Růže světa

Růže Světa je stěžejní dílo ruského básníka a myslitele Daniila Andrejeva (1906-1959); též stejnojmenné nábožensko-filosofické učení.

Koncepce Růže Světa

V rámci světové kultury je koncepce Růže Světa unikátním jevem a představuje originální uchopení a výklad uspořádání světa, filosofie života, dějin a budoucnosti lidstva.

Vztah Růže Světa k jiným světonázorovým koncepcím

Pro Růži Světa je typická především převaha uplatnění nejvyšších požadavků mravního ideálu a principů nejvyšší etiky na jedince i společnost jako celek. V tomto směru spojuje Růže Světa to nejlepší z náboženského a filosofického myšlení dosavadních epoch.

Vztah k náboženství

Podle Růže Světa jsou Bůh a stvořitelské síly pravé síly dobra, a to ze své podstaty a nejen podle názvu. Z nich nepocházejí ani nemoci, ani utrpení, ani smrt, ani trest, je jim cizí prahnutí po moci a touha totálně kontrolovat svět. +more Proti Zlu stojí nekompromisně a s plnou silou. Činnost protibožských sil, jejich boj s principem dobra - to je pravá příčina lidského utrpení, jak na tomto, tak i na onom světě, důvod dlouhých období při evoluci forem života, příčina tragédie světa zvířat, který nedokázal dosáhnout úrovně rozumu. Zlo, zlá vůle přítomná v části živých stvoření není žádnou „dialektickou ani jinou nutností“ a nemůže být ničím obhájena. Mravní principy „Bůh je světlo a není v něm žádné tmy“, „Bůh je láska“ byly vyhlášeny již v knihách Nového zákona. Ale Starý zákon a dogmatika konfesí historického křesťanství jim protiřečí ze samé své podstaty; vnější shoda a souhlas obou principů se děje jen pomocí svévolného ztotožnění Dobra a těch věcí, které ve skutečnosti splňují všechna kritéria Zla. Učení Růže Světa přesvědčivě řeší problém teodiceji, tedy otázku zodpovědnosti Boha za přítomnost zla a utrpení ve světě. Myšlenku Boží „všemohoucnosti“ (přesněji suverénní moci, a to nejen aktuální, která by mohla být podmínečně omezena z vlastního rozhodnutí, ale i potenciální vše-moci) Růže Světa zcela odmítá. Podle této koncepce Bůh-Prvostvořitel nedrží svět v podřízenosti a nekontroluje duchovní podstatu monád nebo jejich stvořitelské dílo. Záměr Božstva vzhledem ke stvoření světa se realizuje pouze prostřednictvím sakrální přirozenosti tvořivých monád a nikoliv zabezpečením jejich „kontroly“. Růže Světa rovněž odmítá ideje vlastní abrahámovskému náboženskému myšlení o podřízenosti a poddání se vůli Boží. Podle tohoto učení Bůh od nikoho neočekává podřízenost a neřídí individuální osudy lidí. Člověk má především směřovat k ideálu dobra; to automaticky znamená dobrovolné a ničím nevynucené následování vůle Boží a všech s Bohem spojených sil vůlí člověka. V Růži Světa je kladen výjimečný důraz na tvorbu a rozvoj tvůrčích sil každé osobnosti. Všechny živé bytosti jsou potenciálními tvůrci, demiurgy stvoření. Růže Světa představuje středovou polohu mezi spiritualismem a uznáním božské podstaty hmoty. Neuznává extrémní názory manicheismu, gnosticismu, buddhismu nebo mnišské a asketické odmítání světa v křesťanství. Spolu s tím rozeznává ve světě upadlou přírodu, v níž působí temné principy, a varuje před nebezpečím rozbití duše tělesnými instinkty. Myšlenka „útěku ze světa“ bez ohledu na duchovní základy této snahy není mravně obhajitelná a skrývá v sobě nebezpečí egoismu osobního spasení. Velká světová náboženství jsou všechna v Růži Světa vnímána jako dobro poskytnuté lidem, přičemž jejich rozvoj je chápán jako završený proces. Nemají již potenci nových myšlenek, schopných oslovit masy - zvláště v podmínkách nové epochy vědecko-technického pokroku, mnohonásobně rozšiřujícího lidské představy o světě a odhalující principiální neslučitelnost s představami a postuláty prakticky všech starých náboženství. V ideálním případě by se z Růže Světa měla zrodit univerzální Církev-společenství, jež by se snažilo shromáždit kolem sebe tradiční náboženství.

Vztah ke křesťanství

Ačkoliv se Růže Světa vyhýbá polemice s různými myšlenkami a postoji historického křesťanství, její učení do jisté míry problematizuje řadu tvrzení v Písmu - výtky jsou směřovány hlavně vůči dogmatice, vzniklé v průběhu historického procesu. V oblasti historiosofie, nebo přesněji metahistorie tento systém hlouběji rozpracovává myšlenku o nedokončenosti a tragickém přerušení poslání Ježíše Krista na zemi, jehož cílem nebyla smrt, ale proměna lidstva - duchovní, mravní a celé fyzické podstaty a veškerého biologického života. +more To bylo ono Království Boží na zemi, o jehož přiblížení hovoří Kristus v evangeliích. Podle Růže Světa byl první Kristův příchod nedostatečný, a z důvodu nutné přeměny lidstva je nezbytný jeho druhý příchod.

