Cesko.wiki Rusko-polská válka (1605–1618)
Author
Albert FloresRusko-polská válka, také známá jako válka o Dmitrij, byl dlouhotrvající konflikt mezi Ruskem a Polskem v letech 1605 až 1618. Hlavním důvodem války byla snaha polského království ovládnout Ruské carství a získat kontrolu nad obchodem východní Evropy. Konflikt vypukl poté, co se polská vojska, vedená vojevůdcem Janem Zamoyskim, setkala s ruskými oddíly loajálními proti ruskému cara Borisu Godunovovi. První fáze války, známá jako "válka o Dmitrij", byla zaměřena na boje mezi polskými a ruskými silami v oblasti Moskvy. Polské vojsko podporovalo falešného Dimitrije I., který se vydával za ruského cara. V roce 1606 byl však Dmitrij zavražděn a polské vojsko se muselo stáhnout. Druhá fáze války začala v roce 1607 a trvala až do roku 1610. Polské vojsko, vedené Stanislavem Žolkiewskim, se pokusilo znovu obsadit Moskvu, tentokrát však za podpory dalšího falešného Dimitrije II. Nakonec však byli polští vojáci poraženi a museli se stáhnout. V roce 1611 začala třetí fáze války, kdy Švédsko vstoupilo do konfliktu na straně Polska. Společně se pokoušeli obsadit Moskvu, ale byli odraženi ruskými silami pod vedením Dmitrije Požarského. V roce 1618 byl podepsán mír mezi Ruskem a Polskem, který ukončil válku. Polsko získalo některá území na západním Rusku, ale celkově válka skončila bez výrazných změn v hranicích obou zemí. Tato válka měla však důsledky pro další vývoj evropské politiky a znamenala posílení polsko-litevské unie.
Rusko-polská válka (1605-1618) byla řada vojenských konfliktů mezi Ruským carstvím a Polsko-litevskou unií („Republikou obou národů“), komplikovaných občanskými válkami v Rusku, takzvaným obdobím smuty, a zásahy polských magnátů.
1605 až 1607, Boris Godunov, Lžidimitrij I. a Vasilij Šujskij
V první fázi války se roku 1605 někteří magnáti Polsko-litevské unie, povzbuzovaní částí ruských bojarů, se souhlasem polského krále Zikmunda III. +more Vasy, pokusili využít oslabení ruského státu řetězem neúrodných let, hladomorem a následným poklesem popularity vlády, a dosadit na ruský trůn svého kandidáta, Lžidimitrije I. , vydávajícího se za zemřelého syna cara Ivana IV. Lžidimitrijovo vojsko najaté v Polsku vtrhlo do Ruska, zprvu bojovalo se střídavými úspěchy, ale po smrti ruského cara Borise Godunova v dubnu 1605 Lžidimitrijova strana ovládla Moskvu a dosadila ho na trůn. Nový car si nezískal širší podporu a v květnu 1606 byl svržen a zabit, ruským carem se pak stal Vasilij Šujskij.
1607 až 1609, Šujskij a Lžidimitrij II.
Druhá vlna polsko-litevské intervence do Ruska proběhla v letech 1607-1609 na podporu dalšího samozvance, Lžidimitrije II. +more, který se vydával za zachráněného Lžidimitrije I. Po dvou letech bojů vláda Šujských roku 1609 uzavřela alianci se Švédskem a rusko-švédské vojsko zahájilo úspěšnou ofenzívu proti stoupencům Lžidimitrije II.
1609 až 1613, královský vpád, vyhnání a Michail I. Romanovec
Polský král Zikmund III. na podzim 1609 reagoval přímou invazí. +more První polská vítězství (bitva u Klušina) vyvrcholila obsazením Moskvy v roce 1610 a zvolením Zikmundova syna Vladislava ruským carem. Polská vláda však byla v zemi nepopulární, roku 1611 sice po téměř dvouletém obležení sice Poláci získali důležitý Smolensk, ale jinak ztráceli a roku 1612 byli ruskou domobranou vyhnáni z Moskvy. Následující rok byl carem zvolen Michail I. Fjodorovič z rodu Romanovců.
1613 až 1618, válka k příměří
Rusko-polské boje poté pokračovaly bez výraznějších úspěchů jedné či druhé strany. Rusové v letech 1613-1617 neúspěšně obléhali Smolensk, Poláci a Litevci se v letech 1617-1618 neúspěšně pokusili o dobytí Moskvy. +more Válka skončila roku 1618 Deulinským příměřím, podle které Rusko Republice obou národů odstoupilo oblasti kolem Smolenska, Černigova a severské země, zachovalo si však nezávislost.