Rodinný stav

Technology

12 hours ago

Author

Rodinný stav je tradiční termín, který označuje vztah člověka vzhledem k jeho manželství. Tento indikátor je využíván v demografii, ve statistice, v sociologii a právu. V českém právním řádu pravděpodobně není nikde explicitně definován ani není explicitně vyjmenováno, jaké rodinné stavy existují a jak jsou definovány, ale řada právních předpisů tento termín používá a odvolává se na něj. Obvykle se u mužů rozlišují stavy svobodný, ženatý, rozvedený nebo vdovec, u žen stavy svobodná, vdaná, rozvedená nebo vdova. Ke změně rodinného stavu dochází sňatkem, rozvodem nebo ovdověním.

Kontext rodinného stavu

Údaj nevyjadřuje jednoznačně celou rodinnou situaci, která je určena řadou dalších ukazatelů, nevypovídá o tom, zda má člověk nějaké děti a kolik, nevypovídá ani o tom, zda člověk žije sám nebo v nějaké rodině (původní nebo v rodině bratra, sestry apod. ), v odluce, nepodchycuje nesezdaná nebo neregistrovaná soužití či partnerství. +more Registrované partnerství není českým právním řádem považováno za rodinný stav, ale jen obecněji za osobní stav, nicméně údaj o tomto stavu je v dokladech a evidencích slovem „partnerství“ uváděn místo údaje o rodinném stavu a registrované partnerství je překážkou manželství a naopak.

Změna rodinného stavu může znamenat sociální vzestup, ale i sestup až po stav sociálního ohrožení. Sňatek může být vnímán jako iniciační krok, vstup do dospělosti. +more Členové neúplných rodin, zejména svobodné matky a nemanželské děti, ale i vdovy a sirotci, mohou mít nižší sociální status. V některých kulturách či společenstvích může například pro ženu i ovdovění představovat závažný problém. Vdané ženy obvykle mívají ve společnosti vyšší status než svobodné, ale jsou vázány více omezeními. Stav rozvedených byl a dosud zčásti je chápán jako sociálně méněcennější než stav manželský.

Někdy se uvádí, že je empiricky prokázáno, že osoby žijící v manželství se dožívají zpravidla vyššího věku, což však může být způsobeno naopak tím, že životaschopnější osoby častěji uzavírají manželství a jejich manželství jsou trvanlivější.

V kulturách či společenských vrstvách, které akceptují dětské sňatky, jde obvykle jen o formální změnu statusu, kde jde de facto spíše o příslib manželství mezi dvěma příbuzenskými skupinami.

Do pracovního životopisu se mnohdy doporučuje neuvádět žádné soukromé údaje, zejména ty, které by mohly vést k diskriminaci.

České právo

Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. +more sice v § 9 říká: „Občanský zákoník upravuje osobní stav osob. “ a je do něj zahrnuta dřívější materie zákona o rodině, ale termín „rodinný stav“ se v něm vůbec nevyskytuje. Rovněž slovo svobodný (svobodná) jako označení rodinného stavu ani slovo „ženatý“ se v něm v žádném tvaru nevyskytují. Třikrát se v něm vyskytuje slovo „neprovdaná“ (dvakrát v souvislosti s výživným a jednou v souvislosti s otcovstvím dítěte narozeného z umělého oplodnění), dvakrát slovo „provdaná“, a to vždy v sousloví „znovu provdaná“, a jednou slovo „vdaná“ (v souvislosti s popřením otcovství v případě umělého oplodnění). Přídavné jméno „rozvedený“ je používáno jak ve vztahu k manželství („rozvedené manželství“), tak ve vztahu k oběma manželům současně („rozvedení manželé“), tak ve vztahu k jednotlivým rozvedeným manželům, kde zákon používá generické maskulinum rozvedený manžel pro muže i pro ženu (příjmení rozvedeného manžela, výživné rozvedeného manžela).

