Rudolf Barta (podnikatel)

Křtitelnice - výrobek z červeného slivenského mramoru (devonský vápenec z oblasti Prahy) Prahy-Radotína Černý lom (pojmenovaný v roce 1923 sběratelem zkamenělin Františkem Hanušem (1860-1937) podle tmavých silurských vápenců), byl 275 metrů dlouhý s 30 metrů vysokou stěnou. V nadloží černých vápenců se těžily světlé vysokoprocentní vápence pro výrobu vápna

Rudolf Barta (13. +more října 1868 Praha - 12. září 1952 Praha) byl podnikatel v oboru staviv, komerční rada a národohospodářský pracovník.

Život

Rodinný původ

Rudolf Barta se narodil 13. +more října 1868 v Praze. Jeho otcem byl podnikatel v oboru stavebních hmot Ferdinand Barta. Jeho matkou byla Barbora Bartová (rozená Stomeová) (1846-1878) - dcera majitele žižkovského statku Pražačka.

První kroky v oboru

Po skončení studia na obchodní akademii v roce 1887 nastoupil Rudolf Barta jako zaměstnanec (obchodní cestující s vápnem) do firmy na výrobu stavebního materiálu Barta & Tichý. Po předčasné smrti Ferdinanda Barty v roce 1892 převzal vedení společnosti Karel Tichý. +more Později se ale postupně i Rudolf Barta účastnil na řízení společnosti.

Rozvoj firmy v 90. letech 19. století

Rudolf Barta založil u nádraží Praha-Smíchov další podnik na výrobu betonových dlaždic a tašek podle italského vzoru a jako první v Čechách začal i s výrobou umělého kamene (k dekoračním účelům). Od poloviny 90. +more let 19. století rozšířil činnost firmy i na těžbu a zpracování mramoru. Jako zdroj mramoru využíval lomy v jižním okolí Prahy. Od řádu Křižovníků s červenou hvězdou si pronajal v roce 1895 lomy na červený mramor ve Slivenci. Později koupil také mramorové lomy v Kosoři, Českém Šternberku, Soběšíně a Bohdanči. Na pražském Zlíchově založil Rudolf Barta provoz na zpracování mramoru a od roku 1911 provozoval také lom na bílý mramor v Bohdanči u Ledče nad Sázavou.

Božena Bartová (rozená Tichá) byla jedinou dcerou Bartova firemního společníka Karla Tichého a jeho ženy Marie Tiché (rozené Košťálkové). Svatba se odehrála v roce 1896 a Rudolf Barta se tímto stal zetěm Karla Tichého.

Firma v první dekádě 20. století

Po roce 1906 se firma dostala do finančních potíží. Po smrti ředitele firmy a Bartova tchána Karla Tichého (v roce 1908) se Rudolf Barta stal jeho nástupcem. +more Firma Barta & Tichý musela přežít úpadek vídeňské pobočky a s ním spojenou finanční ztrátu a navíc ještě přijmout nevýhodné kartelové podmínky.

Po první světové válce

Po první světové válce patřila firma Barta & Tichý k největším československým podnikům na výrobu staviv. Sílící tlak konkurence donutil Rudolfa Bartu dohodnout v roce 1920 spojení s radotínskou továrnou Max Herget - firmou Maxe Hergeta a vznikla tak akciová společnost Spojené pražské továrny na staviva. +more V této firmě, jejíž akciový kapitál obnášel hodnotu 16 milionů korun, zastával Rudolf Barta funkci prezidenta a generálního ředitele.

Prastav

V roce 1923 se firma dostala do finanční tísně, z níž jí pomohl kapitálový vstup pražského velkoobchodníka s uhlím Rudolfa Weinmanna, jenž se stal v roce 1924 akcionářem a v témže roce (1924) se firma přejmenovala na Českou akciovou společnost k vyrábění a zužitkování staviva (se sídlem v Podolí) respektive na Spojené pražské továrny na staviva, a. s. +more - Prastav. Rudolf Barta se stal v této firmě předsedou správní rady a generálním ředitelem.

