Rychlodráha Praha – letiště Ruzyně – Kladno

Již brzy.. (nádraží Veleslavín, 8/2020) Modernizace trati Praha - Kladno s připojením Letiště Václava Havla (dříve označováno také Rychlodráha Praha-Kladno) je projekt kapacitní příměstské železniční trati ze stanice Praha Masarykovo nádraží do Kladna-Ostrovce s odbočkou na letiště Ruzyně, která by byla vybudována formou modernizace části nynější tratě 120 Praha - Rakovník, někdejší Buštěhradské dráhy. Projekt nesl v 90. letech označení PRaK a o deset let později Aircon.

Projekt modernizace trati

Historie projektu

Projekt společnosti PRaK na spojení Prahy přes letiště Ruzyně s Kladnem se objevil v 90. letech. +more Již tehdy se pro stavbu vžil název „rychlodráha“. Ministerstvo dopravy a spojů trať zařadilo do dokumentu Rozvoj dopravních sítí v ČR do roku 2010, usnesení vlády ČR č. 714 ze 14. 7. 1999 ji v rámci národního rozvojového plánu schválilo i s napojením na IV. multimodální železniční koridor. Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo projekt železniční rychlodráhy usnesením č. 13/21 ze dne 11. 1. 1996. Zprovoznění se v jisté fázi plánovalo na rok 2004. Prodloužení metra A ze stanice Dejvická nebo metra B ze stanice Zličín k letišti bylo v té době hodnoceno jako nevýhodné a jako nehospodárný souběh dvou páteřních kolejových systémů.

Projekt však neměl jednoznačnou podporu a byl opakovaně odkládán na neurčito. V roce 1999 Česká správa letišť objednala vypracování projektu úseku z centra Prahy na letiště s tím, že prodloužení do Kladna by bylo až dodatečnou fází - takto pojímaly priority i České dráhy v roce 2001. +more Podle tohoto projektu měly letištní vlaky mít minimum zastavení: Masarykovo nádraží, Dejvice, Terminál Jih (Dlouhá míle) a letiště, zatímco ostatní mezilehlé zastávky by obsluhovaly vlaky v trase Praha - Kladno nebo další vložené spoje. V té době se hovořilo o tom, že v relaci na letiště a z letiště mělo platit speciální vysoké jízdné. V Praze 6 vzniklo a vyvíjelo aktivitu občanské sdružení „Chceme metro, nechceme rychlodráhu“, jemuž se podařilo přípravu zablokovat.

Projekt s názvem „Modernizace trati Praha - Kladno s připojením na letiště Ruzyně, projekt PRaK“ byl prezentován v roce 2004, kdy probíhalo územní řízení pro 1. etapu. +more Pro druhou etapu (Ruzyně - Kladno) byla do roku 2004 dokončena územně technická studie a v roce 2003 byly připraveny podklady pro dokumentaci pro územní řízení.

Pilotní projekt ministerstva dopravy doporučilo ministerstvo financí vládě v rámci programu PPP (partnerských projektů veřejného sektoru se soukromými firmami) a ta jej projednávala na zasedání 12. ledna 2005. +more Městské části Praha 6 a Praha 7 měly v té době k projektu negativní stanovisko, Praha 6 preferovala metro před modernizací železnice. Vláda 19. ledna vzala návrh ministerstva financí na vědomí, ale žádným způsobem projekt nepodpořila.

2. února 2005 Rada Středočeského kraje vyslovila souhlas s tím, aby přípravou II. +more etapy (úseku Ruzyně - Kladno) byla pověřena státní organizace Správa železniční dopravní cesty. V prosinci 2007 Dopravní fakulta ČVUT dokončila na základě zadání ministerstva dopravy studii „Posouzení variant železničního spojení Praha - Letiště Praha-Ruzyně - Kladno“, kde porovnala čtyři varianty řešení.

25. října 2007 zastupitelstvo města Prahy schválilo do konceptu změny územního plánu, aby k letišti téměř souběžně s železniční rychlodráhou vedla i trasa metra s rokem dokončení asi 2018. +more V únoru 2008 Praha 6 oznámila změnu stanoviska a začala železniční rychlodráhu podporovat, zejména s odvoláním na studii provedenou ČVUT a na rozhodnutí, že bude prodlouženo i metro, a za podmínek, že některé úseky budou vedeny pod zemí a že trať bude sloužit jen osobní dopravě.

