Ruská pomocná akce

Technology

12 hours ago

Author

Odznak „ruské akce“ pro členy ruské bílé emigrace žijící v Československu. Odznak měl několik podob, které se vyráběly v letech 1921-1938 Ruská pomocná akce, či Akce ruské pomoci apod. (rusky Ру́сская а́кция по́мощи nebo jen Ру́сская а́кция) byl program pomoci vyhlášený československou vládou v roce 1921 určený uprchlíkům z Ruska, kteří byli nuceni opustit svou vlast po bolševické revoluci v Rusku.

V emigrantských kruzích se název „ruská akce“ stal brzy obecným označením pro veškerou pomoc poskytovanou ruským emigrantům v letech 1918-1927 ze strany Bulharska, Německa, Francie, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a několika dalších zemí, které přijaly ruskou emigraci.

Ruská akce v Československu

Mimořádným k tomuto programu byl příspěvek Československa, především prezidenta Masaryka, dále tehdejšího ministra zahraničí Edvarda Beneše a předsedy vlády Karla Kramáře. Program československé vlády byl zaměřen nejen na asimilaci ruských emigrantů v Československu, ale také na zachování a další rozvíjení jejich vlastní kultury a vědy. +more Vzdělávání a školení ruských národních specialistů bylo považováno za prospěšné i pro mladý československý stát, v jehož zájmu bylo obnovení silného Ruska na východní hranici, také z důvodu ochrany vlastní existence před německou a maďarskou hrozbou. Očekávalo se totiž, že kolem roku 1920 budou bolševici zbaveni moci a bude potřeba odborníky, kteří je nahradí ve státní správě. Tento přístup učinil česko-slovenský program pomoci ruským uprchlíkům jedinečným.

Československo se snažilo do země lákat především vědce, ekonomy, inženýry, agronomy, umělce, spisovatele, básníky, divadelníky a mladé lidi, aby zde získali vzdělání. Ruská akce v Československu byla financována ze státního rozpočtu, zejména z prostředků ministerstva zahraničních věcí. +more První pozornost byla zaměřena na uprchlíky, kteří odešli bez prostředků. Akce ovšem předpokládala komplexní podporu, od materiální podpory pro potřebné po finanční prostředky na rozvoj kultury, vzdělávání a bezplatnou lékařskou péči pro seniory, zdravotně postižené apod.

Ruští a ukrajinští studenti dostali příležitost dokončit své vzdělání. V Praze, které začali přezdívat „ruský Oxford“, bylo otevřeno Ruské gymnázium, Ruská národní univerzita, Ruská právnická fakulta, Ruský institut zemědělské spolupráce a na 11 vědeckých společností a institucí. +more Výuka probíhala v ruštině a podle programů, které dříve existovaly v Ruském impériu. Školení vedli ruští odborníci nejvyšší úrovně - právníci P. I. Novgorodcev a P. N. Savickij, historici A. A. Kizeveter, A. V. Florovskij, G. V. Vernadskij, ekonomové P. B. Struve a S. N. Prokopovič, filozofové N. A. Berďajev, N. O Losskij, A. L. Boehm, biolog M. M. Novikov, literární kritik D. I. Čyževskyj a další.

Poněvadž se v Rusku bolševici drželi u moci a původní myšlenka dočasného exilu brala za své, začalo docházet k druhotné emigraci dále na západ. Mnozí z ruských emigrantů, kteří v Československu zůstali, byli po jeho osvobození Rudou armádou v roce 1945 odvlečeni do táborů nucených prací v Sovětském svazu.

Odkazy

Reference

Literatura

Т. Г. +more Масарик и «Русская акция» Чехословацкого правительства: К 150-летию со дня рождения Т. Г. Масарика. По материалам международной научной конференции / Вандалковская М. Г. - 1-е. - Москва: Русский путь, 2005. - 256 с. - (Дом русского зарубежья имени Александра Солженицына: Материалы и исследования). - . * Савицкий И. Начало «Русской акции» // Новый журнал : журнал. - 2008. - Т. 251.