Robert II. Francouzský

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Robert II. Francouzský zv. Pobožný (francouzsky Robert II le Pieux, 970-974, Orléans - 20. července 1031, Melun) byl francouzský král z dynastie Kapetovců, syn Huga Kapeta a Adély, dcery akvitánského vévody Viléma zv. Koudelová hlava.

Počátky vlády

Robert byl jediným synem královského páru a na matčino naléhání začal jako chlapec navštěvovat katedrální školu v Remeši, kde vyučoval Gerbert z Aurillaku. +morejpg|thumb|left|upright'>Král Robert II. (středověká iluminace) Robertův otec a zároveň zakladatel kapetovské dynastie Hugo Kapet hned po svém nástupu na trůn roku 987 začal usilovat o Robertovu korunovaci. Jako důvod uvedl plánovanou invazi proti maurské armádě, která útočila na jeho spojence, hraběte barcelonského. Tudíž Francie potřebuje dva panovníky, pro případ, že by se Hugo už z výpravy nevrátil. Podle francouzského mnicha a kronikáře Glaubera však pouze starý Hugo potřeboval schopnou oporu, která mu pomůže zvládnout zpupnou šlechtu. Nakonec dosáhl svého a Robert byl již koncem roku 987 v Orléansu korunován francouzským králem. Část svých vladařských povinností převzal už roku 990, ale samostatně vládl až od roku 996, kdy jeho otec zemřel.

Zapuzené manželky

Nákres náhrobku Roberta a Konstancie (bazilika Saint-Denis) Hugo Kapet plánoval pro svého syna vznešenou nevěstu z Byzance, ale nakonec vzal "zavděk" Rozalou, bohatou vdovou po flanderském hraběti. +more Svatba se konala v Melunu roku 988 a nevěsta byla téměř dvakrát tak stará než ženich a také zřejmě již neplodná, což byl asi důvod jejího zapuzení o tři roky později.

Na jaře roku 996 se mladík znovu oženil. Vyvolenou se stala Berta, čerstvá vdova po +more_z_Blois'>Odovi z Blois. Byla Robertova sestřenice a byli tedy příbuzní v nižším, než v sedmém stupni příbuzenství a mimo to byl Robert kmotrem jednoho z Bertiných synů. Manželům se narodil potomek, který údajně měl husí krk a husí hlavu a záhy, roku 999, zemřel. Papež Řehoř V. sňatek nemohl uznat, a proto Roberta exkomunikoval. Robert se nejdříve snažil vzdorovat, ale nakonec jej nový papež Silvestr II. přesvědčil a bezdětnémanželství roku 1000 anuloval.

Robert se potřetí oženil roku 1004. Mladá královna Konstancie, dcera +more_Provensálský'>Viléma Provensálského králi dala vytoužené potomky, ale musela se vyrovnávat s tím, že manžel ve skutečnosti styky s Bertou nikdy nepřerušil. Rivalita mezi oběma ženami zasahovala na královský dvůr. Obětí se stal Hugo z Beauvais, kterého nechala Konstancie s pomocí Fulka Nerry přímo před očima krále zavraždit. Ještě roku 1008 či 1010 byla Berta Burgundská v Robertově doprovodu při cestě do Říma.

Král chtěl žádat o papežský dispens, aby se mohl k Bertě vrátit. Mise byla neúspěšná a král se vrátil k vroucně se modlící Konstancii.

Konstancie dala králi čtyři syny a Robert věren politice svého otce nechal nejstaršího Huga roku 1017 korunovat spolukrálem. Po Hugově nečekané smrti roku 1025 nastoupil na jeho místo mladší syn +more_Francouzský'>Jindřich, původně určený pro burgundské vévodství. Roku 1027 byl korunován spolukrálem a korunovace pošramotila již tak napjaté vztahy mezi jeho rodiči. Konstancie preferovala volbu mladšího Roberta, ale králův nápad byl podpořen Odem z Blois a Vilémem Akvitánským. Soudobý kronikář popisuje královnu jako svárlivou, slávychtivou a zlatem posedlou ženu. Roku 1030 popíchla své syny ke vzpouře proti otci, kdy Jindřich a Robert obsadili důležitá místa ve Francii a v Burgundsku. Dočasný smír skončil královou smrtí a vzplanula občanská válka o královský trůn.