29. dubna 2008 vydali ministr dopravy, středočeský hejtman, pražský primátor, starostové městských částí Praha 7 a Praha 6 a náměstek primátora města Kladna společné memorandum k realizaci stavby. +more Podpořili trať dvoukolejnou, elektrizovanou, ve stopě Buštěhradské dráhy s odbočkou na letiště, s konečnou stanicí v centru Prahy. Realizována měla být do konce roku 2013. Měla být zařazena do systému Pražské integrované dopravy. Otázka financování výstavby zůstala v deklaraci otevřená.

V roce 2008 byl projekt oficiálně prezentován pod názvem Modernizace trati Praha - Kladno s připojením na letiště Ruzyně. Objednatelem byla státní organizace Správa železniční dopravní cesty a přípravnou dokumentaci zhotovovaly Metroprojekt Praha a. +more s. a SUDOP Praha a. s. V květnu 2008 byla přípravná dokumentace předložena k veřejnému projednání, se zapracovanými připomínkami má být k dispozici do konce března 2009. V září 2009 ministerstvo dopravy oznámilo, že se projekt pozastavuje kvůli napjaté situaci státního rozpočtu a úsporným opatřením vlády Jana Fischera.

V roce 2012 zadala SŽDC studii proveditelnosti, která porovnávala různé varianty spojení centra Prahy s letištěm. Pro obsloužení Kladna počítala studie s modernizací stávající trati přes Hostivici. +more Kombinací jednotlivých řešení vzniklo 29 projektových variant, které byly podrobeny velmi komplexní analýze zahrnující technické řešení, dopravní modely, atraktivitu pro cestující, územní průchodnost, přínosy a náklady. Centrální komise Ministerstva dopravy studii v červenci 2015 projednala a vybrala variantu R1speš, podle níž by dráha vedla po povrchu z Masarykova nádraží přes Negrelliho viadukt do Stromovky a dále tunelem do Dejvic, úsek mezi Dejvicemi a Veleslavínem by pak měl vést částečně tunelem s dalším pokračováním na Kladno a odbočkou na letiště na Dlouhé Míli. Cena této varianty byla vyčíslena na 18 miliard Kč.

Přípravu projektu komplikoval požadavek Prahy 6, aby úsek mezi Dejvicemi a Veleslavínem byl veden kompletně pod povrchem, což by bylo o 3 až 3,5 miliardy dražší dříve schválená varianta a i na přípravu komplikovanější. V červnu 2016 Centrální komise Ministerstva dopravy souhlasila s přípravou projektu i s tunelovými variantami. +more V prosinci 2016 zadala SŽDC přípravu přípravnéprojektové dokumentace. V únoru 2017 byla již cena projektu odhadována na 31 mld. Kč.

V červenci 2017 začala rekonstrukce Negrelliho viaduktu, která byla prezentována jako součást projektu. V listopadu 2018 SŽDC požádala o územní rozhodnutí pro první tři úseky trati. +more V červnu 2019 byla SŽDC vybrána konečná konkrétní varianta střešovických tunelů. V listopadu 2019, kdy územní rozhodnutí získal první úsek (modernizace Kladno - Kladno-Ostrovec), se cena celého projektu odhadovala již na 40 mld. Kč. V říjnu 2021 SŽDC vypsala výběrové řízení na stavbu tohoto úseku, v září 2022 začala jeho stavba.

V červenci 2023 vypsala Správa železnic výběrové řízení na modernizaci Masarykova nádraží, vítězem se staly společnosti STRABAG Rail a STRABAG, s vysoutěženou cenou necelých 3,4 miliardy korun. Na přestavbu nádraží získala SŽ téměř 84 procenta financí z evropských fondů. +more Stavba byla zahájena v lednu 2024.

