Rizalit
Author
Albert FloresPraze s trojicí rizalitů - jedním středovým a dvěma rohovými socialistického realismuRizalit (též risalit, z italského risalto - výstupek) je označení pro středovou nebo postranní část průčelí stavby, která z jeho líce vystupuje po celé výšce, a to až o hloubku jedné okenní osy.
Popis
+more0|Toskánský_palác_v_Praha|Praze_se_dvěma_naznačenými_rizality_s_pavilónovou_nástavbou'>vlevo Hloubka rizalitu může být zcela nepatrná, například pouze naznačená výstupkem v omítce. V takovém případě se někdy používá termín pseudorizalit, který však není příliš rozšířený. Naopak pokud mají boční stěny vystupující části budovy dvě a více okenních os, jedná se již o samostatné křídlo budovy. Rizalit zpravidla zdůrazňuje střed nebo kraje budovy a bývá často bohatěji členěn ozdobnými architektonickými prvky. Často zde bývá hlavní portál, balkon, terasa. Rizalit může být také vyšší než ostatní části budovy. V baroku často přecházel do pavilonovité nástavby po způsobu belvederu. Může být též opatřen frontonem nebo samostatně tvarovanou střechou, například mansardovou. Výjimečně však může být rizalit i o něco nižší než zbytek budovy.
Častá je i kombinace trojice rizalitů (např. u Národního muzea v Praze). +more Rizalit je většinou obdélný, může však být i polygonální nebo půlválcový či podkovovitý. Pak jej nazýváme cylindrický rizalit.
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
Literatura
Dudák, Vladislav a kol.: Encyklopedie světové architektury, Baset, Praha 2002, S. 801. * Ottův slovník naučný, heslo Risalit. Sv. 21, str. 819