Rzi

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Rzi je společenské onemocnění rostlin způsobené parazitickými houbami patřícími do čeledi Uredinaceae. Tyto houby způsobují na rostlinách charakteristické nádorovité útvary, které obsahují spory. Rzi postihují převážně zemědělské plodiny, ale mohou se vyskytovat i na okrasných rostlinách či planých rostlinách. Mezi nejčastěji napadávané plodiny patří obiloviny, kukuřice, brambory, ale také vinná réva, jahody či rajčata. Symptomy rzi se často projevují na listech, kde vytvářejí charakteristické skvrny či nádory. Tyto infekce mohou mít za následek ztrátu listů, což ovlivňuje fotosyntézu a tím i celkový růst rostliny. Přestože jsou rzi častým problémem zemědělců, existuje několik způsobů, jak se s nimi vypořádat. Například se lze snažit o prevenci pomocí výběru odolnějších odrůd, správného hnojení či využití různých ochranných prostředků. V české Wikipedii je stránka o rzi poměrně detailní a obsahuje informace o různých druzích rzi, jejich biologii, šíření, příznacích a možnostech prevence a léčby této choroby. Tento článek může být užitečným zdrojem informací pro zemědělce, zahradníky či všechny zájemce o rostliny.

Rez pod mikroskopem, malé zvětšení Rzi (Uredinales, Pucciniales) je skupina parazitických stopkovýtrusných hub, řazená například jako řád do třídy Urediniomycetes čili Pucciniomycetes.

Popis

Jedná se o obligátní parazity rostlin, tvořící podhoubí čili mycelium. Mají poměrně složitý životní cyklus a jsou schopné střídat hostitele, ačkoliv se pravděpodobně řadí mezi nejjednodušší stopkovýtrusné houby (mají přepážky hyf obvykle bez přezek a dolipor, dlouhou haploidní fázi, primitivní typ rozmnožování a podobně).

Životní cyklus

Jednojaderné stadium je na poměry obvyklé u hub velice rozvinuté a dokonce může převažovat nad dvoujaderným. Mycelium s jednojadernými buňkami vyroste z bazidiospory a je schopné následně proniknout i dovnitř buněk hostitele, kam obvykle vysílá větvící se haustoria. +more Pletivo rostliny se zbytňuje, získává oranžovou barvu a vytváří se hypertrofie a hyperplazie. Na povrchu listu se nakonec vyvinou pohlavní struktury, spermogonia produkují spermacie a nektar, zatímco tzv. receptivní hyfy vyrůstají z ústí spermogonií. Nektar láká hmyz, ten roznáší spermacie a přenosem spermacií na receptivní hyfu jiného jedince může dojít postupně k plazmogamii a ze vzniklé buňky se začne vyvíjet množství prášilek čili aecií. V nich se vyvíjejí dikaryotické výtrusy, které se šíří větrem a může z nich vyklíčit sekundární (dikaryotické) mycelium. To nese uredia, na nichž vzniká nová řada výtrusů. Tyto tzv. urediospory slouží pouze k rozšíření nákazy na svém hostiteli. Zato tzv. teliospory čili zimní výtrusy vznikají o něco později na dikaryotickém myceliu a představují klidové stadium, jež po zimě dokončí vývoj, změní se v bazidie a po meióze vzniknou čtyři bazidiospory. Tím se cyklus uzavírá.