Úseky

Projekt se člení na následující úseky:

Popis projektu

Trať měla být dimenzována v úseku Praha - letiště pro rychlost 80 km/h. V úseku letiště - Kladno se původně uvažovalo o rychlosti 100 km/h s místními sníženími na 80 km/h a zvýšením na 120 km/h, později se psalo o traťové rychlosti převážně 120 km/h, pro naklápěcí soupravy v budoucnu 145 km/h, přičemž zvýšení rychlosti umožnila přeložka mezi Unhoští a Kladnem.

Nemá sloužit dálkové (koridorové) dopravě. 1. +more etapa (úsek Praha - letiště) měla měřit asi 20 km s dobou jízdy 26,5 minut, úsek letiště - Kladno také asi 20 km s jízdní dobou původně odhadovanou na asi 15 minut, později na 22 minut pro zastávkové vlaky a 10 minut pro rychlíky. Předpokládal se interval zastávkových spojů v ranní a odpolední špičce 20 minut a vložené zrychlené spoje na Chomutov.

V roce 2001 projekt pro ČSL předpokládal do Kladna provoz hybridními nízkopodlažními soupravami ADtranz montovanými v ČR, umožňujícími jak napájení z troleje, tak z dieselových motorů, a v pražské větvi ryze elektrickými soupravami.

V deklaraci z roku 2008 se předpokládaly zastávky Praha-Bubny, Praha-Výstaviště, Praha-Letná (příležitostná zastávka), Praha-Dejvice, Praha-Dlouhý Lán (přidaná oproti starším záměrům), Praha-Veleslavín, Praha-Liboc, Praha-Ruzyně, Praha-Dlouhá míle. U zastávky Praha-Dlouhá míle měl být zřízen autobusový terminál, záchytné parkoviště P+R a úschovna kol B+R. +more Na pražském Masarykově nádraží měl být zřízen nový, severní vestibul, který měl být pohyblivými chodníky propojen jak se starým vestibulem, tak se stanicí metra Florenc a hlavním nádražím, a utvořit tak propojený terminál Praha-centrum.

Od nádraží Praha-Bubny ke Stromovce měla trať vést po nadzemní estakádě. Úsek Strojnická - Stromovka měl být „citlivě zakapotován“, úsek Stromovka - Veleslavín veden pod zemí. +more Nad zahloubeným úsekem měla být ve stopě bývalé dráhy vedena cyklostezka a v maximální míře měl být zachován profil terénu a drážní stavby jako mosty a tunely, opuštěné plochy měly mít charakter městské zeleně. Ještě v roce 2004 se plánovalo nadzemní vedení úseku Dejvice - Veleslavín, naopak v oblasti Stromovky se počítalo se dvěma tunely.

Ve druhé etapě měly být modernizovány stanice Hostivice, Kladno a Kladno-Ostrovec a zastávky Pavlov a Kladno město, stanice Jeneč měla být přemístěna, stanice Unhošť zrušena a nahrazena zastávkou Malé Přítočno, nově zřízeny měly být zastávky Hostivice-Jeneček a Pletený Újezd.

Ve třetí etapě měla být elektrizována a optimalizována i Trať 122 přes Pražský Semmering jako alternativní trasa pro případy výluk a pro náhradní dopravu a měl být vybudován příjezd od Hostivice k letišti z druhé strany.

V lednu 2009 bylo v projektu mírně upraveno vedení v úseku Liboc - Ruzyně (trať asi o 10 m vzdálena od zástavby v Rakovnické a Pavlovské ulici, doplňující protihluková opatření, zastávka Praha-Liboc přemístěna asi o 40 m od Prahy). Nově je prověřováno zřízení další, podzemní stanice s názvem Praha-Dlouhý lán, v zamýšleném rozvojovém územím „Strnadovy zahrady“, asi 1 km před stanici Praha-Veleslavín. +more V konečné stanici Praha-Letiště Ruzyně byla navržena třetí kolej. Celý úsek Praha-Bubny - Praha-Výstaviště i odbočení směrem na Kralupy byly kvůli lepší prostupnosti území nově navrženy na estakádách, místo dosud plánovaného vedení na zemním tělese, a na pražském zhlaví stanice Praha-Bubny byl navržen nový podchod s podjezdem. Má být zrušen železniční přejezd Bubenečské ulice (u křižovatky Špejchar, pražské zhlaví stanice Praha-Dejvice) a zobousměrněn přejezd Pelléovy ulice.

