Cesko.wiki Rusko-perská válka (1826–1828)
Author
Albert FloresRusko-perská válka v letech 1826-1828 byla posledním velkým vojenským konfliktem mezi carským Ruskem a Perskou říší.
Po uzavření Gulistánské dohody, která ukončila předchozí válku v roce 1813, zavládl na Kavkaze na třináct let mír. Avšak Fát Alí Šáh, který se stále potýkal s potřebou zahraničních subvencí, se spoléhal na rady britských agentů, kteří ho tlačili k opětovnému získání území ztraceného ve prospěch Ruska a slíbili podporu pro vojenskou akci. +more Britský postoj nabral po konečné porážce Napoleona opět antiruské tendence.
O této otázce bylo rozhodnuto na jaře roku 1826, kdy v Teheránu zvítězila vojenská strana Abbase Mirzi a ruský vyslanec Alexandr Sergejevič Menšikov byl dán do domácího vězení. Ruský velitel, generál Jermolov si svým postupem odcizil obyvatelstvo v nově získaných oblastech a přeháněl plnění podmínek gulistánské smlouvy, čímž ještě více provokoval Peršany. +more Peršané získali počáteční převahu a pochodovali podél Kaspického moře směrem na Tbilisi, cestou se k nim přidávali lokální vládci a generál Jermolov se raději stáhl z Gandži. Rusové posílili své vojsko muži a aktivnějšími veliteli a Britové odmítli Peršanům pomoc, odvolávali se přitom na smlouvu z roku 1809, která vylučovala britskou pomoc v případě, že by byla Persie agresorem.
Během necelého roku perská armáda Abbase Mirzi i jeho bratra Mohammada Mirzi prohrála v několika bitvách. Ganžu získali zpět Rusové a počátkem října 1828 také zabrali Jerevan. +more Válka skončila po okupaci města Tabríz koncem října 1828.
Tato válka měla pro Persii ještě horší důsledky než válka v letech 1804-1813, neboť následná dohoda z Turkmenčaje ji zbavila posledních zbývajících území na Kavkaze, včetně celé dnešní Arménie, jižního zbytku dnešního Ázerbájdžánu a území dnešního Igdiru v Turecku. Prostřednictvím dohod z Gulistánu a Turkmenčaje Persie tedy ztratila všechna území na Kavkaze ve prospěch Ruska, přišla o Jerevan a hranice se posunuly až k řece Araks. +more Peršané museli zaplatit válečné reparace ve výši 20 miliónu rublů a vrátit všechny zajatce, včetně těch, kteří pobývali v zajetí dvacet a více let.
Válka naznačila konec éry rusko-perských válek, přičemž Rusko bylo nyní bezpochybnou dominantní silou na Kavkaze. Persie (Írán) byla nucena postoupit území, která nikdy nezískala zpět. +more Dobytá území zůstala pod ruskou nadvládou 160 let až do získání nezávislosti, s výjimkou Dagestánu, který je stále součástí Ruska. V roce 1991 s rozpadem SSSR vznikly na velké části Zakavkazska nové státy jako Gruzie, Ázerbájdžán a Arménie, které se kdysi v roce 1828 dostaly pod nadvládu Ruska.
Jako přímý důsledek dohod z Gulistánu a Turkmenčaj, které vyplynuly z obou rusko-perských válek 19. století, jsou národy jako Azerové a Talyšové rozděleni mezi dva státy - Ázerbájdžán a Írán.
