STS-123

STS-123 byla montážní mise amerického raketoplánu Endeavour k Mezinárodní vesmírné stanici. Cílem letu bylo připojení první části japonské laboratoře Kibó - experimentálního logistického modulu ( - ELM) a kanadského manipulátoru SPDM . Novým členem dlouhodobé posádky Expedice 16 se místo vracejícího se Léopolda Eyhartse stal Garrett Reisman. Uskutečnilo se pět výstupů do otevřeného vesmíru (EVA).

Posádka

Dominic L. Pudwill Gorie (4), velitel * +more_Johnson'>Gregory H. Johnson (1), pilot * Robert Louis Behnken (1), letový specialista 1 * Michael James Foreman (1), letový specialista 2 * Richard M. Linnehan (4), letový specialista 3 * Takao Doi (2), letový specialista 4 - JAXA.

Nový člen posádky ISS (expedice 16)

Garrett E. Reisman (1), letový inženýr ISS

Vracející se člen posádky ISS (expedice 16)

Léopold Eyharts (2), letový inženýr ISS - ESA

Přípravy na start

11. +more února 2008 se orbiter Endeavour přemístil z hangáru OPF (Orbiter Processing Facility), kde probíhaly kontroly a přípravy na let, do haly VAB (Vehicle Assembly Building). Zde byl připojen ke komplexu skládajícího se z nádrže ET (Space Shuttle External Tank) a dvojice motorů na tuhé palivo SRB (Space Shuttle Solid Rocket Booster). 18. února se raketoplán na mobilní plošině MLP (Mobile Launch Platform) přesunul na startovací rampu 39-A. 8. března se začalo odpočítávání ve stavu T-43 hodin. V tento den přiletěla na kosmodrom posádka. Start raketoplánu Endeavour se uskutečnil 11. března 2008 v 8:28:14 SELČ.

Průběh letu

Noční start raketoplánu Endeavour STS-123

Start

Raketoplán Endeavour úspěšně odstartoval 11. +more března 2008 v 8:28:14 SELČ hned na první pokus. Dvě minuty po startu byly podle plánu odhozeny motory SRB. Ve výšce nad 100 km se raketoplán otočil nádrží ET dolů. Tento manévr slouží k lepší komunikaci prostřednictvím družice TDRS a nemůže být vykonán dříve, protože nádrž ET je v prvních fázích vzletu příliš těžká a její spoje s orbitrem by to nemusely vydržet. V čase 8:34 raketoplán vypnul motory SSME - tento manévr se nazývá MECO. Vzápětí došlo k odhození nádrže ET. Endeavour se pohyboval po suborbitální dráze až do času 9:05 SELČ, kdy manévrem motorů OMS změnil tuto dráhu na orbitální.

Při vzletu selhala elektronika, přenášející telemetrii z několika motorků RCS na levoboku. Krátkodobý chladicí systém (používaný při startu a přistání) přešel na záložní okruh. +more Šlo však jen o malé závady, které neohrozily další průběh mise.

Endeavour zahájil stíhání ISS, při kterém proběhla kontrola tepelného štítu stroje senzory umístěnými na prodlužovací tyči OBSS na konci manipulačního ramene RMS .

Spojení s ISS

Spojení raketoplánu s Mezinárodní vesmírnou stanicí ISS bylo naplánováno na 13. +more března v 5:25 SELČ. Uskutečnilo se však opožděně proti plánu, v čase 5:49 SELČ. Po uložení nástavce OBSS zpět do nákladového prostoru byl aktivován spojovací uzel raketoplánu ODS. Ve vzdálenosti přibližně 180 metrů od stanice v čase 4:26 byl zahájen manévr RPM nazývaný v angličtině též back flip. Při tomto manévru se Endeavour postupně otočil o 360° okolo kratší vodorovné osy a posádka ISS snímala kamerami jeho povrch, aby se odhalilo případné poškození tepelného štítu. Po ukončení tohoto manévru ve zhruba 4:34 se raketoplán začal ke stanici opět přibližovat. Řídící středisko vydalo souhlas se spojením a v čase 5:49 se raketoplán Endeavour svým aktivním spojovacím uzlem připojil k uzlu PMA-2 Mezinárodní vesmírné stanice.

