Cesko.wiki Rondokubismus
Author
Albert FloresRondokubismus je označení pro specifický český výtvarný styl, který se vyvinul na přelomu 20. a 30. let 20. století. Pojem rondokubismus vznikl sloučením slov rondel, což je malý, kulatý objekt, a kubismus, který je modernistickým uměleckým směrem. Tento styl byl především známý pro svou aplikaci na architekturu a bytový design. V rámci rondokubismu se využívaly typické pravidelné tvary jako jsou kruhy a kostky. Byl charakterizován symetrickým uspořádáním a čistými liniemi. Nejtypičtějším projevem rondokubismu je Domovina restaurace, která se nachází v Praze na Vltavském nábřeží. Rondokubismus měl významný vliv na českou architekturu a design. Stal se středem zájmu mnoha architektů a designérů té doby. Dalšími příklady rondokubistických staveb jsou například Dům U Černé Matky Boží a Dům U Hájků v Praze. V 50. letech 20. století byl rondokubismus potlačen a nedostal dostatečnou pozornost. Nicméně v posledních letech zažívá obrození a mezinárodní uznání jako významný a jedinečný umělecký směr. Dnes jsou rondokubistické stavby a designové prvky využívány v různých oblastech, jako jsou muzea, galerie a restaurace.
Budova Legiobanky Josefa Gočára Jan Pilař Obytný dům na náměstí
,_autoři_Václav_Košař_a_Jan_Pilař_(architekt)){kind=link}
17, Užhorod Karafa ve stylu Art deco Rondokubismus (neboli obloučkový kubismus), české art deco, styl Legiobanky, národní styl, národní dekorativismus nebo třetí kubistický styl je řada pojmů užívaných pro označení vyhraněného stylu architektury a užitého umění existujícího především během první republiky v Československu. +moreV počátcích byl tento svébytný styl historiky umění naprosto opomíjen. První - negativní - reakce pocházejí od funkcionalistických historiků umění, kteří tímto směrem pohrdali, obdobně jako kubismem. K určité rehabilitaci docházelo od 50. let. V 90. letech dochází k snaze umístit tento specificky český styl do evropského kontextu art deco.
Architektura
Praha
Pavel Janák - Vila v Hodkovičkách (1921-1922) * Josef Gočár - Legiobanka (1921-1923) * Pavel Janák - Palác Adria (1923-1924) * Ladislav Machoň - Vila Josefa a Karla Čapka (1923-1924) * Alois Dryák - Radiopalác (1922-1925) * Jaroslav Vondrák - Vondrákova vila (1929)
Pardubice
Pavel Janák, František Kysela - Pardubické krematorium (1921-1923) * Josef Gočár - Anglobanka (1924-1925) (dnes budova Komerční banky) * Ladislav Machoň - Machoňova pasáž (1924-1925) * Karel Řepa - Vila Viktora Kříže (1925)
Hradec Králové
Josef Gočár - Anglobanka (1923)
Děčín
Jaroslav Herink - Bytové domy pro Obecně prospěšné, stavební bytové družstvo v Podmoklech n. L. +more a okolí (1923-1925) (dnes Lidové bytové družstvo v Děčíně).
Liberec
Franz Radetzky - Ruprechtický reprezentativní dům (1929)
Třebíč
Josef Gočár - UP Závody (1922)
Bratislava
Dušan Jurkovič - Legiodomy (1923) * Klement Šilinger - Nájemní dům na Legionářské ulici (1921)
* Klement Šilinger - Anatomický ústav lékařské fakulty Univerzity Komenského (1925) * František Krupka - Středoškolský internát (1925)
Užhorod
Obytný dům, náměstí
17 (1925)
Jugoslávie
Budova muzea pošt v Bělehradě ovlivněná českým rondokubismem. +more V Jugoslávii byl tento architektonický sloh zastoupen jen velmi zřídka, většinou vlivem importu v zemi působících českých architektů nebo přejímkami od nich od místních architektů. Setkat se s ním lze u několika staveb např. v dnešní srbské metropoli - v Bělehradě.
Srbské, chorvatské a slovinské architektonické obci byl rondokubismus jako architektonický styl velice cizí. I po první světové válce zde přežívaly ještě předválečné inspirace, především v podobě historizujících stylů a široce rozšířeného akademismu. +more Stavby, které v té době vznikaly (např. Palác SANU na ulici Knez Mihajlova v centru Bělehradu) odkazují na architekturu ještě konce 19. století.
Zájem o rondokubismus v prostředí nově vzniklého Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, byl iniciován především z hlediska hledání nových dekorativních stylů. Rodící se jugoslávská architektura hledala vlastní identitu a mnohdy se obracela směrem k folklorním motivům. +more Vliv rondokubismu se tak prolínal s vlivem několika dalších evropských architektonických škol a např. v Srbsku s domácím srbsko-byzantským stylem. Čistě nebyl uplatněn na žádné budově, nicméně lze jej vystopovat např. na budově dnešního poštovního muzea v Bělehradě, které bylo dříve budovou ministerstva pošt a kterou projektoval architekt Momir Korunović. Právě Bělehrad jako hlavní město tehdejší mnohonárodnostní monarchie byl místem, kde probíhal v 20. a 30. letech minulého století velmi čilý stavební ruch a našlo uplatnění velké množství stylů, navíc zde existovala i početná česká komunita (mimo jiné i v oblasti stavitelství a architektury, zastupovali ji např. Jan Dubový nebo Matěj Blecha).
Vystopovat jeho vliv je také možné na továrně Janezovy strojírny v Lublani, resp. na projektu budovy z dubna 1922.
Sochařství
Užité umění
Jindřich Halabala * František Kysela * Josef Salavec * Václav Špála
Odkazy
Reference
Literatura
SELLNEROVÁ, Alena; HANZLÍK, Jan; PAVLÍKOVÁ, Marta. Architektura Podmokel 1900 - 1945 : NPÚ, ÚOP v Ústí nad Labem, 2014.
Externí odkazy
Články na earch. cz od Pavla Škrance na téma rondokubismus: [url=http://www. +moreearch. cz/cs/pojem-rondokubismus-1dil]1. Pojem „rondokubismus“[/url], [url=http://www. earch. cz/cs/rondokubismus-nazory-funkcionalistu-2dil]2. Názory funkcionalistů[/url], [url=http://www. earch. cz/cs/rondokubismus-povalecna-rehabilitace-3dil]3. Poválečná rehabilitace[/url], [url=http://www. earch. cz/cs/rondokubismus-ceske-art-deco-4dil]4. České art deco[/url], [url=http://www. earch. cz/cs/rondokubismus-cesky-kubismus-v-zahranici-5dil]5. Český kubismus v zahraničí[/url].
Kategorie:Art deco Kategorie:Kubismus Kategorie:První republika Kategorie:Moderní architektura v Česku Kategorie:Kultura v Pardubicích Kategorie:Dějiny Prahy 20. +more století .