Podle deklarace o rozvoji, kterou v dubnu 2008 podepsaly Praha, Středočeský kraj a ministerstvo dopravy, měla rychlodráha končit v Praze na Masarykově nádraží. V dubnu 2008 se radní pro územní rozvoj Prahy 1 Filip Dvořák (ODS) postavil proti tomu, aby rychlodráha z Kladna a od letiště Praha-Ruzyně končila na Masarykově nádraží, a navrhl, aby z Negrelliho viaduktu pokračovala tunelem na nová, podzemní nástupiště hlavního nádraží s případnou zastávkou u autobusového nádraží Florenc. +more Jako vzory fungujících patrových nádraží byly jmenovány Petrohrad, Berlin Hauptbahnhof a plánované přesunuté Brno hlavní nádraží. Náklady na výstavbu tunelu odhadl na 2 miliardy Kč, které by měly být uhrazeny z výnosů za prodej pozemků rušeného nádraží. Návrh na spojení letiště s hlavním nádražím podpořil městský radní pro dopravu Radovan Šteiner.

Autorem jednotného designu návrhu 2. etapy byl architekt Patrik Kotas.

V roce 2005 se náklady na modernizaci železniční tratě (tehdy ještě v nadzemním vedení mezi Dejvicemi a Veleslavínem) odhadovaly na 12 miliard Kč. V září 2009 bylo ministerstvem dopravy zmíněno, že celá dráha z Prahy do Kladna by měla stát 30 až 35 miliard Kč, přičemž David Rath předpokládal, že upuštění od hloubené varianty na území Prahy 6 by představovalo zlevnění asi o 10 miliard.

Odkazy

Reference

Související články

Lánská koněspřežka * Buštěhradská dráha * Železniční trať Praha-Rakovník * Tunel Blanka (silniční) * Železniční doprava v pražské aglomeraci * Pražský železniční uzel * Seznam pražských železničních stanic * Pražská integrovaná doprava * Pražská aglomerace

Externí odkazy

[url=http://www. praha-kladno. +morecz/]Modernizace trati Praha - Kladno s připojením na letiště Ruzyně[/url], stránky projektu * [url=http://www. kr-stredocesky. cz/portal/instituce/tiskove-informace/napsali-o-nas/projekt-rychlodrahy/]Projekt rychlodráhy[/url] , Středočeský kraj * [url=http://magistrat. praha-mesto. cz/72588_Projekt-rychlodrahy-Praha-letiste-Ruzyne-Kladno]Projekt rychlodráhy Praha - letiště Ruzyně - Kladno[/url], web Magistrátu hl. m. Prahy. Obsahuje vizualizace stanic. * Jan Brčák: [url=http://www. cd. cz/static/old/Zeleznicar/TCD/Tcd2001/8ruzyne. htm]Rychlodráha Praha - letiště Praha Ruzyně[/url], týdeník Železničář, č. 8, 2001 * [url=http://www. cd. cz/static/publikace/Praha/28-praha. htm]1. etapa modernizace tratě Praha - Kladno včetně odbočky na letiště Praha-Ruzyně[/url], [url=http://www. cd. cz/static/publikace/titul. htm]Železnice - regiony - Evropa[/url], České dráhy a. s. , 2004, * [url=https://web. archive. org/web/20160304135652/http://www. mdcr. cz/NR/rdonlyres/C07C7478-47D2-489B-8BFB-40D626DB4920/0/PRaK. doc]Projekt rychlodráhy Praha - letiště Ruzyně - Kladno[/url], projekt PRaK, web Ministerstva dopravy ČR (nedatováno, cca 2007).

Kategorie:Zamýšlené železniční tratě v Česku Kategorie:Železniční doprava v Praze Kategorie:Železniční doprava ve Středočeském kraji Kategorie:Železniční trať Praha - Lužná u Rakovníka - Chomutov/Rakovník Kategorie:Železniční doprava v okrese Kladno Kategorie:Dopravní stavby v okrese Kladno Kategorie:Záměry staveb v Praze Kategorie:Letiště Václava Havla Praha