Roelandt Savery

Roelandt Savery, též Saverij či Savry (1576/78 Kortrijk (Courtrai), 25. únor 1639 Utrecht) byl vlámský malíř a grafik, na dvoře císaře Rudolfa II., malující manýristické krajiny ve stylu Jana Bruegela staršího. Typické jsou zvláště jeho krajiny zaplněné zvířaty, často exotickými, a scenérie s vodopády.

Životopis

Roelandt Savery se narodil v rodině Maartena Saveryho a Cathelijne van der Beke jako jejich páté dítě. Před Roelandtem se narodily Hans (* 1564/65), Jacob (* 1566), Cathelijne (. +more) a Maeijken (* 1574). Město Kortrijk ve 2. polovině 16. století hospodářsky upadalo a v roce 1570 strádající obyvatelstvo města postihla morová epidemie. V následujících letech pak město ovládli radikální kalvinisté (1577), které v roce 1579 vystřídala stejně netolerantní katolická aliance. Obsazení Kortrijku Španěly (1580) vedlo k tomu, že Saveryovi, náboženským vyznáním anabaptisté, odešli do Brugg a následně do tolerantnějšího a hospodářsky lépe prosperujícího Haarlemu (1585). V roce 1587 bratr Jacob Savery, žák Hanse Bola a znalý prací Pietra Bruegela staršího, se zde stal členem cechu sv. Lukáše. V té době se u něho asi začal učit i mladší bratr Roelandt. Zatímco nejstarší z bratrů Hans se v Haarlemu usadil natrvalo, Jakob kolem roku 1589 město opustil a usadil se v Amsterdamu. Roelandt pravděpodobně přesídlil do Amsterdamu se svým bratrem, aby tu pokračoval v učení. Byl to nepochybně Jakob, kdo ho vyškolil v krajinomalbě, malbě zvířat, ale i v malbě květinových zátiší. První Roelandtem signované obrazy vznikly v Amsterdamu kolem roku 1600. V roce 1603 však bratr Jacob v Amsterdamu umírá a Roelandt, snad za přispění Bartholomea Sprangera, odjel k císařskému dvoru do Prahy.

Koncem roku 1603, nejpozději začátkem roku následujícího, Roelandt Savery přicestoval do Prahy, a to již jako zkušený malíř. Ve svých raných kresbách Prahy zobrazil některé objekty, které v téže době malovali i další dva nizozemští umělci působící v Praze - Pieter Stevens a Paulus van Vianen, což svědčí o jejich možné spolupráci. +more Tyto scenérie z okolí Prahy přivedly císaře Rudolfa II. na myšlenku vyslat Saveryho do Tyrolských Alp, do míst, kterými projížděl jako mladý princ při cestě do Španělska a zpět. Savery tuto cestu vykonal v letech 1606-1607. Mezi léty 1607 a 1613 se Saverym v Praze pobýval i jeho synovec Hans, též malíř a kreslíř, který se u strýce učil a později s ním i spolupracoval.

V roce 1613 dostal Roelandt Savery povolení ke tříměsíční cestě do Nizozemí, ale není dokladů o tom, že by se do Čech znovu vrátil. Po pobytu v Amsterdamu se roku 1618 objevil v Haarlemu, aby se ještě téhož roku usídlil v Utrechtu. +more Zde se stýkal a spolupracoval s malíři tzv. utrechtské malířské školy. Navíc vznik „kreslířské akademie“ přilákal do Utrechtu i další významné malíře jako byli Abraham Bloemaert, Balthasar van der Ast nebo Gerard van Honthorst. Přes velké výdělky Savery v roce 1638 zbankrotoval. Podíl na bankrotu měl Cornelis de Bruyn, manžel Jakobovy dcery Cathariny Saveryové, který mu dal podepsat falešné směnky. Několik měsíců po této události Roelandt Savery umírá a 25. února 1639 byl pohřben v utrechtském kostele Bunkerk.

