Cesko.wiki Ruský car
Author
Albert FloresCar byl císařský titul panovníka v Rusku. Označení pochází z latinského slova caesar. Korunovační klenoty ruských carů
V Rusku začal jako první používat titul car veliký kníže moskevský Ivan III. +more, když si vzal po pádu Konstantinopole byzantskou princeznu, neteř posledního byzantského císaře Konstantina. Po sňatku se Ivan III. považoval za nejpřednějšího panovníka pravoslavného světa a za dědice a nástupce byzantských císařů. Do znaku přijal byzantského korunovaného orla. Vedle titulatury kníže nebo pán celé Rusi (kňaz - gosudar vseja Rusi) používal v korespondenci s méně významnými panovníky také titul car.
Jeho nástupce Vasilij III. +more použil titul „car a vládce celé Rusi“ („car i gosudar vseja Rusii“) v návrhu rusko-habsburské spojenecké smlouvy, kterou v této podobě potvrdil císař Maxmilián I. Habsburský. Dědičně titul cara získal korunovací v roce 1547 Rurikovec Ivan IV. Hrozný. Rusko-habsburské spojenecké smlouvy využil Petr I. Veliký, který se snažil odůvodnit starobylý nárok ruských carů na císařskou hodnost. Jelikož západní mocnosti v této době neuznávaly (dědičnou) císařskou hodnost titulu car, proto roku 1721 mu Senát udělil titul imperátor a tím se formálně potvrdil nárok ruských carů na dědičnou císařskou hodnost a de facto tím titul car získal vedlejší postavení a byl příležitostně použit pro označení Cara polskiho jako ruského cara jako . krále. Polska. Proto se mezi některými historiky dnes vedou spory o to zda je ruský titul car císařský nebo jen královský. Posledním ruským carem byl Mikuláš II. z romanovské, respektive holštýnsko-gottorpské dynastie, sesazený v roce 1917.
Tituly carské rodiny v Rusku
| rusky latinkou | rusky azbukou | česky | význam |
|---|---|---|---|
| Car | Царь | car, zast. cař | panovník (císař nebo král) |
| Imperator | Император | imperátor | titul, který přijal +more_Veliký'>Petr Veliký v roce 1721; titul car se od té doby užíval neoficiálně |
| Carica | Царица | carevna, zast. cařice | panovnice nebo žena cara (císařovna nebo královna) |
| Imperatrica | Императрица | imperátorka | panovnice nebo žena imperátora |
| Carevič | Царевич | carevič, zast. cařovic | princ, syn cara nebo carevny (v době před Petrem Velikým), kromě toho titul carevič měli i někteří potomci samostatných tatarských chánů, např. potomci Kučuma měli titul sibiřský carevič |
| Carevna | Царевна | carevice, zast. cařovna | princezna, dcera cara nebo carevny |
| Naslednik cesarevič | Наследник Цесаревич | následník cesarevič | od r. 1797 titul následníka trůnu v mužské linii, plný titul následník cesarevič (Наследник Цесаревич), neformálně v Rusku zkracovaný do podoby Наследник s velkým začátečním písmenem nebo řidčeji do podoby Цесаревич, rovněž s velkým začátečním písmenem |
| Cesarevna | Цесаревна | cesarevna | žena cesareviče |
| Velikij kňaz | Великий Князь | velkokníže | jeden z titulů cara, později (v imperátorském období) náležel synům, bratrům a (v mužské linii) i vnukům imperátora (bratrům imperátora nárok odebrán nařízením Alexandra III. ) |
| Velikaja kňažna | Великая Княжна | velkokněžna | princezna, dcera a dříve i sestra imperátora (sestrám nárok odebrán nařízením Alexandra III. ) |
Ruští carové
Dynastie Rurikovců
Ivan IV. začal namísto původního označení velkokníže moskevský a vší Rusi užívat od roku 1547 titulu car.
* Ivan IV. +more Vasiljevič Hrozný (1533 - 1584), de facto vládl od 1538 * Fjodor I. Ivanovič (1584 - 1598, poslední z dynastie Rurikovců.
Mezidobí
Boris Fjodorovič Godunov (1598 - 1605) * Fjodor II. +more Borisovič (1605) * Lžidimitrij I. (1605 - 1606) * Vasilij IV. Ivanovič Šujskij (1606 - 1610).
V letech 1610-1612 interregnum.
Dynastie Romanovců
Michal Fjodorovič (1613 - 1645} * Alexej I. +more Michajlovič (1645 - 1676) * Fjodor III. Alexejevič (1676 - 1682) * Ivan V. Alexejevič (1682 - 1696), do 1689 de facto vládla regentka Sofie Alexejevna * Petr I. Alexejevič Veliký (1682 - 1725), do 1696 spoluvládce * Kateřina I. Alexejevna (1725 - 1727), jiná dynastie * Petr II. Alexejevič (1727 - 1730) * Anna Ivanovna (1730 - 1740) * Ivan VI. Antonovič (1740 - 1741), jiná dynastie, de facto vládla regentka Anna Leopoldovna * Alžběta I. Petrovna (1741 - 1762).
Dynastie Holstein-Gottorp-Romanov
Petr III. +more Fjodorovič (1762) * Kateřina II. Alexejevna Veliká (1762 - 1795), jiná dynastie * Pavel I. Petrovič (1796 - 1801) * Alexandr I. Pavlovič (1801 - 1825) * Mikuláš I. Pavlovič (1825 - 1855) * Alexandr II. Nikolajevič (1855 - 1881) * Alexandr III. Alexandrovič (1881 - 1894) * Mikuláš II. Alexandrovič (1894 - 1917).