Rájec-Jestřebí

Historie Rájce

Z nejstarších dob je o Rájci málo zpráv. Jako všechny osady, při nichž se stala nějaká větší událost, například bitva, je Rájec zaznamenána pouze ve zprávách o panských rodech, jimž patřil.

Jméno Rájec je asi zdrobnělé slovo ráj. V +more_století'>15. století se píše v listinách Rajecz a od poloviny stejného století se vyskytuje přehlasovaný tvar Rejc. Z historie se mnoho zpráv nedochovalo, je známo pouze, že v Rájci byly dva hrady. Oba byly patrně zničeny za válek moravských markrabat Jošta a Prokopa. Poslední zmínky o rájeckých hradech jsou z roku 1464, písemné prameny však o nich hovoří jako o zpustlých. U severněji položeného hradu se zachoval pouze název - Na hradisku. Druhý hrad stál pravděpodobně někde v místech, kde byl později postaven renesanční zámek. Rájec se poprvé zmiňuje roku 1141 na známém soupisu biskupských statků olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Nejsou přesné zprávy, kdy byl Rájec od biskupství odtržen. Je známo například, že ve 14. a 15. století měl Rájec pánů několik, jeho statky byly tudíž rozděleny mezi několik majitelů.

Roku 1385 měl téměř všechen majetek Ješek Puška z Kunštátu. Jeho syn Heralt ho prodal Alšovi Kunštátskému, ale brzy po roce 1412 větší část těchto statků pozbyl. +more Později jej pak panský soud přisoudil Janovi z Lomnice, jenž ovšem musel zaplatit dluhy panství. Jan z Lomnice se držel za husitských válek strany katolické. Statky byly proto nemálo pleněny, až zpustly. Proto prodal Jan z Lomnice své panství olomouckému biskupovi Pavlovi z Milčína. Páni z Milčína drželi rájecké zboží až do roku 1464, pak ho vlastnili Bohuš a Petr z Drnovic, kteří byli dobrými hospodáři. Po Bohušově smrti připadl Rájec jeho nejstaršímu synovi Janu Rájeckému z Drnovic. Po smrti Jana se stal jeho bratr Bernat majorátním pánem. Bernat zemřel roku 1600 bez poslední vůle. Po jeho smrti zdědily panství jeho sestry Kateřina a Johanka. Kateřina, provdaná za Hanuše Zdislava, dědila rájecké panství. Po smrti Kateřiny připadlo panství Hanušovi, který se oženil s Alžbětou Salmovou. Za zmatků třicetileté války se dostal Rájec Janu hraběti Werdeberkovi a roku 1640 přešel do rukou rodiny Pazmanské.

Švédové prý do kraje zavlekli mor, jenž si vyžádal řadu obětí na obyvatelstvu týraném hladem.

Počátkem 17. století zde bylo 38 domů, po třicetileté válce byl 1 z nich pustý. V roce 1793 zde bylo 100 domů a 660 obyvatel.

Historie Jestřebí

Nejstarší dějiny Jestřebí nejsou známy. Svým jménem se Jestřebí objevuje poprvé v záznamech z roku 1371, kdy patřilo ještě k Bořitovu. +more Roku 1597 přešlo Jestřebí se svým panstvím černohorským rodu Lichtenštejnů. Špatně se vedlo obyvatelstvu, kdy do kraje vtrhli po roce 1642 Švédové. Hlad a mor se v obci často vyskytovaly. V roce 1719 se Jestřebí dostalo do majetku rodiny Auerspergů. V roce 1796 přišlo Jestřebí s černohorským panstvím do vlastnictví rodiny Schulugů z Rastenfeldu. Roku 1830 se majiteli Jestřebí stali páni z Geislernu. Hospodářské poměry se v té době zlepšily. Od roku 1842-1848 byl rod Turkheimů majitelem Jestřebí.

Počátkem 17. století zde bylo 20 domů, po třicetileté válce bylo z nich 8 pustých. V roce 1793 zde bylo 31 domů a 174 obyvatel.

Obyvatelstvo

Ke sčítání lidu roku 2011 bylo v obci sečteno 3 565 občanů se stálým bydlištěm. K +more_leden'>prvnímu lednu 2020 obec čítala 3 749 obyvatel. Svého největšího počtu obyvatel od roku 1910 obec dosáhla roku 2008, kdy čítala 3770 obyvatel.

Pamětihodnosti

Kostel Všech svatých

* Kostel Všech svatých * Zámek Rájec nad Svitavou

Historické budovy

Pošta * Pivovar * Lihovar

Nádraží

Železniční stanice Rájec-Jestřebí

Železniční stanice Rájec-Jestřebí se nachází na trati Brno - Česká Třebová uprostřed Rájce-Jestřebí.

Při zahájení dopravy na trati Brno - Česká Třebová v roce 1849 byla na místě současné stanice postavena dřevěná budova a skladiště. Ty byly později nahrazeny kamennými. +more Přestože stanice ležela v katastru obce Jestřebí, byla stanice do roku 1920 pojmenována po obci Rájec. Do roku 1924 se název změnil na Rájec na Moravě a do roku 1926 na Rájec nad Svitavou. Definitivní název Rájec-Jestřebí stanice obdržela v roce 1926 a nese jej až dodnes. Na budově je od roku 1946 pamětní deska, připomínající zaměstnance státních drah Františka Nečase, který byl popraven ve Vratislavi v roce 1944. V roce 2003 byla stará nádražní budova odstraněna a postavena nová. Je zde také rušná křižovatka turistických cest (Černá Hora-Petrovice-Sloup), neboť v těsné blízkosti leží autobusové nádraží.

Samospráva

V letech 2006 až 2014 byl starostou Pavel Perout (KDU-ČSL). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 6. listopadu 2014 byla do této funkce zvolena Romana Synakieviczová (SNK Za rozvoj města).

Osobnosti

Cyril Metoděj Hrazdira (1868-1926), skladatel, dirigent a sbormistr * Rudolf Luskač (1899-1971), prozaik a romanopisec

Příroda

Město je obklopeno lesy, které jsou protkány turistickými stezkami a cyklostezkami, východně od něj leží CHKO Moravský kras.

Reference

Související články

Římskokatolická farnost Rájec nad Svitavou-Jestřebí * FK Rájec-Jestřebí

Externí odkazy

[url=http://www. rajecjestrebi. +morecz/]Oficiální stránky města[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20140107122631/http://rajec-tv. cz/]Rájec TV - internetová televize města Rájec-Jestřebí[/url] * [url=http://blanensko. cz/rajec-jestrebi/]Rájec - Jestřebí na serveru blanensko. cz[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20071112030334/http://www. concentus-moraviae. cz/main. php. lmut=cz&part=mesta&id=13]Rájec-Jestřebí na www. concentus-moravie. cz[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090411105407/http://www. kostely. bk. cz/farnosti/]farnost Rájec-Jestřebí[/url] * [url=http://www. youtube. com/user/mestorajecjestrebi]Youtube kanál města[/url] * [url=http://www. youtube. com/watch. v=QcXJpy_iu9w]Video prezentace pro turisty[/url].

Kategorie:Města na Moravě Kategorie:Obce v Česku se složeným názvem Kategorie:Města v okrese Blansko Kategorie:Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras Kategorie:Obce v okrese Blansko Kategorie:Sídla v Boskovické brázdě Kategorie:Sídla v Drahanské vrchovině