Vztah k živočišné říši

Růži Světa odlišuje od historického křesťanství etická hloubka ve vztahu ke světu zvířat, která je vlastní hinduismu a buddhismu. Metafyzické pojetí zvířat je však zcela jiné. +more Zvířata podle této koncepce nejsou jakousi vzniklou či stvořenou nižší formou života, do které může v budoucím životě upadnout i člověk, obtížený špatnými skutky. Růže Světa přináší vlastní vysvětlení tragédie živočišné říše, a to takové - což je důležité -, které není v rozporu s vědeckými poznatky.

Pohled na vědu a pokrok

Základní postuláty Růže Světa neprotiřečí empirické realitě a vědou uznaným faktům - mnoha nitkami jsou s touto skutečností spojeny, objasňují ji a mnohé vědecké objevy jsou zde předpovídány. Některá tvrzení Růže Světa podporují nejnovější archeologické nálezy.

Boj dobra a zla

Růže Světa pouze nekonstatuje fakt boje dobra a zla na tomto světě, ale popisuje, jakým způsobem tento boj probíhá a jak se odráží v lidských dějinách. Metahistorická metoda obsažená v tomto učení se snaží objasnit smysl lidské historie - politické i kulturní - a dává jej do souvislosti s množstvím konkrétních historických faktů, a to až do dnešní doby. +more Z přijetí těchto myšlenek vyplývá negativní hodnocení globálních procesů a tendencí posledních desetiletí v oblasti politiky, kultury a společenské morálky.

Poslání

Na základě myšlenek, jež jsou v Růži Světa obsaženy, a jež mají potenciál proměnit lidský život, by mělo dojít k novému, světlému, duchovně-náboženskému vzestupu člověka, a to na základě obrody jeho náboženských, mravních a obecně lidských kvalit.

Literatura v češtině

D. L. Andrejev, Růže Světa, Vimperk 1996. * D. L. Andrejev, Růže Světa, edice Vybrané spisy Daniila Andrejeva, sv. 1, Pavel Mervart: Červený Kostelec 2011, .

Literatura v ruštině

Д. Л. +more Андреев. [url=http://vseedinstvo. narod. ru/and/rm. rar]«Роза Мира»[/url], [url=http://vseedinstvo. narod. ru/and/rb. rar]«Русские боги»[/url], [url=http://vseedinstvo. narod. ru/and/jm. rar]«Железная мистерия»[/url], [url=https://web. archive. org/web/20111005040227/http://www. swentari. ru/drafts]Черновики Даниила Андреева[/url]. * А. Кольцов. [url=http://mirosvet. narod. ru/ak/dm. htm]«Динамическая метафизика бытия»[/url]. * М. И. Штеренберг. [url=https://web. archive. org/web/20120207082202/http://vseedinstvo. narod. ru/razn/chterenberg. zip]«Роза Мира и современность»[/url]. * Д. Аутсайдер. [url=http://vseedinstvo. narod. ru/denis/relig_rev. htm]«Религиозная революция»[/url], [url=http://vseedinstvo. narod. ru/denis/mif. htm]«Русский миф»[/url], [url=http://vseedinstvo. narod. ru/denis/m_w. htm]«Эскиз о мужском и женском творчестве»[/url], [url=http://vseedinstvo. narod. ru/denis/vest_rod. htm]«Вестники, родомыслы и другие»[/url], [url=http://vseedinstvo. narod. ru/denis/brem. htm]«Бремя Розы»[/url], [url=http://vseedinstvo. narod. ru/denis/sroki. htm]«О сроках воплощения Розы Мира»[/url]. * Д. Ахтырский. [url=https://web. archive. org/web/20111107211613/http://www. swentari. ru/node/3]«Философские идеи в творчестве Д. Л. Андреева»[/url].

Externí odkazy

[url=http://rodon. cz/knihovna/Svetova-literatura/Andrejev-Daniil/sv-1-Ruze-Sveta-4]Ukázky z Růže světa v češtině na rodon. +morecz[/url] * [url=http://issuu. com/jiikocich/docs/ruze_sveta. mode=window&backgroundColor=%23222222]Ukázky z Růže světa v češtině na issuu. com[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20110725142222/http://www. roseofworld. org/index. htm]Anglický překlad Růže světa[/url] * [url=http://mirosvet. narod. ru/]Kompletní dílo Daniila Andrejeva v ruštině[/url] * [url=http://rodon. org/basis]Život a dílo D. L. Andrejeva v ruštině na www. rodon. org. [/url] * [url=http://rodon. cz/knihovna/Svetova-literatura/Andrejev-Daniil]Život a dílo D. L. Andrejeva na www. rodon. cz. [/url].

Kategorie:Nová náboženská hnutí Kategorie:Náboženská literární díla Kategorie:Ruská literární díla