Ricardo Alegría

Ricardo E. Alegría (14. dubna 1921, San Juan, Portoriko - 7. června 2011 tamtéž) byl portorický archeolog, antropolog a spisovatel.

Životopis

Alegría byl synem právníka a politika Josého S. Alegrie, který byl v letech 1927 až 1928 prezidentem Partido Nacionalista. +more Ricardo studoval antropologii, archeologii a muzeologii na University of Chicago a během studií se účastnil vykopávek a žil u kmenů severoamerických indiánů. Poté pracoval u Smithsonian Institution a v Brooklynském muzeu. S finanční podporou Guggenheimovy nadace získal doktorát na Harvard University s dizertační prací o hře pelota.

Po návratu do Portorika vedl vykopávky a v roce 1948 odkryly pozůstatky prvotního osídlení oblasti.

V roce 1955 založil Instituto de Cultura Puertorriqueña a až do roku 1973 ho vedl.

Za mnohaleté úsilí o ochranu portorické kultury mu Bill Clinton v roce 1993 předal cenu Charlese Frankela. Obdržel také Louse du Pont Crowninshield Award od National Trust for Historic Preservation.

Dílo

Cacicazgo entre los aborígenes de las Indias Occidentales (1947) * La población aborigen antillana y su relación con otras áreas de América (1948) * Historia de nuestros indios (1950) * La Fiesta de Santiago Apóstol en Loíza Aldea (1954) * Cuentos folclóricos de Puerto Rico (1967) * Descubrimiento, conquista y colonización de Puerto Rico, 1493-1599 (1969)

Reference

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20110807074539/http://www.vocero.com/escenario-es/el-ultimo-procer-puertorriqueno]VOCERO: El último prócer puertorriqueño (8. července 2011)[/url]

Kategorie:Portoričtí archeologové Kategorie:Narození v roce 1921 Kategorie:Úmrtí v roce 2011 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 14. +more dubna Kategorie:Úmrtí 7. července Kategorie:Archeologové 20. století.