Umělecká tvorba

Roelandt Savery patřil mezi typické reprezentanty vlámské krajinomalby pečující o odkaz Pietera Bruegela staršího. V Praze však díky uměleckým kontaktům se z něho stal „novátorský“ umělec. +more Především jeho kresby bizarních krajin, často se hemžící lidmi nebo exotickými zvířaty, se staly jeho nejvýznamnějším přínosem evropskému malířství. Babylonská věž (Roelandt Savery ve stylu Pietra Bruegela st. , 1602, Germanisches Nationalmuseum, Norimberk).

Obrazy

Příchod Saveryho do Prahy pravděpodobně souvisí se zájmem Rudolfa II. o dílo Pietra Bruegela staršího (dnes označován jako Pieter I. +more Bruegel), jehož největší dobovou sbírku obrazů císař vlastnil. Přitom část z nich zdědil po smrti svého bratra Arnošta Habsburského (1552-1595), místodržitele Španělského Nizozemí. Navíc se císař zajímal o naturalia a Savery dovedl realisticky zobrazit jak květiny, tak i zvířata. Obraz Drancování vesnice (asi 1604, Broelmuseum, Kortrijk) dokládá, jak Savery lpěl na vlámské tradici, neboť kompozičně navazuje na Bruegelovo Betlémské vraždění neviňátek (1563/67, Kunsthistorisches Museum, Gemäldegalerie, Vídeň). V tomto žánru Savery sice pokračoval i v obraze Čeští venkované popíjejí před hospodou (1608, Musées des Beaux-Arts de Belgique, Brusel), ale v následujících letech tyto obrazy vystřídaly krajiny s lesními bystřinami, plné zvěře a lidských postav. Asi po roce 1609 v obraze Hon na kance (Národní galerie, Praha) Savery zachytil oblíbenou kratochvíli šlechty i císaře. Dnes existuje celkem šest verzí obrazu s tímto námětem, z nichž některé namaloval i za přispění synovce Hanse. Savery také opakovaně zpracovával téma Orfea muzicírujícího mezi zvířaty, přičemž vídeňská verze obrazu Orfeus v podsvětí (asi 1610, Kunsthistorisches Museum, Gemäldegalerie, Vídeň) je odezvou na Boschovu tradici „pekelných krajin“. V dalších obrazech, ve kterých Orfeus hraje zvířatům v přírodě, spatříme nejen Saveryho oblíbené ptáky, mezi jinými i kasuára, chloubu císařského zvěřince. Zvláštní místo mezi nimi má pták zvaný dronte mauricijský či dodo (blboun nejapný; Raphus cucullatus), kterého nacházíme na obraze Orfeus hraje zvířatům v krajině (1611, Staatlische Museen, Gemäldegalerie, Berlin) nebo na pozdějších obrazech Po potopě (1625, Remeš) nebo Ráj (1626, Berlín). Díky zvoleným tématům se Savery v těchto obrazech nemusel zabývat otázkou neslučitelnosti zobrazených zvířat. Byl to také jeden z důvodů, proč se k tématu „Orfeus hrající zvířatům“ opakovaně vracel. Dokládají to obrazy v Národní galerii v Praze (1625) nebo v Londýně (1628). Nepřekvapí proto, že dnes existuje nejméně dvacet tři obrazů s tímto námětem. Orfeus hraje zvířatům v krajině (1628, National Gallery, Londýn) Naopak výjimečným dílem je Saveryho obraz Dva koně s podkoními (1628, Broelmuseum, Kortrijk). Autor v obraze prokázal mimořádný talent pro zobrazování koní. Podobný obraz koně s dlouhou hřívou lze vidět v Bestiáři Rudolfa II. (dnes Österreichische Nationalbibliothek, Vídeň), do kterého přispívali i další rudolfínští malíři, především Dirck de Quade van Ravesteyn. Téma zobrazené v tomto mimořádném obraze svědčí pro literární podnět, kterým mohlo být Platónovo dílo „Faidros“. Savery koně maloval opakovaně, jak to dokládají nejen jeho kresebné studie, ale i obraz Krajina s hřebci (po roce 1630, Národní galerie, Praha). roemeru (1630. , Grand Curtius, Utrecht) Asi ve stejné době vznikl Saveryho obraz Kytice ve sklenici ve tvaru roemeru (1630 . , Grand Curtius, Lutych), ve kterém malíř pozměnil starší formu Kytice v nice (1603, Centraal Museum, Utrecht), aby v obou případech připomněl pomíjivost života. Tomu napovídá i způsob Saveryho života po roce 1625, kdy dopoledne malovalo a zbytek dne trávil hospodskými zábavami, což vedlo k pozdějšímu úpadku jeho mentálních schopností.