Po kontrole hermetičnosti spoje se v čase 7:37 SELČ otevřel průlez mezi oběma tělesy a posádky se setkaly. Po výměně individuální výplně křesla v návratové lodi Sojuz pro Léopolda Eyhartse za novou výplň pro Garretta Reismana se oficiálně Eyharts stal členem posádky raketoplánu a Reisman členem posádky Expedice 16 ISS. +more Potom byla paleta SLP s rozloženým kanadským manipulátorem SPDM Dextre přenesena z nákladového prostoru raketoplánu na mobilní základnu MBS na hlavním nosníku stanice ISS. Astronaut Rick Linnehan při prvním výstupu do kosmu.

EVA-1

První výstup do otevřeného prostoru provedli astronauti Linnehan a Reisman. Výstup se začal přepojením skafandrů astronautů na vlastní baterie v čase 3:23 SELČ, o 5 minut později oproti plánu. +more Linnehan a Reisman nejdříve připravili japonský logistický modul ELM-PS k přenesení na horní port modulu Harmony. Potom se astronauti věnovali montáži kanadského manipulátoru Dextre. Odpojili několik krytů a zámků použitých při startu a nainstalovali na konce obou mechanických paží Dextre zařízení OTCM umožňující výměnu pracovních nástrojů na manipulátoru. Modul Kibō ELM byl vyzdvihnut z nákladového prostoru raketoplánu. a v čase 6:06 SELČ byl připojen k hornímu spojovacímu uzlu modulu Harmony. Instalace manipulátoru Dextre (EVA-1) Všechny plánované úkoly tohoto výstupu byly úspěšně dokončeny. Výstup ukončili astronauti v 10:19 SELČ opětovným napuštěním vzduchu do přechodové komory Quest. Doba výstupu byla 7 hodin a 1 minuta (plán 6 hodin 30 minut).

Manipulátor Dextre měl problémy s napájením a ovládáním z palety SLP. Pravděpodobnou příčinou bylo nedokonalé zakončení komunikační sběrnice. +more To však neohrozilo montáž a aktivaci Dextre při dalších výstupech do kosmu.

15. března byl otevřen průlez do ELM-PS a posádka poprvé vstoupila do japonského modulu. Mohly se zahájit práce s oživováním modulu a jeho aktivací.

EVA-2

Druhý výstup do kosmu, EVA-2, byl zahájen 16. +more března v čase 01:49 SELČ. Absolvovala ho dvojice Linnehan a Foreman a při výstupu úspěšně namontovali dvě mechanické paže na tělo SPDM Dextre. Dalším úkolem bylo odstranění krytů z kloubů na Dextre, ale to už pro nedostatek času nestihli realizovat a tak to bylo odloženo na EVA-3. Výstup se skončil v čase 8:57 SELČ, trval 7 hodin a 8 minut.

EVA-3

Třetí výstup do vesmíru EVA-3 absolvovali Linnehan a Behnken. Výstup začal +more_březen'>18. března v 00:51 SELČ a trval 6 hodin 53 minut. V průběhu výstupu astronauti nejprve dokončili montáž a oživení manipulátoru Dextre, potom sňali několik tepelných krytů z kloubů Dextre, tedy operace, které se nepodařily při druhém výstupu. Kromě toho také přenesli několik náhradních dílů na externí plošinu ESP-2 v blízkosti modulu Quest - náhradní kloub pro manipulátor SSRMS a dva bloky DCSU . Kvůli problému s upevňovacími šrouby se jim nepodařilo nainstalovat dva experimenty MISSE na povrch modulu Columbus, proto museli vrátit MISSE do nákladového prostoru raketoplánu. Následující den řídící středisko rozhodlo, že pokus o instalaci experimentů MISSE bude zopakován při pátém výstupu do kosmu. Výstup se skončil v čase 07:44 SELČ.

19. +more března byl manipulátor Dextre plně aktivován, otestován a přesunut na své trvalé stanoviště a paleta SLP byla přemístěna do nákladového prostoru raketoplánu. Po dokončení prací s manipulátorem měla posádka na ISS dvě hodiny osobního volna.

EVA-4

Další výstup by zahájen 21. +more března v 00:04 SELČ. Absolvovali jej Behnken a Foreman. Astronauti vyměnili jeden vadný spínač RPCM na centrálním nosníku S0. Pak otestovali aplikační pistoli T-RAD s dvousložkovým ablativním materiálem STA-54 pro možnost opravy dlaždic tepelné ochrany raketoplánu ve vesmíru. Tento test byl důležitý především pro budoucí misi STS-125 k Hubbleovu vesmírnému dalekohledu, při které se raketoplán nebude moci spojit s ISS a v případě poškození bude posádka nucena opravit tepelný štít bez cizí pomoci. V nadplánu ještě Behnken a Foreman sundali poslední tepelné kryty z kloubů manipulátoru Dextre a připravili levoboční CBM port Harmony na budoucí připojení hlavního hermetizovaného modulu laboratoře Kibo. Výstup byl ukončen v 6:28 SELČ po 6 hodinách 24 minutách.

