Roztoči

Roztoči (Acari) jsou nejrozmanitějším a druhově nejbohatším řádem pavoukovců. Obecně jsou velmi malí (80 μm-1 mm), některé druhy však dosahují délky až 2 cm. Mezi pavoukovci jsou výjimeční způsobem obživy - zatímco všechny ostatní řády se živí dravě, mezi roztoči nalezneme i saprofágy a parazity. Mnoho lidí trpí různými alergiemi, hlavním alergenem domácího prachu jsou právě roztoči. Roztoči a jejich výměšky představují pro alergiky a přecitlivělé osoby velké zdravotní riziko. Roztoče nacházíme v kobercích, čalouněném nábytku, plyšových hračkách a především v našem lůžku a lůžkovinách, kde mají ideální vlhkost, teplo a dostatek obživy. Roztoči se živí z 85 % kožními šupinami, ale také plísněmi, bakteriemi a kvasinkami. A zdrojem přísunu vody je pro ně okolní vlhkost. Roztoči vodu nepijí, ale vstřebávají ji povrchem svého těla. Dospělí roztoči D. pteronyssinus a D. farinae přežívají za vhodných podmínek několik týdnů. V tomto časovém období se páří 3×-4×. Jsou sexuálně dimorfní (oboupohlavní). Samička za svůj život naklade 40-80 vajíček. Než dosáhne nový jedinec dospělosti a pohlavní zralosti, prochází pěti stádii: vajíčko, larva, protonymfa, trionymfa, dospělý jedinec. Tento vývojový proces trvá 23-30 dní.

Věda, která se zabývá studiem roztočů, se nazývá akarologie.

Taxonomie

Vzhledem k druhové, ekologické a morfologické rozmanitosti je taxonomie roztočů složitá a prošla četnými taxonomickými revizemi a patrně jimi bude procházet i v budoucnu po dalších fylogenetických analýzách. Analýzy ukazují na monofyletismus roztočů a pavoukovců.

Popis

Roztoči se vyznačují nečlánkovaným tělem nepatrných rozměrů. Typicky dosahují velikosti od 0,1 do 20 mm. +more Jejich chelicery jsou tříčlánkové a klepítkovitě zakončené nebo pouze jehlicovité. Často u nich dochází k redukci nohou, takže u nich neplatí, že jich musí mít striktně osm (existují i druhy roztočů, které mají jen dva páry nohou - např. vlnovníkovci).

Vývoj

Roztoči prodělávají nepřímý vývoj a mají krátký životní cyklus trvající přibližně 2 až 3 měsíce. Během svého života naklade samice roztočů 50 - 80 vajíček. +more Larvy procházejí několika stadii vývoje, než se promění v dospělé jedince. Z vajíčka se líhne larva, která má tři páry nohou, zpravidla nemá vzdušnice a průduchy a dýchá celým povrchem těla. Po prvním svlečení se objevuje čtvrtý pár nohou a vzdušnice (pokud se vzdušnice vyskytují i u dospělců daného druhu). Roztoč se po prvním svleku označuje jako nymfa a může se svlékat ještě dvakrát, takže mohou vznikat tři stupně nymf - protonymfa, deutonymfa a tritonymfa. U nymf se zpravidla ještě nevyskytuje pohlavní otvor, který se vytváří u dospělce až po svlečení posledního stupně nymfy. U několika druhů je známa partenogeneze nebo ovoviviparie.

Význam

Mezi roztoče patří řada obtížných parazitů živočichů, rostlin i člověka. Roztoči způsobují parazitární onemocnění (parazitózy), jako je například sarkoptóza, cheyletiellóza, demodikóza (trudníkovitost). +more Mnoho druhů žije synantropně, mnoho druhů dravě či saprofágně. Někteří roztoči mohou být mezihostiteli cizopasníků hospodářských zvířat. Jiné druhy jsou užitečné, protože jsou půdotvorci nebo dravci - přirození bioregulátoři. Roztoči, vyskytující se v obytných prostorách, a jejich výkaly jsou častými původci alergií (alergeny).

Roztoči v Česku

Na území Česka se vyskytují čtyři podřády: * Čmelíkovci (Mesostigmata): Mají stigmata při kyčlích druhého páru nohou, nebo při předním okraji druhého páru nohou. Většinou jsou vybaveni klepítkovitými chelicerami a mají pohyblivé kyčle nohou. +more ** zástupci: čmelík kuří (Dermanyssus gallinae), kleštík včelí (Varroa destructor), čmelíkovec ptačí (Ornithonyssus sylviarum), Typhlodromus pyri, Typhlodromus vulgaris * Klíšťatovci (Metastigmata): Stigmata jsou za čtvrtým párem nohou, kyčle jsou nepohyblivé. Ústní ústrojí je přizpůsobeno parazitickému způsobu života - sestává z hypostomu se zpětně postavenými zoubky a z chelicer, jež jsou rovněž v koncové části ozubené. ** zástupci: klíště obecné (Ixodes ricinus), Hyalomma marginatum, klíšť lužní (Haemaphysalis concinna), klíšťák holubí (Argas reflexus), piják lužní (Dermacentor reticulatus) * Sametkovci (Prostigmata): Kyčle nohou jsou plně včleněny do kutikuly břišní strany těla. Tento podřád je různorodý, takže se dále dělí na několik skupin: ** Vlnovníci (Tetrapodili) - pouze dva páry nohou, absence očí; například sviluška chmelová (Tetranychus urticae), vlnovník hrušňový (Eriophyes pyri), vlnovník jasanový (Aceria fraxinivora), vlnovník lipový (Eriophyes tiliae), vlnovník ořešákový (Aceria erinea), Aceria anthocoptes, Aceria heteronyx ** Roztočíci (Tarsonemini) - mají velmi nezřetelné gnathostomum ** Sametky (Prostigmata) - draví roztoči se stigmaty na bázi chelicer; například dravčík psí (Cheyletiella yasguri), sametka podzimní (Neotrombicula autumnalis), trudník mazový (Demodex brevis), trudník psí (Demodex canis), trudník tukový (Demodex folliculorum) ** Vodule (Hydrachnellae) - skupina roztočů žijících ve vodě; například Hydrachna, Piona * Zákožkovci (Astigmata): Kyčle nohou splynuly s povrchem těla, cévní soustava chybí. Dělí se na dvě skupiny: ** zástupci: zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei) ** Sladokazi (Acarididae) - dlouhé brvy, měkký povrch těla, dobře patrné gnathostoma ** Pancířníci (Oribatei) - silná sklerotizace těla, jsou užitečnými půdotvorci (viz edafon).

Odkazy

Reference

Literatura

SMRŽ, Jaroslav. Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů. Praha: Karolinum, 2015, s. 116-121. .

Externí odkazy

Kategorie:Pavoukovci