Cesko.wiki Rudna Glava
Author
Albert FloresRudna Glava je měděný důl z pozdní doby kamenné. Nachází se ve Východním Srbsku nedaleko soutěsky Železná vrata a leží na území Národního parku Džerdap. Spolu s dolem Aj Bunar v severozápadním Bulharsku patří mezi nejstarší důlní díla v pravěké Evropě. Prokazuje časový předstih měděné metalurgie v Evropě oproti Přední Asii.
Lokalizace
Důl se nachází na obou svazích říčky Šašky, která je levostranným přítokem Porečky. Porečka se vlévá zprava do Dunaje v polovině soutěsky Železná vrata. +more Nejbližším sídlem je osada Rudna Glava a dále městečko Majdanpek. Zde leží povrchový měděný důl Majdanpek se zásobami měděné a zlaté rudy významnými ve světovém měřítku.
Historie
První archeologické práce začaly v roce 1969. V tomto roce došlo k napouštění vodního díla Železná vrata a přehradní jezero definitivně zatopilo archeologickou lokalitu Lepenski Vir. +more Většina nálezů byla přenesena nad novou hladinu do skanzenu Lepenski Vir, ale bez ohledu na otázky, které později vyvstaly při výzkumu dolu Rudna Glava. Každopádně v nádobách první vrstvy sídla Lepenski Vir byly nalezeny měděné kuličky, které nemohly být vyrobeny z nálezů čisté mědi, ale musely být vyrobeny metalurgickým procesem. Datování metalurgie mědi se tak posunulo za hranici 6 000 let před naším letopočtem a byl tak prokázán výrazný časový předstih oproti do té doby upřednostňované Přední Asii. Nálezy na dně samotných pravěkých šachet jednoznačně prokázaly vazbu na kulturu Vinča v období 4 500 let př. n. l. Těžba v dole probíhala kontinuálně až do antiky. To se již do popředí zájmu dostaly sulfidické formy těžené spolu s rudami železnými a dolování se přeneslo dále do oblasti současného dolu Majdanpek. Vzhledem k přestěhování důlních aktivit k Majdanpeku zůstala velká část pravěkého důlního díla nepoškozena.
Způsoby dobývání
Archeologické vykopávky odhalily přes dvacet prehistorických důlních šachet, které sledovaly žíly měděné rudy v celém vápencovém masivu. Základní skladbu tvořil malachit, azurit a v menším množství kuprit. +more Některé žíly byly sledovány 15 až 20 metrů do středu kopce s malými horizontálními přístupovými plošinami vybíhajícími z hlavní šachty. V případech, kdy se zdálo, že šachta hrozila zřícením, stavěli horníci z vyhloubených trosek kamenné opěrné zdi.
Prehistoričtí horníci, vyzbrojeni kamennými palicemi a krumpáči z parohu, sledovali vertikální žíly měděné rudy směrem do svahu a vzhůru. Používali metodu ohřevu a ochlazení, aby rozbili rudu a usnadnili těžbu. +more Nejprve zapálili ohně podél stěny. Potom na rozpálenou horninu vylili vodu, což způsobilo její popraskání a tím se usnadnilo její odštípnutí.
V okolí dolu nebyly objeveny pozůstatky stálého osídlení. V nejbližší osadě Lepenski Vir byla nalezena keramika s grafitovým výmazem, která mohla poskytnout redukční prostředí. +more V počátcích se jednotlivé rody staraly o vlastní metalurgickou výrobu stejně jako o vlastní keramiku, časem došlo ke specializaci, nicméně o přesném způsobu zpracování rudy lze pouze spekulovat, stejně jako o způsobu a směru dopravy. Pokud odpovědi na některé otázky leží v neodkrytých částech sídla Lepenski Vir, leží již na dně přehradního jezera.