Kresby

Již před příchodem do Prahy se Roelandt Savery projevoval jako nadaný kreslíř, navazující na vesnickou tematiku Pietera Bruegela staršího. Během pobytu u císařského dvora se zaměřil nejen na zachycení krajiny kolem Prahy, ale i na město samotné. +more Jeho skici podle skutečnosti byly nejen mistrné, ale i věrohodné, informující o architektonické podobě města. Nepřekvapí proto, že kresby z pražského prostředí vlastnil i Rembrandt van Rijn (1606-1669). Saveryho malířská dovednost císaře zaujala natolik, že ho v letech 1606-1607 vyslal na cestu do Tyrolských Alp, aby pro něho zachytil divokost tamější krajiny. Asi roku 1607 Savery namaloval studii Vodopád s malířem při práci (Österreichische Nationalbibliothek, Vídeň) patřící k jeho nejlepším kresbám. Toto téma, do té doby opomíjené, umělec pro krásu a dramatičnost vodopádu a peřejí "objevil" pro další generace krajinářů. Kresba se stala součástí Saveryho třinácti kreseb horských krajin a dvou studií stromů zařazených do souboru s názvem "Atlas van der Hem". Během Saveryho pobytu u císařského dvora tak vzniklo více než 200 kreseb (a asi 70 obrazů). Nepochybně v Praze vznikla i první Saveryho kresba dnes vyhynulého ptáka doda dovezeného z ostrova Mauricius, kterého Savery poprvé namaloval v roce 1611, jako jeden z nemnoha dokladů jeho skutečné existence. Ptáci dodo (1626 . , Crocker Art Museum, Sacramento, CA, USA).

Grafika

Krajina tvořila důležitý námět v grafické tvorbě rudolfínského dvora. Předlohami pro grafické listy vznikající v dílně Aegidia Sadelera byly především skici a kresby krajinných pohledů Roelandta Saveryho a Pietera Stevense. +more Byly to především Saveryho kresby zhotovené v době, kdy ho císař vyslal do Tyrol (1606/1607). Jeho skicář (dnes ve vídeňské Österreichische Nationalbibliothek) byl nepřeberným zdrojem námětů, které vedly ke spolupráci mezi malířem a rytcem. Výsledkem této spolupráce byl první cyklus mědirytů (1609). Rychle následovaly další čtyři série krajin podle Saveryho předloh. Grafický list Lesní vodopád s pasáčkem a čtyřmi kozami - z cyklu Šest krajin (1609, Národní galerie, Praha), ve kterém dominuje nitro lesa s polámanými kmeny stromů, je významný tím, že Savery tuto přírodní scenérii později znovu použil v obraze Lov na jelena (asi 1613, Národní galerie, Praha). Tyto tisky prováděné Sadelerem přispívaly k Saveryho úspěchu a slávě. Savery sám se pokoušel o realizaci svých kreseb pomocí snadnější techniky leptu, ale nakonec uznal, že práce rytce je mnohem působivější než jeho lepty. Sadelerovy mědiryty nebyly vždy zcela přesnou reprodukcí Saveryho kreseb, a proto je Savery na mědirytech uváděn jako "inventor" (vynálezce či autor předlohy), přičemž Aegidius Sadeler je většinou uváděn jako "vydavatel". Úspěšnost této spolupráce autora s vydavatelem dokládá zmíněných pět sérií vzniklých mezi léty 1609 a 1613. Později se Saverym spolupracoval také Isaac Major, který se pravděpodobně podílel i na Sadelerem vydaných sériích mědirytin v době, kdy Savery pobýval ještě v Praze. Museum Plantin-Moretus, Antverpy a rovněž Národní galerie, Praha).

