Rýzmberk

Zřícenina hradu Rýzmberk (překl. Obří hora) se nachází na vysokém zalesněném kopci nedaleko města Kdyně.

Historie

Nejstarší osudy a pojmenování

Hrad byl založen ve druhé polovině 13. století (první písemná zmínka pochází z roku 1279) vlivným panským rozrodem Drslaviců. +more Tento významný rozrod již delší čas ovládal zdejší kraj a vzešly z něj tak mocné rody, jako byli Černínové z Chudenic či páni z Rýzmberka (později používající jméno Švihovský z Rýzmberka). Hrad sloužil jako pohraniční pevnost a měl za úkol střežit důležitou zemskou stezku vedoucí přes sousední Všerubský průsmyk do bavorského Řezna.

Jméno Rýzmberk bylo (dle módy) německé a znamenalo Obří či Obrovu horu. Název odpovídal skutečnosti, neboť hrad se tyčil nad městečkem Kdyní na rozlehlém a vysokém kopci.

Hrad v době vrcholné slávy za Janovských z Rýzmberka

Původní zakladatelé a majitelé hradu - páni z Rýzmberka - sídlili na hradě až do roku 1407, kdy jej prodali příbuzným z rodu Janovských z Janovic. Ti podle hradu upravili své jméno na Janovský z Rýzmberka (Ryžmberský z Janovic) a panství vlastnili po několik generací do roku 1497. +more Janovští na hradě trvale sídlili, proto došlo za těchto druhých významných majitelů na hradě k velkým stavebním aktivitám, z nichž přestavba hradu po zhoubném požáru v roce 1448 vtiskla stavbě na staletí její trvalý vzhled. Hrad byl značně přestavěn a rozšířen např. o druhý velký palác v jádře (na třetím nádvoří) či o rozsáhlé předhradí (první nádvoří) s pásmem obranných věžic.

Rychlé změny majitelů mezi lety 1497 až 1543

Po odchodu Janovských a krátké periodě několika dalších držitelů se v roce 1508 na hrad po 101 letech dočasně vrací potomci původních zakladatelů - sousední rod Švihovských z Rýzmberka. Ten provedl další opevňovací a stavební úpravy, avšak pro dluhy panství dlouho neudržel a již v roce 1535 Rýzmberk odprodal opětovně Janovským z Janovic. +more Ani ti panství dlouho nepodrželi, neboť krátce poté v roce 1543 statek odprodali bohatému rodu pánů a říšských hrabat z Gutštejna.

Poslední velký vzestup za Gutštejnů

Gutštejnové na rýzmberském panství dobře hospodařili, díky čemuž panství rozšířili například o statek Kout na Šumavě, kde si postavili pohodlnou tvrz, pozdější zámek. Vlastní Rýzmberk nadále obývali a nadále upravovali v renesančním stylu, než jej v roce 1622 ztratili v důsledku nepodařeného Českého stavovského povstání. +more Páni z Gutštejna byli posledními šlechtickými majiteli, kteří hrad (před jeho dobytím v roce 1620) dlouhodobě navštěvovali a obývali. V následujícím období šlechta z hradu zmizela a na hradě sídlili již jen panští úředníci (hejtman, písaři či lesníci), vojenská posádka a čeleď.

Úpadek hradu za třicetileté války a změna ve zříceninu

Za třicetileté války v říjnu r. 1620 byl hrad dobyt katolickým vojskem pod velením krutého císařského generála Dona Baltazara de Marradas. +more Hrad se stal oporou císařských a brzy nato (r. 1622) byl císařem a králem Ferdinandem II. (provinilým a protestantským) hrabatům z Gutštejna oficiálně zkonfiskován. Následně se na panství vystřídala řada majitelů - vedle krátké držby dynastií Habsburků - to byli např. : Kracové ze Šarfenštejna, Collonnové z Felsu či Černínové z Chudenic.

1. července 1641 byl hrad podruhé dobyt. +more Po krátkém obléhání jej obsadili protestantští Švédové pod vedením generálmajora Pfula. Ten na hradě pobyl sice jen několik dní, ale pevnost natolik poničil, že se stavba stala v podstatě neobyvatelnou. Hrad měl ale štěstí a byl ještě znovu opraven, neboť v roce 1643 byl opětovně oporou císařské posádky. Tehdy mělo na hradě sloužit asi 20 až 30 vojáků.

Třicetiletou válkou hrad velmi stavebně utrpěl, proto byl po jejím ukončení postupně opouštěn a měnil se ve zříceniny. Majitelé již o jeho obnovení nestáli, neboť by bylo příliš nákladné, hrad byl odlehlý a oni sami sídlili v pohodlnějších zámcích v Čechách (např. +more v nedalekém Koutu na Šumavě) či v Německu. Hrad měl být též z rozhodnutí císaře a krále Ferdinanda III. o boření hradů v Čechách rozbořen, k tomu ale nedošlo. V roce 1676 byl hrad v dobovém odhadu panství při jeho prodeji Lamingenům z Albenreuthu popisován již jako převažující zřícenina. Tehdy se bydlelo už jen na dolním (tj. na druhém) nádvoří, kde byla mj. hospoda.

Hrad jako zřícenina a jeho oživení v 19. století

Pohled z místa starého paláce na neogotickou rozhlednu se zbytky mladšího pozdněgotického paláce. +more Vlevo od věže je obnovený altán a zcela vpředu bufet Pohled z prvního nádvoří na obnovený oblouk druhé brány.

