Rokštejn

Rokštejn je zřícenina hradu ležící na skalnatém návrší nad údolím říčky Brtnice, v katastrálním území Panská Lhota města Brtnice v okrese Jihlava. Torza dvou hradních paláců s hranolovou věží a zbytky hospodářských budov tvoří jednu z největších hradních zřícenin na Českomoravské vrchovině. Rokštejn je zapsán na seznamu kulturních památek a od roku 1981 zde probíhá systematický archeologický výzkum. Areál je volně přístupný s možností komentovaných prohlídek.

Historie

Jako jeden z nejstarších moravských hradů podunajského typu pochází z 80. let +more_století'>13. století. Původně se jmenoval Ruteštejn podle Rutha (Hruta) z rodu Hrutoviců, který jej pravděpodobně po roce 1270 založil. Poprvé je v pramenech připomínán roku 1289 na listině, kterou Dětřich z Kněžic daroval patronátu kostela v Opatově kněžickému faráři a želivským premonstrátům. Jedna z pečetí na této listině patřila právě Ruthovi z Rutenštejna (= Rokštejna). Za nevyjasněných okolností se hradu kolem roku 1359 zmocnil moravský markrabě Jan Jindřich, hrad se stal centrem jeho statků v okolí, hájit měl též markraběcí zájmy proti blízké Jihlavě. Kolem roku 1362 byl do té doby nevelký hrad přestavěn a rozšířen. Podle archeologického průzkumu se jednalo o tzv. dvojhrad (neboli ganerbenburg), jedinečnou středověkou stavbu na českém území. Jádro horního hradu tvořila věž a palác s kaplí a velkým sálem, jehož místnost vytápěla kachlová kamna a krby. Na východní straně se pak nachází malá věž. Dolní hrad sestával z paláce, kuchyně a hospodářských objektů.

Po Janu Jindřichovi hrad zdědil jeho syn markrabě Jošt, který však v rámci tzv. markraběcích válek vedl majetkové spory se svými bratry Prokopem a Janem Soběslavem. +more Podle některých dochovaných listin je zřejmé, že různí členové lucemburského rodu na Rokštejně v té době příležitostně pobývali, majetkové poměry jsou ale nepřehledné. Až koncem 14. století došlo ke smíru a Rokštejn převzal Prokop. Byl však zadlužen a již v roce 1399 jako jeho hlavní věřitel převzal Rokštejn Hynek z Valdštejna, nejvyšší číšník Moravského markrabství. Hynek z Valdštejna přistoupil k dalšímu rozšíření hradu a také skoupil řadu vesnic v okolí, čímž vytvořil majetkové zázemí této linie Valdštejnů na více než dvě století. Za husitských válek hrad patřil Zikmundovi z Valdštejna, který byl s katolickou Jihlavou v nepřátelském stavu, jihlavské vojsko proto hrad oblehlo a jeho obránci byli nuceni odejít. Hrad byl pobořen, ale v polovině 15. století byl pravděpodobně nouzově zajištěn. Valdštejnové své sídlo přenesli do Brtnice, i když ještě dočasně nadále užívali i predikát z Rukštejna. V rámci brtnického panství byl Rokštejn majetkem Valdštejnů až do pobělohorských konfiskací, poté spolu s Brtnicí až do roku 1945 patřil Collaltům.

Archeologický výzkum

V souvislosti s plánovanou výstavbou přehrady Střížov byl v roce 1981 zahájen systematický archeologický výzkum zříceniny Rokštejna pod vedením historika Zdeňka Měřínského. Dlouholetý a důkladný průzkum přinesl četné poznatky nejen o složitém stavebním vývoji hradu, ale díky nálezu řady předmětů také o životě ve středověku. +more V základech věže byla nalezena kostra novorozence, což je cenný doklad přežívajících pohanských zvyků ve 13. století. Věřilo se, že hradu lze tímto způsobem zajistit nedobytnost. V šachtě brány do horního hradu byl nalezen unikátní soubor hracích kostek (největší kolekce v Evropě), což svědčí o tom, že si strážní krátili čas hrou.

Současnost

Zřícenina hradu Rokštejn je majetkem města Brtnice, stále zde probíhá archeologický výzkum, po smrti Zdeňka Měřínského (2016) jej vede Jana Mazáčková z vědecko-výzkumné stanice Panská Lhota (Ústav archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně). Areál hradu je volně přístupný s možností komentovaných prohlídek, v letní turistické sezóně zde probíhá řada kulturních akcí.

Fotogalerie

Soubor:Rokštejn (1). jpg|Palác horního hradu Soubor:Rokštejn (3). +morejpg|Přízemí paláce horního hradu Soubor:Rokštejn (5). jpg|Pohled z věže východním směrem Soubor:Brtnice, Panská Lhota, hrad Rokštejn (2017-07-25; 05). jpg|Palác dolního hradu Soubor:Rokštejn (4). jpg|Pohled z přístupové cesty přes předhradí na věž.

Odkazy

Reference

Literatura

MAZÁČKOVÁ, Jana. Militária z hradu Rokštejna v širším středoevropském kontextu. +more Rukopis dizertační práce, Masarykova univerzita - Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty, 2012. * MAZÁČKOVÁ, Jana a VANĚČKOVÁ, Daniela. Archeologické výzkumy Ing. B. Coufala v areálu hradu Rokštejn. Archaeologia historica. Masarykova univerzita, 2019, roč. 44, č. 2, s. 529-545. ISSN 0231-5823. [url=https://digilib. phil. muni. cz/handle/11222. digilib/141389]doi:10. 5817/AH2019-2-2[/url]. * MAZÁČKOVÁ, Jana a LISÁ, Lenka. Geoarcheologická studie vzniku, využívání a zániku hradního příkopu na hradě Rokštejn. Archaeologia historica. Brno: Masarykova univerzita, 2016, roč. 41, č. 2, s. 77-97. ISSN 0231-5823. [url=https://digilib. phil. muni. cz/handle/11222. digilib/135596]doi:10. 5817/AH2016-2-4[/url].

Související články

Seznam hradů v Kraji Vysočina

Externí odkazy

Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Jihlava Kategorie:Hrady v Křižanovské vrchovině Kategorie:Hrady donjonového typu Kategorie:Hrady bergfritového typu Kategorie:Hrady založené ve 13. +more století Kategorie:Archeologické lokality v okrese Jihlava Kategorie:Brtnické panství Kategorie:Kulturní památky v okrese Jihlava Kategorie:Stavby v Brtnici.