Rovnodennost

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Rovnodennost je jev, který nastává dvakrát do roka v okamžiku, kdy je délka dne i noci stejná. Tento jev je důsledkem rovnoměrného rozdělení slunečního záření na povrch Země v průběhu roku. Rovnodennost je význačná zejména v období jarní a podzimní rovnodennosti, kdy je slunce přesně nad rovníkem a jeho paprsky dopadají kolmo na Zemi. Jarní rovnodennost nastává na severní polokouli obvykle 21. března a znamená začátek astronomického jara. Podzimní rovnodennost pak přichází na severní polokouli obvykle 23. září a je považována za počátek astronomického podzimu. Rovnodennost je nejen zajímavým astronomickým jevem, ale také má významné místo v různých kulturách a náboženstvích, a proto se jí také věnuje pozornost v oblasti tradičních a úskalí časového počítání.

Oslunění Země o rovnodennosti Rovnodennosti a slunovraty (zemská osa je zde zobrazena svisle; Solstice - slunovrat; Equinox - rovnodennost; Sun - zdánlivá poloha Slunce) Rovnodennost (lat. aequinoctium) je okamžik, kdy je Slunce v rovině zemského rovníku, takže jeho paprsky dopadají na Zemi kolmo k její ose, souběžně s průřezy zemských rovnoběžek. Rovnodennost nastává dvakrát do roka: * 20. až 21. března, kdy střed obrazu Slunce na nebeské sféře prochází jarním bodem, a * 22. až 23. září, kdy prochází podzimním bodem. Březnová rovnodennost je na severní polokouli přechod z astronomické zimy do jara, a mluvíme tedy o jarní rovnodennosti, kdežto v září přechází léto v podzim a mluvme o rovnodennosti podzimní. Naproti tomu na jižní polokouli začíná jaro v září a podzim v březnu.

Popis rovnodenností

Rovnodennosti nemají vztah se vzdáleností Země od Slunce či polohou vůči apsidám dráhy Země. * Jako astronomické jevy neurčují kalendářové přechody na letní čas a zpět, které se stanovují administrativně. +more Protože čas východu a západu Slunce se nemění symetricky, bývá to poslední neděli v březnu a v říjnu. * Slunce o rovnodennosti vychází přesně na východě a zapadá na západě (ovšem horizont pohledu by musel být v nadmořské výšce 0 m nad Středozemním mořem). Na rovníku přechází v poledne přes nadhlavník. * V den rovnodennosti Slunce osvěcuje oba zemské póly, kde se tak střídá polární den a noc. Sicílii * Slovo „rovnodennost“ naznačuje, že den by měl být stejně dlouhý jako noc. Jenže sluneční kotouč není bod a jeho paprsky se navíc v atmosféře ohýbají (refrakce), takže v den rovnodennosti je Slunce viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut, pod obzorem je jen 11 hodin a 50 minut; „skutečná“ světelná rovnodennost může být i o několik dní posunutá.

Březnová rovnodennost

V Česku a na celé severní polokouli jde o jarní rovnodennost (na jižní polokouli je to podzimní rovnodennost). * Nastává nejčastěji +more_březen'>20. března. * Dříve nastávala často i 21. března, ale v 21. století to nastalo naposledy v roce 2011. Další výskyt bude až od roku 2102. * Vzácně může být i 19. března (poslední výskyt roku 1796, příští výskyt 2048). * Na severním pólu Slunce vyjde - začíná polární den. * Na jižním pólu Slunce zapadne - začíná polární noc. * Průměrná denní teplota je 6,3 °C.

Zářijová rovnodennost

V Česku a na celé severní polokouli jde o podzimní rovnodennost (na jižní polokouli je to jarní rovnodennost). * Nastává obvykle +more_září'>22. či 23. září. * Vzácně může být i 21. září (poslední výskyt roku 643, příští výskyt 2092) nebo 24. září (poslední výskyt roku 1931, příští výskyt 2303). * Na severním pólu Slunce zapadne - začíná polární noc. * Na jižním pólu Slunce vyjde - začíná polární den. * Průměrná denní teplota je 14,6 °C (přibližně o 8 stupňů vyšší než na jaře, což je teplotní hystereze).

Historie a význam

V okolí slunovratu se délka dne mění velmi pomalu, a určit den slunovratu je proto obtížné. Naproti tomu rovnodennost lze s přesností jednoho dne určit daleko jednoduššími prostředky. +more Protože sluneční paprsky dopadají za rovnodennosti na zemský povrch kolmo k zemské ose, pohybuje se stín libovolného pevného bodu (například vrcholu jakékoli tyče) v průběhu dne po přímce (přesněji řečeno po rovnoběžce). Stačí tedy zaznamenat tři polohy stínu téhož bodu v průběhu dne, a pokud leží na přímce, je právě rovnodennost.

Je proto pravděpodobné, že nejstarší kultury zakládaly svůj kalendář právě na rovnodennosti, která v některých kulturách určovala počátek roku. Tak je tomu například ve Starém zákoně , který ovšem zachoval i jinou tradici podzimního počátku roku. +more Na jarní rovnodennosti dodnes závisí i proměnné datum židovských i křesťanských Velikonoc.