V roce 1676 se majitelem polozříceného hradu stali nechvalně proslulí baroni Lamingenové z Albenreuthu. Ti prosluli jako pověstní utlačovatelé Chodů - (počeštěně) „Lomikarové“ např. +more v Jiráskově románu Psohlavci či ve stejnojmenném filmu. V době jejich příchodu šlo hrad zřejmě ještě zachránit, neboť areál byl v dolní části stále obydlen poddanými a i horní hrad měl dle popisů stále dobré zdi. K nápravě však nedošlo, a hrad se definitivně proměnil ve zříceniny.

Lamingenové přičlenili původní rýzmberské panství ke svému sousednímu velkostatku Trhanov, takže vznikl velkostatek zvaný Kout-Trhanov. V roce 1697 zakoupil od Lamingenů koutsko-trhanovské panství se zpustlým hradem Rýzmberk baron Jiří Jindřich ze Stadionu. +more Jeho rod (povýšený mezitím do hraběcího stavu) udržel koutsko-trhanovský velkostatek až do svého vymření v roce 1908.

Za hrabat ze Stadionu došlo po roce 1834 k stavebním a parkovým úpravám hradního vrchu a k archeologickému průzkumu. Tehdy byla vyspravena hradní sklepení i mnohé zdi. +more Pokračující zánik trosek se tak dočasně zpomalil. Následně na hradě vystavili majitelé známé výletní místo (kterým zůstal hrad až dodnes) s kuželníkem, terasami či tanečním parketem a mezi lety 1847-1848 v místě mladšího gotického paláce (na bývalém třetím nádvoří) i štíhlou neogotickou rozhlednu.

Po vymření Stadionů získal zříceninu hradu Klub českých turistů (z blízké Kdyně), jenž o hrad usiloval již od roku 1902. Klub je také od 90. +more let 20. století opětovným vlastníkem hradu. Poněvadž byl hrad oblíbeným výletním cílem, kde se i hrálo divadlo, inicioval Klub stavbu trvalé scény. Tak vznikl pod hradním areálem v jeho těsné blízkosti ve svahu dřevěný amfiteátr, který byl vybudován v letech 1935-1936 a zmodernizován v roce 1958. Dodnes občas slouží k pořádání různých kulturních akcí.

Současnost

Z původně rozlehlého hradu, složeného ze tří nad sebou umístěných nádvoří, se dochovaly části hradeb s baštami, dobře rozeznatelné příkopy i zbytky staršího paláce s podzemními sklepy. Ty ovšem nejsou veřejnosti běžně otevřeny. +more Z mladšího gotického paláce se toho zachovalo o něco méně, navíc je k jeho zbytkům přistavěna mladší rozhledna. Ta částečně využívá středověkého zdiva paláce a svým umístěním poněkud narušila původní urbanismus vlastního jádra hradu. Vedle rozhledny najdeme (při vstupu na bývalé třetí nádvoří) dřevěnou chatku bufetu. Mezi ním a věží stojí též dřevěný altán a nad bufetem (stále na bývalém třetím nádvoří) najdeme řadu dřevěných lavic a stolů k příjemnému posezení.

Roku 2004 byl znovu sesazen a instalován na své původní místo znovunalezený oblouk někdejší druhé brány.

Přestavby a úpravy hradního areálu

Hrad prošel dvěma významnými přestavbami - nejprve v první polovině 14. století za Rýzmberků a ve druhé polovině 15. +more století za Janovských z Rýzmberka. Tehdy byl hrad po velkém požáru v roce 1448 nákladně přestavěn a rozšířen pro Racka II. Janovského z Rýzmberka. Jistých změn se stavbě dostalo také po roce 1508 za Švihovských z Rýzmberka či později za hrabat z Gutštejnu.

V 19. století došlo k úpravě hradního areálu na výletní místo a v letech 1846-1847 byla tehdejšími majiteli - hrabaty ze Stadionu - postavena nová hranolová (19 m vysoká) neogotická rozhledna. +more Ta je dodnes symbolem hradu.

Přístup

Do areálu je návštěvníkům umožněn volný přístup po celý rok, na rozhlednu je přístup jen v sezóně. Uvnitř rozhledny je malá fotoexpozice k dějinám hradu.

Odkazy

Reference

Literatura

PROCHÁZKA, Zdeněk, Hrad Rýzmberk (edice Zapomenuté hrady, tvrze a místa), Plzeň: nakladatelství Ing. Petr Mikota, 2010. +more * SEDLÁČEK, August, Dr. Hrady, zámky a tvrze Království českého. 1. elektr. vyd. Praha: Jiří Čížek - ViGo Agency, 1998. * MAŠEK, Petr, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti, Díl II. , Praha: nakladatelství Argo 2010, s. 346.

Související články

Seznam hradů v Plzeňském kraji

Externí odkazy

[url=http://ryzmberk.jan-jansky.cz]Zpravodaj hradu Rýzmberka[/url]

Kategorie:Stavby v Kdyni Kategorie:Kulturní památky v okrese Domažlice Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Domažlice Kategorie:Rozhledny v okrese Domažlice Kategorie:Stadionové Kategorie:Švihovští z Rýzmberka Kategorie:Hrady ve Švihovské vrchovině Kategorie:Hrady bergfritového typu Kategorie:Hrady založené ve 13. +more století.