Zákon o evidenci obyvatel (133/2000 Sb. ) termín „rodinný stav“ používá, ale nedefinuje jej ani neodkazuje na žádnou jeho definici a nevyjmenovává, jaké rodinné stavy existují. +more Podle § 3 odst. 3 písm. l) se v informačním systému o občanech vedou tyto údaje: rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k uzavření manželství mimo území České republiky, vede se místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zdánlivém manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství; uvedené místo a okres uzavření manželství na území České republiky jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu územního prvku) na referenční údaj v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Podle následujícího písm. m) pak údaje: datum, místo a okres vzniku (registrovaného) partnerství, došlo-li ke vzniku partnerství mimo území České republiky, vede se místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství; uvedené místo a okres vzniku partnerství na území České republiky je vedeno ve formě referenční vazby (kódu územního prvku) na referenční údaj v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí. V informačních systémech o cizincích, vedených policií, se pak z těchto údajů vedou pouze „rodinný stav nebo partnerství“.

Zákon o občanských průkazech (č. 328/1999 Sb. +more) stanoví, že v občanském průkaze a v evidenci občanských průkazů může být uveden rodinný stav nebo registrované partnerství. Tyto údaje se uvádějí v téže kolonce, tj. u osoby, u které se uvádí registrované partnerství, se neuvádí rodinný stav. Pokud občan sdělí, že si nepřeje zapsání údaje o rodinném stavu nebo partnerství, tento údaj se do občanského průkazu nezapíše. Z formulací zákona plyne, že ke změně rodinného stavu může dojít sňatkem, zatímco vznikem partnerství dochází ke změně osobního stavu. Úřady působící na úseku občanských průkazů mohou pro ověření využívat údaje z evidence obyvatel v rozsahu rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k uzavření manželství mimo území České republiky, místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství.

Zákon o matrikách (č. 301/2000 Sb. +more) je pouze uvedeno, že pro výkon státní správy na úseku matrik využívají úřady výše zmíněné údaje z informačního systému evidence obyvatel. Rovněž podle tohoto zákona úřady před uzavřením manželství prověřují, zda nastávající manželé mohou do manželství vstoupit; vdovy a vdovce přitom zákon nazývá „osoby ovdovělé“, obdobně zmiňuje „osoby rozvedené“ a „osoby, jejichž partnerství zaniklo“. Výrazy „svobodný“ či „ženatý“ se v zákoně vůbec nevyskytují, jednou je zmíněna „žena neprovdaná“ (v souvislosti s dítětem narozeným z umělého oplodnění).

Český statistický úřad rozlišoval při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 čtyři rodinné stavy: „svobodní“, „ženatí/vdané“, „rozvedení“ a „ovdovělí“.

Z právního hlediska je aktuální otázkou zejména to, zda se rozvedený člověk může považovat a označovat za svobodného, nebo zda může být označován jen jako rozvedený. Český právní řád tuto otázku nikde výslovně neřeší a používání těchto termínů pro rodinný stav je dáno pouze úředním územ.

Pokud je v občanském průkazu rodinný stav uveden, v případě jeho změny sňatkem matrikář ustřihl určený roh dokladu s tím, že do 15 dnů si novomanžel musel zažádat o nový. Ve stejné lhůtě si museli zažádat o nový doklad i rozvedení.

Zrušení povinnosti uvádět údaj o rodinném stavu v občanských průkazech byl ovlivněn jednak požadavkem soukromí (u registrovaných partnerů působil tento údaj jako stigma indikující jejich homosexualitu, a stejně tak i svobodní, ženatí, vdaní či ovdovělí mohli vnímat jako zbytečný zásah do soukromí, pokud se o jejich stavu dozvěděl každý, komu prokazovali svoji totožnost), a také tím pominula nutnost měnit si občanský průkaz při každém sňatku či rozvodu, i když se nemění totožnost a jméno či příjmení. Také ministerstvo vnitra, považovalo za výhodu, že „lidem ušetří čas, úředníkům práci a státu peníze. +more“ Ministerstvo vnitra uvedlo, že tento údaj nesouvisí bezprostředně s identifikací občana a lidé si ho nepřáli ve svých občanských průkazech uvádět. Pokud si však někdo na občanský průkaz rodinný stav zapsat nenechá, musel ho pak v případě potřeby v některých případech (například před sňatkem nebo před zápisem otcovství do rodného listu dítěte) samostatně dokládat zpoplatněným výpisem z evidence obyvatel, zatímco na jiných matričních úřadech už v téže době věděli, že matrikářka má ze zákona povinnost si údaje ověřit dálkovým přístupem. Absence údaje však může zkomplikovat například kontakt s nemocnicemi.