Ruhnu

Ruhnu (švédsky Runö) je estonský ostrov v Rižském zálivu Baltského moře. Administrativně patří ke kraji Saaremaa. Na ploše 11,9 km² zde žije asi 160 obyvatel (1.1.2018). Až do roku 1944 zde žili etničtí Švédové.

Geografie

Ostrov je 5,5 km dlouhý a 3,5 km široký. Je nejjižnějším bodem Estonské republiky. +more Pobřeží je dlouhé 23,3 km. Terén je rovinatý. Nejvyšší nadmořskou výšku má dunový hřeben Haubjerre (28 m n. m. ).

Nejbližší pevninou je 37 km vzdálený mys Kolka v Lotyšsku. Vzdálenosti z Ruhnu do Kuressaare je 70 km, Pärnu a Rigy je 96 km, na ostrov Kihnu je 54 km.

Zemědělství

Východní část ostrova tvoří převážně borový les, který pokrývá 60 % plochy ostrova. V západní části jsou malé ostrůvky. +more Z plochy 1 154 ha je soukromých rukou 747 ha půdy, z toho 86 orná půda, 227 ha louky, 291 ha lesy. 60% půdy bylo vráceno původním majitelům (Švédům) a 7%vlastní Estonci.

Z dobytka se chová skot, ovce, vepři, slepice a včely. Od roku 2007 byl zahájen rybolov na profesionální úrovni.

Z plodin se pěstuje především oves a ječmen (asi 20 ha), dále žito, pšenice, pícniny, zelenina a ovoce.

Historie

První písemná zmínka o již osídleném ostrově je z 28. července 1341. +more Do roku 1721 patřil Švédsku, po té Rusku a v letech 1915-1918 bylo obsazeno Německem. V roce 1919 se obyvatelé rozhodli stát součástí Estonska. Roku 1934 zde žilo 282 obyvatel, z toho 277 Švédů a 5 Estonců. Švédové zde hovořili archaickým dialektem zvaným Runsk. Během druhé světové války byl ostrov i s Estonskem obsazen Sovětským svazem (1940-1941) a pak Německem (1941-1944). V listopadu 1943 přesídlilo 75 ostrovanů do Švédska. Krátce před příchodem Rudé armády, 4. srpna 1944, kromě dvou rodin odešli i zbývající obyvatelé do Švédska. Po roce 1944 byl ostrov osídlen Estonci a také malou vojenskou posádkou Rudé armády. Po vyhlášení nezávislosti Estonska v roce 1991 se pozemky a majetky vrátily původním vlastníkům z doby před sovětskou okupací. Většina Švédů či jejich potomků se na ostrov nevrátila, ale občas se sem vrací.

Turismus

Ostrov má příjmy z turistického ruchu. Jednou týdně má Ruhnu letecké spojení s Pärnu a Kuressaare. +more Přistávací dráha je u malého přístavu Ringsu v jihovýchodní části ostrova. V létě sem jezdí trajekt.

* Na nejvyšším kopci Håubjärre stojí maják z roku 1877, který byl vyroben ve francouzském Le Havre. * Dřevěný kostel svaté Magdaleny z roku 1644 na místě dřívější kaple je nejstarší dochovaná dřevěná stavba v Estonsku. +more Věž byla přistavěna v roce 1755. V těsném sousedství byl postaven nový kamenný kostel, který byl vysvěcen 20. července 1912. * Na ostrově se chová okolo 30 ovcí a plemeno je pojmenováno podle ostrova. V roce 1944 jich na ostrově bylo kolem 300. * Na ostrově je nejhlubší vrtaná studna v Estonsku hluboká 787,4 m, ze které vytéká slaná voda.

Galerie

Soubor:Ruhnu Old Church St. Magdalene, island of Ruhnu, Estonia (4475315687). +morejpg|Dřevěný kostel Soubor:Ruhnu majakas. JPG|Maják Soubor:Ruhnu chirch - panoramio. jpg|Nový a dřevěný kostel Soubor:Ruhnu, 2002. septembris - panoramio - Sirujs Enobs (1). jpg|Přístav Soubor:An-28 of Air Livonia. jpg|Letiště Soubor:Vaade Kuunsi rannale lennukilt. jpg|Ostrov.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20150901041843/http://ruhnu.ee/]Oficiální stránky ostrova[/url]

Kategorie:Rižský záliv Kategorie:Ostrovy Estonska v Baltském moři Kategorie:Saaremaa (kraj) Kategorie:Geomorfologické členění Estonska