V průběhu dne po ukončení odpočinku posádky probíhalo přenášení nákladu z raketoplánu na stanici. Večer byla zahájena opětovná kontrola tepelného štítu raketoplánu přístroji OBSS. +more Tato kontrola se obvykle provádí až po odpojení raketoplánu od ISS, ale nyní proběhla dříve, protože nástavec OBSS měl být při posledním, pátém výstupu do kosmu odpojen od raketoplánu a uskladněn na ISS. Robert L. Behnken při pátém výstupu do kosmu.

EVA-5

Poslední, pátý výstup do otevřeného prostoru začal 22. +more března ve 22:34 SELČ. Absolvovala ho znovu dvojice Behnken a Foreman. Nejprve přemístili prodlužovací tyč s nástavcem OBSS z nákladového prostoru raketoplánu na příhradovou konstrukci ITS-S1. Potom nainstalovali soubor vzorků MISSE-6 na povrch modulu Columbus. Následovala kontrola poškozeného otočného spoje SARJ mezi moduly ITS-S3 a ITS-S4. Spoj se nedokáže otáčet a rozhodnutí o řešení tohoto problému se očekávalo koncem března 2008. Nakonec astronauti nainstalovali izolační kryty na transportní kýlový trn modulu Kibo ELM. Výstup se skončil v 04:36 SELČ zahájením napouštění vzduchu do přechodové komory Quest a trval 6 hodin a 2 minuty (plán 6 hodin 30 minut). ISS vyfotografovaná při obletu stanice raketoplánem 25. března.

Průběh letu po odpojení od ISS

Odpojení raketoplánu od Mezinárodní vesmírné stanice proběhlo 25. +more března v 02:25 SELČ s přibližně půlhodinovým zpožděním proti plánu. Po odpojení Endeavour zahájil tradiční oblet stanice ve vzdálenosti 120 m. Ve 3:35 SELČ proběhl první úhybný manévr. Následovalo uložení skafandrů a nářadí pro výstup do otevřeného prostoru a deaktivace RMS.

25. března probíhala kontrola systémů raketoplánu, úklid vnitřních prostor stroje a nácvik přistávacího manévru. +more Začátek brzdícího manévru pro přistání na Kennedyho vesmírném středisku na Floridě byl plánován na 26. března v čase 23:58:14 SELČ. Ve 21:31 SELČ byly uzavřeny dveře do nákladového prostoru. První pokus o přistání byl však odvolán kvůli oblačnosti.

Přistání

Při druhém pokusu už řídící středisko přistání povolilo a tak v čase 01:33:14 proběhl přistávací manévr dvojicí motorů OMS. Brzdící manévr byl ukončen v čase 01:36:02 ve výšce 340 km. +more Endeavour byl otočen do polohy pro vstup do atmosféry, z bloku FRCS ( doslova přední reaktivní kontrolní systém) byly vypuštěny zbytky pohonných hmot, motory SSME se natočily do polohy pro vstup do atmosféry. Raketoplán vstoupil v čase 02:07 SELČ do atmosféry ve výšce 121,9 km rychlostí 7,59 km/s.

Na přistávací dráhu 15 Kennedyho vesmírného střediska Endeavour dosedl hlavním podvozkem v čase 02:39:08 SELČ (20:39:08 místního času). Vzápětí dosedl na dráhu i přední podvozek a v čase 02:40:41 SELČ se raketoplán zastavil. +more S dobou trvání 15 dní 18 hodin 10 minut a 54 sekund to byla nejdelší mise raketoplánu k Mezinárodní vesmírné stanici.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. hvezdarna-vsetin. +morecz/view. php. cisloclanku=2008030002]Krátké životopisy posádky[/url] * [url=http://www. hvezdarna-vsetin. cz/view. php. cisloclanku=2008030004]Průběh mise STS-123[/url] * [url=http://www. ian. cz/detart_fr. php. id=2784]Průběžné zpravodajství v češtině na IAN[/url] * [url=http://www. nasa. gov/mission_pages/shuttle/shuttlemissions/sts123/]Stránky o STS-123 na webu NASA[/url] * [url=http://www. nasa. gov/pdf/215905main_sts123_press_kit_b. pdf]Originál Press Kit na stránkách NASA[/url].

Kategorie:Mise Space Shuttle Kategorie:Kosmonautika v roce 2008