy

[url=http://www. discover-rhodes. +morecom/]Discover Rhodes[/url] * [url=http://www. rodos. gr]Oficiální stránky města[/url] * [url=http://rhodos-ostrov. cz]Průvodce po ostrově Rhodos[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20111031113334/http://ostrovrhodos. cz/]Internetový průvodce po Rhodosu[/url] * [url=http://www. jesen. cz/clanek8. html]Pozoruhodnosti Rhodosu (johanitské hrady, italský tunel, opevnění proti Turkům)[/url] * [url=https://commons. wikimedia. org/wiki/User:Zde/AM_of_Rhodes]Fotoalbum Archeologického muzea na Rhodu[/url].

Kategorie:Rhodos (regionální jednotka) Kategorie:Ostrovy Jižního Egeis Kategorie:Ostrovy Egejského moře Kategorie:Ostrovy Dodekan Kategorie:Obce v Jižním Egeis