Rohanský palác

Historie

Rohanský palác (nároží Karmelitské a Harantovy ulice) +morejpg|upright|vlevo|náhled'>Rohanský palác (průčelí na Maltézském náměstí) Knížecí erb Rohanů nad hlavním průčelím Kolem roku 1571 německý architekt, stavitel a kameník Bonifác Wohlmut stavebně sjednotil tři domy na příslušné parcele, čímž vznikl renesanční palác. Později přibyl ještě čtvrtý dům, který v roce 1596 přikoupil Jeremiáš Tirol, objekt byl však později znovu rozdělen; v jedné z budov (v tzv. Ottovském domě u Maltézského náměstí) byl divadelní sál, kde se provozovala v letech 1700-1713 německá operní představení.

Barokně přestavěné objekty zůstaly delší čas oddělené, než se staly na konci 18. století majetkem Černínů z Chudenic. +more Za Jana Vojtěcha Černína byly v roce 1792 opět spojeny do jednoho celku a pak v roce 1796 klasicistně přestavěny podle projektu Josefa Zobela.

V roce 1796 palác koupil Petr Biron, vévoda kuronský a zemgalský. Jeho dcera kněžna Marie Pavlína z Hohenzollern-Hechingenu (mladší sestra Kateřiny Vilemíny Zaháňské), která palác zdědila v roce 1800, nechala v roce 1807 provést některé úpravy interiérů architektem Louisem Montoyerem.

V roce 1816 palác získal vévoda Charles Alain Rohan z Bouillon-Montbazonu a přičiněním jeho bratra Ludvíka Viktora Meriadeka (v letech 1838-1841) palác získal pozdně klasicistní podobu; autorem projektu byl Vincenc Kulhánek.

Od roku 1919 byla část paláce pronajímána ministerstvu školství a v roce 1945 byl palác Rohanům zkonfiskován. V budově dnes sídlí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Popis

Palác je poměrně rozlehlá dvoupatrová budova, obdélníkový půdorys zúžený v části u Maltézského náměstí je předělený středním křídlem, které tak vytváří dvojici vnitřních dvorů.

Fasáda hlavního průčelí v Karmelitské ulici je symetrická, devítiosá, se střední trojosou rizalitovou částí vyznačenou čtveřicí sloupů s korintskými hlavicemi a završenou nízkým atikovým štítem s erbem Rohanů. Uprostřed přízemí je průjezd s jednoduchým kamenným ostěním, nad středovým oknem prvního patra je oválný medailon s obrázkem Panny Marie.

Dlouhá boční fasáda v Harantově ulici je zajímavá tzv. syrským oknem, za nímž je v 1. +more patře asi nejvýznamnější a stylově nejzachovalejší prostor interiéru paláce, Velký zrcadlový sál s kasetovými stropy a intarzovanou podlahou, který je dílem Louise Montoyera.

Zadní průčelí paláce se obrací pěti osami na Maltézské náměstí, osy jsou odděleny pilastry s iónskými hlavicemi.

Vnitřní střední křídlo paláce zdobí v koutech niky, v nichž jsou vázy se lvími hlavami. V prostoru proti schodišti je novodobý bronzový akt dívky od Břetislava Bendy.

Odkazy

Reference

Literatura

MERHOUT, Cyril: Rohanský palác v renesanční době. Časopis Společnosti přátel starožitností československých v Praze, roč. +more XLV, 1937, s. 14-29. * KUBÍČEK, Alois. Rohanský palác v Praze na počátku 19. století. Časopis Společnosti přátel starožitností československých v Praze, roč. XLVI, 1938, 65-76.

Externí odkazy

[url=http://www. hrady. +morecz/. OID=6192]Hrady. cz[/url] * Národní památkový ústav - [url=https://pamatkovykatalog. cz/. element=14488761&action=element&presenter=ElementsResults]Památkový katalog[/url] * [url=https://www. msmt. cz/ministerstvo/budova]Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: budova ministerstva[/url].

Kategorie:Paláce na Malé Straně Kategorie:Klasicistní paláce v Praze Kategorie:Kulturní památky na Malé Straně