Firma odkoupila od Josefa Procházky vápenku v Loděnicích u Berouna, od Křižovníků další pozemky ve Slivenci a Holyni a v roce 1938 také železárny a válcovny v Pečkách na Kolínsku. Ve 30. +more letech 20. století firma zaměstnávala více než jeden tisíc zaměstnanců. Firma vlastnila několik lomů (vápencové lomy v Podolí, Holyni a v Řeporyjích), cementárnu v Radotíně, vápenky na Zlíchově, v Hlubočepech, Holyni, Berouně, Loděnicích a Bohdanči, továrnu na dlaždice, kameninové roury a žáruvzdorné zboží v Hlubočepech. V pražském Radotíně založil Rudolf Barta výzkumný a zkušební ústav firmy Prastav.

Další aktivity Rudolfa Barty

Kromě podnikání Rudolf Barta intenzivně vykonával za první republiky řadu funkcí ve veřejném životě: v Jednotě průmyslu vápenického, Ústředním svazu československých průmyslníků, Ústřední uhelné radě, Ústřední celní radě, předsedal Pražským vzorkovým veletrhům. Rovněž zasedal v několika správních radách a také se podílel na reorganizaci dělnického úrazového pojištění. +more Členem Národohospodářského ústavu České akademie věd a umění byl od roku 1927. A byl to právě Rudolf Barta, kdo patřil mezi spoluzakladatele odborného časopisu Stavivo. Podporoval i kulturu, například byl předsedou Městských divadel pražských. Byl nositelem několika vyznamenání za zásluhy a to nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí (mimo jiné měl i francouzský Řád čestné legie). Do důchodu odešel ke konci roku 1938, kdy opustil vedení podniku a svoje ředitelské místo přenechal svému prvorozenému (a jedinému) synu Dr. techn. ing. Rudolfu Bártovi (1897-1985) (používal v příjmení Bárta dlouhé „á“).

Rodina

Rudolf Barta měl s manželkou Boženou Bartovou (rozenou Tichou) (* 27. ledna 1875, Praha - 24. +more února 1943; sňatek v roce 1896) celkem 5 dětí: * Dr. techn. ing. Rudolf Bárta (* 30. ledna 1897, Praha - 1. března 1985, Praha); * Božena Jakovljevičová (rozená Bartová) (* 14. prosinec 1897 - 11. prosinec 1986); * Jarmila Šindelková Laušmanová (rozená Bartová) (* 17. března 1900, Praha); * Jiřina Mayová (rozená Bartová) (* 9. ledna 1903, Praha) a * Vladana Tikalová Plocková (rozená Bartová) (* 13. října 1906, Praha).

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

NĚMEC, Bohumil, ed. Ottův slovník naučný nové doby: dodatky k Velikému Ottovu slovníku naučnému. +more V Praze: J. Otto, 1930-1943. 12 svazků (Díl I. / svazek 1. Hesla A-bo. 1930. 701 stran, (72 stran obrazových příloh)), strana 460. * Rudolf Barta mladší, Průmysl hlíny a kamene v Praze a okolí, in: Chemický obzor, čísla 5-7, rok 1930, strany 5 a další * Příspěvky k dějinám skla a keramiky I, Rozpravy NTM (Rozpravy Národního technického muzea); svazek 45, 1971, strana 171; * MYŠKA, Milan a kolektiv. Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska do poloviny XX. století. Ostrava: Ostravská univerzita, 2003-2008. 2 svazky (519 stran, 447 stran); strana 28 a další (kde je i soupis literatury); * Biografický slovník českých zemí (2. sešit obsahuje první část písmene „B“ tj. hesla „B-Bař“; Praha 2005; rozsah stran 154-264; strana 224). Vydání první. Praha: Libri, 2004-2013; (celkem 23 svazků); . * GARKISCH, Miloš a kolektiv. Příběhy pražských cementáren. (Mokrá-Horáková): Českomoravský cement - Závod Králův Dvůr-Radotín, 2011; 374 stran; .

Související články

Ferdinand Barta (otec) * Karel Tichý (společník a tchán) * Rudolf Barta mladší (syn) * Podolská cementárna * Ředitelská vila Podolské cementárny

Externí odkazy

[url=http://www.langhans.cz/cz/archiv/online-archiv/name/b/barta-st/893/]Dobové fotografie Rudolfa Barty[/url] * *

Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Narození 1868 Kategorie:Narození 13. +more října Kategorie:Muži Kategorie:Podnikatelé Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Úmrtí 1952 Kategorie:Úmrtí 12. září Kategorie:Čeští podnikatelé Kategorie:Podnikatelé z Prahy Kategorie:Podnikatelé 19. století Kategorie:Podnikatelé 20. století.