Ohlas Saveryho tvorby v českém malířství

V roce 1621 je v soupisu obrazů nacházejících se ve sbírkách Pražského hradu jméno Savery uvedeno jako jméno autora u sedmnácti obrazů, ale po vyplenění Pražského hradu Švédy obdobný soupis z roku 1650 již Saveryho jméno neobsahoval. Obrazy připisované Saverymu se v inventářích začaly znovu objevovat až mezi léty 1718-1763, což bylo důležité pro reflexi jeho stylu a motivů v dílech malířů českého baroka.

Přestože po odchodu z Prahy zde Savery nezanechal žádného žáka, díky Sadelerovým rytinám se jeho krajiny šířily nejen v Čechách, jak to dokládá tvorba Václava Hollara, ale i mimo ně, což dokládá Rembrandtův zájem o jeho kresby. V době nástupu reformace touto reflexí byly církevní zakázky, jako velký obraz Kristus po postu, který v roce 1684 namaloval Jan Jiří Heinsch pro +more_Mikuláše_(Malá_Strana)'>kostel sv. Mikuláše na Malé Straně (dnes obrazárna premonstrátů na Strahově, Praha). Také některé šlechtické rody, především Nosticové a Valdštejnové, Saveryho obrazy začaly nakupovat do svých sbírek. Velkým Saveryho obdivovatelem byl hrabě Felix Vršovec (1654-1720), v jehož majetku se nacházelo několik umělcových obrazů, mezi jinými dvě vyobrazení kytic - Kytice v nice a Kytice z Vaduzu nebo Ráj a Krajina s ptáky.

Saveryho kompozice ovlivnily i další malíře. Byl to především Johann Rudolf Byss, autor obrazů Ptáci v krajině I z roku 1704 a Ptáci v krajině II z roku 1705 (oba obrazy v Národní galerii, Praha) a v neposlední řadě i Václav Vavřinec Reiner, který pro Nostice namaloval obraz Orfeus v krajině se zvířaty (Národní galerie, Praha). +more Nakonec zájem vzbudily i Saveryho krajiny, z nichž krajinu s kruhovou věží zakomponoval Jan Jakub Hartmann do dvou krajin s věžemi (Rychnov nad Kněžnou, kolowratská sbírka), což svědčí o dobovém vkusu české šlechty přibližně sto let poté, co Savery zavítal do Prahy jako mladý, nadějný malíř.

Výstavy Saveryho děl v České republice

2010 - 2011 Roelandt Savery - malíř ve službách císaře Rudolfa II. Národní galerie - Sbírka starého umění, Schwarzenberský palác, Praha. +more Doba konání: 8. prosinec 2010 - 20. březen 2011. Kurátorka výstavy: Olga Kotková * 2014 - 2015 Rudolfínští mistři. Díla dvorních umělců Rudolfa II. z českých soukromých sbírek. Muzeum hlavního města Prahy, Praha. Doba konání: 12. listopad 2014 - 19. březen 2015. Kurátorka výstavy: Eliška Fučíková.

Odkazy

Reference

Literatura

Fučíková Eliška. Praha rudolfínská. +more Vydala UK v Praze, nakladatelství Karolinum, Praha 2014. * Janáček Josef. Rudolf II. a jeho doba. Vydalo nakladatelství Svoboda, Praha 1987. * Preiss Pavel. Panoráma manýrismu. Vydal Odeon, Praha 1974.

Externí odkazy

http://www. artmuseum. +morecz/umelec. php. art_id=1227 (Roelandt Savery] - článek na webu Artmuseum. cz * http://stavitele-katedral. cz/praha-narodni-galerie pripravuje-velkou-vystavu-roelanda-saveryho * https://en. wikipedia. org/wiki/Sadeler_family.

Kategorie:Vlámští malíři Kategorie:Rudolfínští malíři Kategorie:Renesanční malíři Kategorie:České renesanční malířství Kategorie:Krajináři Kategorie:Manýrismus Kategorie:Narození v Kortrijku Kategorie:Narození v roce 1576 Kategorie:Úmrtí v Utrechtu Kategorie:Úmrtí v roce 1639 Kategorie:Úmrtí 25. +more února Kategorie:Muži.